Kůra, přesněji řečeno borka, si naši pozornost získává, až když už nestojí ve stínu listí, květů či plodů. Svůj půvab nabízí se všemi detaily, které v zimním sluníčku dokonale vynikají.

K javorům s tzv. hadí kůrou patří i javor vlasonohý (Acer capillipes).

K javorům s tzv. hadí kůrou patří i javor vlasonohý (Acer capillipes).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Najít vhodný strom

Kromě toho, že by se měl strom do zahrady vejít, musí také akceptovat podmínky, které mu k životu poskytneme. Při rozhodování se vyplatí vidět už dospělý exemplář, třeba při návštěvě parku, arboreta nebo botanické zahrady, protože u zahradníka najdeme většinou jen hubené kmínky s mladou kůrou, která se od té starší často liší.

Z obyčejné cesty se díky březovému stromořadí stala dominanta celé zahrady. Bělostná kůra vyvolává dojem čistoty a pořádku.

Z obyčejné cesty se díky březovému stromořadí stala dominanta celé zahrady. Bělostná kůra vyvolává dojem čistoty a pořádku.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Na vzhledu záleží

Borka nás musí něčím upoutat a současně zapadnout do okolní skladby. Může být hladká, hrbolatá, s dutinkami, matná nebo lesklá, slabě rýhovaná i hluboce zbrázděná, šupinatá, dokonce pokrytá chloupky či trny. Zvlášť přitažlivě vypadá ta, co se odlupuje a tím odhaluje spodní odlišně tónovanou vrstvu.

Odlupováním šupin tenkých jako papír si javor šedý (Acer griseum) udržuje pěknou skořicově hnědou barvu.

Odlupováním šupin tenkých jako papír si javor šedý (Acer griseum) udržuje pěknou skořicově hnědou barvu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

K nejsytěji vybarveným patří nablýskaná, mahagonově červená kůra třešně tibetské (Prunus serrula), maskáčovinu připomínající borovice Bungeova (Pinus bungeana) či nezvykle oranžová bříza čínská (Betula albosinensis).

Lesklá, mahagonově červená borka s vodorovnými lenticelami (výstupy) prozrazuje třešeň tibetskou (Prunus serrula).

Lesklá, mahagonově červená borka s vodorovnými lenticelami (výstupy) prozrazuje třešeň tibetskou (Prunus serrula).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Vyznavače kuriozit osloví dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), z jehož kmene i větví vyčnívají mohutné ostré trny. Ty sice vzbuzují úžas, ale jsou důvodem, proč se tento vzdušný opadavý listnáč nehodí do malých zahrad.

Promyšlená výsadba

Záměrem je nechat vyniknout krásu obnažených stromů. Jde o to, správně odhadnout, kam a v jakém množství stromy vysázet. Břízy, jejichž poznávacím znamením je bělostná, papírovitě odlupčivá borka, se nejlépe prosazují před kulisou z temně zelených jehličnanů, to pak doslova září.

Javor šedý (Acer griseum) potřebuje místo, kde se dlouho zdržuje sluníčko. Když se do jeho tenkých srolovaných cárů v odstínu skořice opřou paprsky, vypadá úchvatně.

Při dostatku světla rovněž dobře vynikne šedostříbrná, místy načervenalá borka našeho domácího jeřábu muku (Sorbus aria), na níž se v hojné míře objevují tmavé, roztodivně tvarované lenticely (neboli výstupky) propouštějící vzduch do vnitřních pletiv.

Za bližší prozkoumání stojí i zdánlivě obyčejný jeřáb muk (Sorbus aria).

Za bližší prozkoumání stojí i zdánlivě obyčejný jeřáb muk (Sorbus aria).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Ozdobná kůra javoru vlasonohého (Acer capillipes) připomíná svojí olivově zelenou barvou a bílými proužky hadí kůži, je příjemně hladká, až svádí k doteku. Strom proto vysadíme na dosah u cesty nebo u lavičky.

V plné zbroji se předvádí dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), z jehož kmene i větví trčí silné, ostře špičaté trny.

V plné zbroji se předvádí dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos), z jehož kmene i větví trčí silné, ostře špičaté trny.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Pečlivě si naplánujeme takové osázení, na které uvidíme z domova, když nám zimní počasí nedovolí zdržovat se venku.

Vojenské maskáče připomíná borka borovice Bungeovy (Pinus bungeana), která se celoročně odlupuje v malých zaoblených plátech.

Vojenské maskáče připomíná borka borovice Bungeovy (Pinus bungeana), která se celoročně odlupuje v malých zaoblených plátech.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Většina stromů s dekorativní kůrou vynikne v úloze solitéry, třeba uprostřed trávníku nebo na okraji jezírka. Druhy s rovnými štíhlými kmeny se výborně hodí do skupin a stromořadí.