Přibližně 35 kilometrů jihovýchodně od Prahy, na pravém břehu řeky Sázavy v sevření potoků Mnichovky a Vejborky se nalézá velmi členité kopcovité území, v němž leží historicky dlouhodobě spojené obce – Kaliště, Lensedly a Poddubí.
První písemné památky, pocházející z roku 1357, dokladují přidělení Lensedel ke hradu Zlenice. Tato vesnice tedy byla osídlena již dříve, nejspíše Zlíčany z rodu Slavníkovců v 13. století. Od roku 1466 se stala državou Hrádku nad Sázavou (dnes Komorní Hrádek), k němuž patřila až do konce feudalismu.

FOTO: Petr Živný a Martina Lžičařová

Roku 1651, tři roky po třicetileté válce, která se vsi pravděpodobně vůbec nedotkla, bylo v obci obydleno 8 usedlostí – 5 selských a 3 chalupnické, a dvě zůstávaly neobydlené. Za vlády Marie Terezie tu bylo 15 obývaných domů, při prvním číslování domů za Josefa II. měly Lensedly osmnáct čísel popisných. Od druhé poloviny 19. století do čtyřicátých let 20. století měla vesnice třicet obývaných domů. Od roku 1961 dodnes jsou Lensedly součástí blízkého Kaliště.

FOTO: Petr Živný a Martina Lžičařová

Název obce

Název vesnice je odůvodňován mnoha způsoby. Nejčastěji se odvozuje ode lnu, který „sedl“ = lehl. Ale možné i je, že starobylý název „Leňsedly“ vznikl spojením dvou slov, přičemž „leň“ znamená nyní a „sedl“ sedlák, usedlík.

FOTO: Petr Živný a Martina Lžičařová

Chalupnická zástavba kolem návsi

Jádro obce tvoří obdélníková náves se zachovaným původním půdorysem. Na dvě protilehle svažité poloviny ji dělí protékající potok. Na severní straně je zatravněné prostranství s lípami a zvoničkou z roku 1886, postavenou z červeného pískovce (poslední zvonek Prokop byl ulit roku 1947). Jižní stranu uzavírá kravín.
Náves obklopuje hustá chalupnická zástavba, na niž navazují záhumenky. Později vyrostly další domy jak na jižním svahu, tak u cesty nad severní částí návsi. V první polovině 20. století se objevilo i několik chat a rodinných domků podle silnice nad vsí.

FOTO: Petr Živný a Martina Lžičařová

V historickém jádru Lensedel, které bylo v roce 1995 vyhlášeno vesnickou památkovou zónou, najdeme roubenou zástavbu z druhé poloviny 18. a počátku 19. století s dochovanými cennými detaily, ale i mladší zděné usedlosti. Ty mají zajímavě ztvárněná průčelí ve stylu lidového baroka, což je ve zdejším regionu poměrně vzácné.

K nejcennějším patří roubená chalupa čp. 14 se sdruženými okénky a sousední domek čp. 22; oba stojí v blízkosti zvonice. Chalupa čp. 14 je výjimečná pro svou neporušenou původní podobu. Oba zmiňované objekty mají výrazný přesah střechy nad zápražím a jednoduché lomenice z překládaných prken.

FOTO: Petr Živný a Martina Lžičařová

Domy s křídlovými štíty

Z mladších domů jsou pozoruhodné zejména čp. 12 a 13, které stojí na návsi na stejné straně jako starší dochované památky, ale o něco níže. Čp. 12 nese na průčelí dataci 1856. Tehdy majitel zboural staré stavení a na jeho místě vystavěl nový dům s chlévy pod jednou střechou. Také čp. 13 pochází z doby kolem poloviny 19. století a dodnes ho zdobí pěkná okénka jak do návsi, tak do dvora. Oba domy mají křídlové štíty s pilastry a ozdobnými štukovými prvky. Podobný křídlový štít můžeme vidět i na domě čp. 29 u kravína.

Mizející stopy zajímavé výzdoby jsou zřetelné i na dalších domech. Například na čp. 23 nad návsí, které patřilo k jednomu z bohatších selských stavení, jsou vidět vyřezávané dřevěné lišty ve špičce štítu a také na fasádě jsou čitelné zbytky původního štuku. Statek se však opravuje a kdo ví, jaké pochopení pro historii má současný majitel. Na druhou stranu tento dům (a podobně i několik dalších, především v horní části návsi) opravu již nutně potřebuje.

www.chatar-chalupar.cz