Boj s některými škůdci a chorobami sice nemá ekologickou variantu ochrany, přesto je možné najít takový způsob ošetřování ovocných stromů, které přírodní prostředí zatíží jen minimálně. Přírodní postupy ochrany sadů jsou ale vždy náročnější.

Mšice ovocná

Mšice ovocná

FOTO: Flóra na zahradě

Mšice

Na jádrovinách škodí hlavně mšice jabloňová (Aphidula pomi). Její přemnožení způsobuje deformaci listů a mladých letorostů. Nejvíce škodí na mladých stromcích, které zakládají korunku. Důležité je podpořit rozvoj přirozených hmyzích nepřátel, jako jsou například slunéčko, škvor a zlatoočko, proto úplně vyloučíme klasické insekticidy. Význam má i omezování přístupu mravenců do korun stromů pomocí lepových pásů. Z biologických přípravků můžeme použít k hubení přezimujících vajíček mšic předjarní postřik olejovými přípravky. Na kolonie dospělých mšic je účinný přípravek NeemAzal T/S v koncentraci 0,5 – 0,75 %.

Květopas jabloňový

Brouky tohoto škůdce (Anthonomus pomorum) v sadech najdeme ve druhé polovině března a v dubnu. Jsou velcí asi 5 mm, tmavošedí, s výrazným „nosem“. Larvy škůdce vyžírají vnitřek poupat jabloní, která potom nerozkvétají a zasychají. Lze proti němu použít přípravek SpinTor, který obsahuje účinnou látku spinosad vzniklou fermentační činností půdních bakterií.

Pilatka jablečná

Pilatka jablečná

FOTO: Flóra na zahradě

Pilatka jablečná

Pilatka (Hoplocampa testudinea) je drobná muška. Vylézá z půdy před květem a během květu jabloní. Klade vajíčka do kalichů převážně raných a sladkoplodých odrůd a způsobuje tak červivost malých plůdků, které následně opadávají. Na pilatky dobře účinkuje odvar z pilin keře Quassia amara, který lze koupit jako rostlinný extrakt. Ochrana se provádí v době líhnutí larev, tedy ve fázi opadu květních plátků.

Obaleč jablečný

Obaleč (Cydia pomonella) je malý noční motýlek. Jeho housenky způsobují červivost větších plodů jádrovin. První generace se líhne během května a června, druhá se objeví v srpnu. Ke sledování výskytu samců motýlů slouží feromonový lapač. Po zjištění výrazné náletové vlny se postřik provádí za pět až sedm dnů. Přesné určení termínu ošetření je důležité, postřik se opakuje za 6 až 14 dnů. Pro biopěstitele je nejvýznamnější metodou ochrany použití přípravků na bázi viru granulózy obaleče jablečného, konkrétně přípravky Madex a Caprovirusine v koncentraci 0,02 %. Tyto přípravky mají největší účinek na právě se líhnoucí housenky.

Vlnovník hrušňový

Vlnovník hrušňový

FOTO: Flóra na zahradě

Svilušky a vlnovníci

Dlouhodobým opatřením proti nim je použití dravého roztoče Typhlodromus pyri. Ten se po nasazení namnoží a vytvoří s populací svilušek dynamickou rovnováhu, která brání jejich přemnožení. Roztoč o velikosti 0,6 mm napadá nejen svilušky (Panonychus), ale i jiné škodlivé roztoče, hálčivce (Phytoptus), vlnovníky (Eriophyes), larvy třásněnek a další drobný hmyz. Má vysokou schopnost přežití, pokud nejsou k dispozici škůdci, dokáže se živit pylem či dlouhodobě hladovět. Plstěné pásy s roztoči se připevní na větve stromů. Během prvních dvou sezon se roztoč dostatečně rozmnoží a teprve potom škůdce spolehlivě likviduje. Roztoč je odolný proti mnoha přípravkům.