Článek
Navštívili jsme jedinečnou japonskou zahradu v Olešku, která se rozprostírá na 5000 m2 nad řekou Vltavou. Výhled do údolí řeky a okolní krajiny je jakýmsi přirozeným pozadím, rámem obrazu této zahrady, o kterou s láskou pečují manželé Wiesnerovi.
Pozemek nejdříve koupil v roce 1937 Václav Wiesner starší a osázel ho jehličnany a listnáči ve stylu anglického parku.
Vstup do Zahrady nad řekou ohraničuje bílá zeď se střechou z keramických tašek. Bránu, která se každé ráno otevírá, hlídají dva kamenní lvi, symbolizující mužský a ženský prvek.
Původní stromy, dnes vzrostlé jedlovce, douglasky, lípy, jírovce a statné borovice, jsou tu stále a to je dobře. Teprve mnohem později, až v roce 1994, začaly na pozemku vznikat dvě navzájem oddělené japonské zahrady (jedna se jmenuje Zahrada tří bran, druhou nazývají Zahrada nad řekou).
Zahrada tří bran
Tato menší zahrada má 350 m2 a tři brány – oblouky spojených živých stromů. Dvě brány jsou z jedlovců kanadských, třetí z listnatého habru. Když chceme živou klenbou stromů projít, musíme mírně sklonit hlavu.
Proč? Tichá symbolika nám říká, že nejsme pány přírody, ale rovnocenným partnerem, jenž má mít vůči okolnímu světu pocit pokory a sounáležitosti.
V Zahradě tří bran je symbol jin/jó zpracovaný v zámkové dlažbě. Část symbolu vyplňuje trávník, ve druhé se nachází malé jezírko a plocha světlého štěrku s pěti kameny ve tvaru souhvězdí Cassiopea.
Zahrada tří bran, která je v blízkosti obytného domu, je oddělena živým plotem zeravů, které pěkně vykreslují dvě kamenné lucerny. Důležitým prvkem této části zahrady je symbol jin/jó vyznačený v zámkové dlažbě s krásnou patinou.
Část symbolu tvoří trávník s tvarovaným tisem, v druhé polovině je menší jezírko a plocha světlého štěrku s pěti kameny ve tvaru souhvězdí Cassiopea.
Menší Zahrada tří bran je pozorovací. Tvoří ji brány – oblouky živě spojených stromů. Při průchodu se lehce skloníme, čímž dáme najevo svoji pokoru před přírodou.
Jejich uspořádání naznačuje dokonalé propojení pozemských a nebeských prvků. Zahradu tří bran můžeme pozorovat z různých úhlů a vždy se nám nabídne nová scenérie. Je to zahrada určená hlavně k pozorování a tiché meditaci.
Zahrada nad řekou
Tato část japonské zahrady manželů Wiesnerových je na opačné straně pozemku a má neuvěřitelných 1100 m2. Na rozdíl od statické Zahrady tří bran je tato spíše procházková. Nachází se tu i čajová chýše, k níž vede jedna stezka přímo od vstupní brány.
Po sedmnácti schodech vstupujeme do spodní části zahrady, které vévodí rybník – symbol šarlatového ptáka. Část této zahrady lemuje bílá zeď, naproti je galerie s obytnou částí domu.
Zahrada je více dynamická, nechybí potok proudící do jezírka, a hlavně je okouzlující tzv. vypůjčená krajina, která uchvátí každého návštěvníka – nádherný výhled na zátoku řeky Vltavy a přírodní krajinu.
Zahrada nad řekou je ohrazena bílou zdí, vstup tvoří brána s dřevěnými dvoukřídlými vraty, kterou hlídají dva lvi. Dvojice symbolizuje ženský a mužský prvek. Brána každého vítá, ráno se otevírá a večer zavírá.
Dynamiku Zahradě nad řekou dodává potok, který má jasně daný tvar koryta a směr proudu. Stezka kopíruje jeho křivky.
Hned za branou se vydáme po několika kamenných schůdcích na začátek stezky. Ještě předtím si omyjeme ruce v kamenné vodní nádržce (tsukubai), která slouží k očištění každého, kdo sem zavítá. Poté se vydáme po cestičkách, které místy zastupují dlážděné pískovcové kameny, někdy zase přecházejí v oblé tvary nášlapných kamenů.
Vidíme skupinu žulových balvanů, z nichž nejvyšší o výšce 3,5 m představuje Buddhu. Kolem něho je vysypaný tmavý štěrk, který se v Japonsku používá pro označení posvátných a rituálních míst.
Potok končí u ostrohu a skal ze žulových kamenů. Dává dojem horské krajiny s kameny a jehličnatými stromy.
Cestou dále se dostáváme do čajové zahrady, které dominuje dřevěná čajová chýše. Vedle ní stojí klasická kamenná lucerna na sloupku s podstavcem.
Po návratu z odbočky od čajové chýše vidíme třináctistupňovou pagodu a pramen potoka, který vyvěrá mezi kameny.
Vedle chýše je kamenná lucerna, která v noci osvětluje prostor. Javor dlanitolistý je zasazený v místě, kde se cesta dělí.
Jsme v čajové zahradě s dřevěnou chýší. Třináctistupňové pagodě dělají společnost staré jalovce.
Přirozeně kopíruje tvar řeky Vltavy hluboko pod ním a je nositelem energie a všeho pozitivního. Cestička s oválnými šlapáky ladí s křivkami potůčku a my po ní pozvolna vcházíme ke spodní části zahrady s přirozeným ostrohem, který navozuje atmosféru horské krajiny.
Této části jednoznačně vévodí rybník – symbol šarlatového ptáka.
Za deště i prudkého slunce lze meditovat pod zastřešenou vyhlídkovou terasou a pozorovat rozmanité bonsaje.
Část prostoru je lemována bílou zdí, druhá navazuje na galerii s obytnou částí domu. Rybníček s koi kapry lze nerušeně pozorovat i za deštivého počasí a v klidu sedět pod zastřešenou vyhlídkovou terasou.
Japonská zahrada - minislovníček
SUISEKI
Kameny, které nejsou opracované a připomínají nějakou scenérii z přírody: hory, vodu, skalní útvary, ostrovy, zvířata, postavy lidí. Vystavují se na dřevěné podložce nebo keramickém tácu, v pozadí je čistě bílá stěna, aby mohly co nejlépe vyniknout. Pohled na ně přináší klid, krásu a uvolnění.
IKEBANA
Znamená aranžování květů do nádob. V západní kultuře se vnímá spíše jako dekorace, v japonské jde o „uchování života květiny“, máme u nich rozjímat a meditovat.
OŠIBANA
Japonské umění tvorby obrazů ze suchých, lisovaných rostlin. Používají se květy, stonky i listy, které se lepí na tenký papír a vytvářejí se tak originální obrázky.
TSUKUBAI
Kamenné vodní nádržky, z nichž se bambusovými naběračkami bere voda na očištění rukou. Jsou i krásnou dekorací. Mají jednoduchý, obvykle kulovitý tvar.
Nepřehlédnutelná je i šachovnice tvořená světlými políčky čtvercových kamenných desek a tmavými políčky mechu a zeleně.