Zahrady hradu Dunvegan

Hrad se tyčí na skalnatém výběžku u břehu jezera Loch Dunvegan a bývá považován za nejstarší nepřetržitě obývaný skotský hrad. Je domovem klanu MacLeodů již skoro 800 let. Od 13. století byl hrad několikrát přestavován a rozšířen a jeho zahrady se měnily s ním. Významnější snaha o zvelebení okolí hradu spadá do poloviny 18. století, kdy 22. náčelník klanu Norman začal pěstovat platany a zval si hosty, aby obdivovali jeho první platanovou plantáž. Bohužel se tyto stromy svým invazním chováním, rozsáhlým kořenovým systémem a plodností staly pro budoucí generaci skoro prokletím.

John Norman (24. náčelník) v roce 1811 začal pěstovat různé druhy stromů pro zalesnění opravdu ve velkém a nechal v okolí hradu vysázet na 33 tisíc mladých dřevin. V polovině 19. století, v období hladomoru, kdy katastrofální neúrodu způsobila plíseň bramborová, měli majitelé vážné starosti o svoji existenci a z finančních důvodů nemohli věnovat zahradám dostatečnou péči. Ty postupně zpustly a staly se jakousi romantickou součástí zdejší divočiny. Až v roce 1974 se John MacLeod (29. náčelník) rozhodl, že se pokusí o obnovu původních zahrad. Jeho nezměrným úsilím a vytrvalostí se nakonec zahrady hradu Dunvegan staly v současné době nejzajímavějším a nejpřitažlivějším zahradnickým místem ve Skotsku.

Návštěvníci zahrad žasnou nad jejich krásou a jsou překvapeni i množstvím a rozmanitostí rostlinných druhů, které v nich byly vysázeny. Jde o neskutečný kontrast drsné přírody ostrova Skye s pustými rašeliništi a kopci a oázy zeleně s pěnišníky, azalkami, fuchsiemi, trvalkami a okrasnými travinami. Díky příznivým klimatickým podmínkám, vytvářeným Golfským proudem, jsou zdejší vysazené rostliny navíc schopny nejen přežít, ale dokonce se jim tu i výborně daří. Vydatně jim v tom samozřejmě pomáhá i specializovaný zahradnický tým, který zeleň zahrnuje maximální péčí. Zahrady se dělí na tři části – uzavřenou zahradu (Walled Garden), kruhovou zahradu (Round Garden) a vodní zahradu (Water Garden).

Takzvaná uzavřená zahrada je pro skotské domy typická a sloužila jako ochrana proti nepříznivým klimatickým podmínkám. Zdejší uzavřená zahrada vznikla v roce 1830, kdy již zmiňovaný John Norman nechal vybudovat kolem pozemku o rozloze asi jednoho hektaru vysokou kamennou zeď. Zahrada původně sloužila pouze k produkci ovoce a zeleniny pro hradní kuchyni, ale s přestavbou hradu se její funkce postupně měnila. V dnešní podobě byla návštěvníkům představena po rekonstrukci v létě 1998 a její pojetí je ve stylu mezi formální (pravidelnou) a přírodní zahradou. Záhony jsou členěny tisovými stěnami a kromě tajemných zákoutí vytvářejí i příznivé mikroklima exotickým rostlinným druhům. Hned u vchodu do zahrady vás ohromí modré květy hortenzií a velká modřínová pergola porostlá divokými růžemi a plaménky.

Na smíšených záhonech rostou vedle oranžových zápleváků fialkové kakosty, vysoké zářivě červené lobelky, sytě růžové podzimní sasanky, přímořské máčky nebo orlíčky různých barev. Záhony jsou provoněny dobromyslí nebo těžkou vůní královských lilií. Prapůvodní funkce užitkové zahrady je zachována pěstováním ovocných stromů, hrášku, červeného rybízu nebo angreštu. Jako stavební materiál je v zahradě použit kámen, který posloužil nejen ke stavbě jezírek a ostatních vodních prvků, ale i mayského chrámu.

Syn Johna Normana chtěl vytvořit něco nového, úplně odlišného od užitkové uzavřené zahrady obdélníkového tvaru. Vybudoval proto kruhovou zahradu, která je zde jedinou původní formální zahradou. V jejím středu je kruhový záhon ze zimostrázu, členěný na 16 částí s výsadbami letniček, trvalek a okrasných travin. Celá zahrada je obklopena starým bukovým živým plotem.

Jen kousek od kruhové zahrady můžete navštívit také vodní zahradu, kterou založil David MacLean, když v letech 1978 až 1982 pracoval v zahradách hradu Dunvegan jako hlavní zahradník. Nejvhodnější období pro návštěvu tohoto typu zahrady je květen a červen.

www.floranazahrade.cz