Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás se nejčastěji pěstují druhy dva – pelargonie páskatá (Pelargonium zonale) zvaná také zonálka, která roste vzpřímeně, a převislá pelargonie břečťanovitá (P. peltatum) čili peltátka.

Někdo koupí, někdo namnoží

V prodeji bývají nakvetlé sazenice k dostání od poloviny dubna až do června. Čím větší si koupíte, tím bude sazenice dražší, ale okna vám ozdobí hned. Výhodou je, že pelargonie si můžeme celkem snadno sami namnožit řízkováním. Lze tak získat zajímavý kultivar od souseda a rozmnožit si ho do všech oken. Muškáty můžeme množit od léta až do dubna.

Pelargonie břečťanovitá (P. peltatum) s jednoduchými květy.

Pelargonie břečťanovitá (P. peltatum) s jednoduchými květy.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Matečnice, ze kterých řízkujeme nové rostliny, bychom měli každé dva roky obměňovat. K množení se používají vrcholové řízky se dvěma plně vyvinutými listy, které během čtyř týdnů pod fólií zakoření. Ideální období k jejich odběru je červenec a srpen, kdy řízky bez problémů vytvoří kořeny. Je to však také období, kdy jsou rostliny v plném květu. Řízkováním o nějaké ty květy přijdeme, ale řízky jsou v plné síle.

Samozřejmě řízkovat můžeme i mnohem později, až téměř do zimy. Můžeme využít i v předjaří některé výhony, které seřízneme po přezimování. Jsou však mnohem slabší a méně vitální. Při pozdním řízkování na jaře pícháme řízky po dvou do nádob a nezaštipujeme je.

Řízkování krok za krokem

  • Vrcholový řízek se dvěma listy seřízneme mírně šikmo těsně pod spodním kolénkem.
  • V jarních a podzimních termínech podpoříme zakořeňování práškovým stimulátorem.
  • Listy nezkracujeme, ani neodstraňujeme. Jen část, která se zapichuje do substrátu, nemá mít listy, ani palisty. Řez je vhodné vždy nechat zaschnout.
Pelargonie páskatá (Pelargonium zonale) je babičkovskou klasikou.

Pelargonie páskatá (Pelargonium zonale) je babičkovskou klasikou.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Množení muškátů ze semen

Čím dál častěji se objevují i semena atraktivních kultivarů muškátů. Nepatří ale k nejlevnějším. Vysévají se velmi brzy – již v lednu a únoru. Jde hlavně o množství světla, které v daném termínu můžeme rostlinám poskytnout. K výsevům používáme tzv. výsevní substrát, který má minimum živin a je jemný. Je dobré ho ještě propařit nebo ošetřit teplem v mikrovlnné troubě.

Teplota u výsevů by měla být asi 20–24 °C. Během jednoho až dvou týdnů rostlinky vzejdou. Přepícháme je samostatně do květináčků a až povyrostou, přesadíme je do větších květináčů, zpravidla koncem března.

Náš tip:
Metody, jak přezimovat větší množství rostlin, jsou různé. Máme-li málo místa, můžeme na podzim napíchat do truhlíku s pískem větší množství řízků, třeba dvacet. Písek udržujeme mírně vlhký, teplota by měla být kolem 10 °C. Řízky sice ztratí listy, které průběžně sbíráme, aby se nešířily houbové choroby, ale to nevadí. Během časného jara zakořeněné řízky opatrně vyjmeme a zasadíme do kvalitního substrátu.

Příprava rostlin na novou sezónu

Přibližně od poloviny února začínáme rostliny, které přezimovaly, zalévat více. Souvisí to s přibývajícím světlem. Začátkem března rostliny přesadíme do čerstvého živného substrátu. Nádoba by neměla být o moc větší než ta minulá. Při té příležitosti zkontrolujeme kořeny a odstraníme odumřelé části. Nadzemní část zkrátíme na 3–5 kolének. Přesazené rostliny umístíme na světlé stanoviště, kde je teplota kolem 15 až 18 °C. Jakmile rostliny začnou růst (což je známka, že zakořenily), můžeme je přemístit ven. Ovšem nehrozí-li ještě mrazíky!

Pěstitelské chyby při přezimování

Rostliny k přezimování připravujeme už v létě: od poloviny srpna je nehnojíme dusíkatými hnojivy a do půlky září přihnojujeme draselným hnojivem. V září již také omezujeme zálivku. To vše napomůže vyzrání rostlin. Do poslední chvíle bohatě hnojené rostliny totiž nemají pletiva vyzrálá a na jaře nebo již během zimy jich větší část vyhodíme.

Pelargonie břečťanovitá (P. peltatum) s květy plnými.

Pelargonie břečťanovitá (P. peltatum) s květy plnými.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Před přenesením rostlin na zimní stanoviště zkrátíme delší výhony, které můžeme použít k množení. Odstraníme všechny suché a poškozené listy a zbytky květenství.

Optimálně muškáty přezimujeme na světlém místě při teplotě 6–10 °C. Ideální jsou mj. chladné chodby, světlé sklepní prostory, verandy, zimní zahrady. Vyšší teplota ve spojení se špatným světlem je naprosto nevhodná!

Omezíme zálivku. Stačí přibližně jednou za 2–3 týdny mírně zalít. Záleží na tom, jak substrát stihl vyschnout. Průběžně kontrolujeme zdravotní stav a odstraňujeme zaschlé listy.