Musíme se nad tím zamyslet právě nyní, kdy sezona pěstování zeleniny teprve začíná a my nakupujeme všechna ta semínky a hnojiva a skleníčky a jmenovky. Neplýtvejme zbytečně a snažme se získat ze své zahrady co nejvíc. Stačí si vybrat ty správné druhy podle toho, na jaké ploše chceme zeleninu pěstovat.

Malá zahrádka

Nemá více než 15 m2 zeleninových záhonů. Na malé ploše nejlépe využijeme především malá balení semen, výborně se hodí také různé kolekce, které v jediném sáčku nabízejí různé barevné a tvarové variace jedné plodiny. Dáváme si pozor také na různé rarity – často jsou to extrémně velké exempláře nebo mívají mimořádné nároky na výživu. Naopak nás nezklame série „Minizahrádka“ od firmy SEMO. Na tak malé zahrádce nebývá skleník nebo pařeniště, sadbu si tedy raději kupujeme hotovou nebo pěstujeme přednostně plodiny z přímého výsevu.

Pěstování kvalitní sadby v domácích podmínkách není úplně snadné, stojí čas a hlavně potřebujeme větraný chladnější prostor, což je v moderních vytápěných domcích problém. Při pěstování se tedy zaměříme na snadno pěstovatelné chutné druhy zeleniny s kratší vegetační dobou a zajímavou chutí, které opravdu obohatí náš jídelníček. Nepěstujeme běžnou zeleninu, která je celoročně k dostání a na záhonu zůstává velmi dlouho.

Vhodné druhy: saláty, asijské listové zeleniny, polníček, kopr, kerblík, ředkvičky, kedlubny, hrášek, fazolky keříčkové, fazole pnoucí, červená řepa, cherry rajčata, zimní vytrvalá cibule, pažitka, česnek.

Nevhodné druhy: všechny druhy košťálovin – zelí, kapusta, květák, brokolice; brambory, papriky, salátové i polní okurky, cukety – více než jedna rostlina, pastinák, mrkev, špenát, cibule, kukuřice.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Střední zahrada

Má mezi 15 a 50 m2 zeleninových záhonů. Tady nejlépe využijeme standardní maloobchodní balení semen, které bez problémů vypotřebujeme během jedné až
dvou sezon. Plocha je už větší, takže si často pěstujeme i sadbu. Přímý nákup všeho by byl už docela drahý, majitelé takové zahrady nejčastěji kupují jen nějaké speciality, které není snadné vypěstovat doma – hlavně to jsou roubované okurky a dýně. Pro pěstování sadby tu bývá k dispozici alespoň malý skleníček a nějaká kůlna, což vytvoří potřebné zahradnické zázemí. Sortiment pěstované zeleniny je mnohem širší, můžeme pěstovat téměř cokoli. Vyhneme se jen těm plodinám, které potřebují hodně místa a sklízejí se pozdě na podzim.

Vhodné druhy: všechny listové zeleniny včetně pekingského zelí a špenátu, bylinky, plodová zelenina do skleníku i ven, brokolice, růžičková kapusta, kadeřávek, karotka, kedlubny, pórek, česnek, fazolky, fazole, bob, hrášek, červená řepa, čekanka.

Nevhodné druhy: zelí, hlávková kapusta zimní, květák, brambory jiné než rané, mrkev, cibule.

Velká zahrada

Má přes 50 m2 plochy zeleninových záhonů. Velikostí se blíží spíše záhumenku, a tak se pěstování zeleniny stává skoro profesionální záležitostí. Využijeme tedy velká balení semen, vyplatí se nechat si poslat nebo si zajet pro semena vážená (například Semena Vaněk), samozřejmě můžeme využít i semena z vlastních zdrojů. Sortiment pěstované zeleniny je neomezený, můžeme pěstovat i zeleninu pro zimní uskladnění a tak zcela pokrýt svou celoroční spotřebu.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Profimedia.cz

Výsevy doma

Pokud máme k dispozici jen parapety v bytě, je lepší výsevy zeleniny odložit až na polovinu března, kdy už je dost světla a nemusíme se tedy trápit s přisvětlováním. Výsevní truhlíček si vždy rozdělíme přepážkami a vysejeme jen část semen ze sáčku od dvou až tří druhů – semenáčků budeme mít i tak dost, myslíme na to, jak se omezený prostor parapetu postupně po přesazení zaplní malými květináčky.

Můžeme použít také plastové nebo rašelinové sadbovače – tak se na okno vejde víc sazeniček, ale manipulace se sadbovačem plným zeminy je dost obtížná. Budeme potřebovat i tác, na který sadbovač postavíme. Vysetá semínka rosíme nebo jemně zaléváme, snažíme se je také často větrat. Nemělo by na ně svítit přímé slunce, tak zemina rychle přeschne. Větrání i rosení zabere dost pozornosti a času – jestliže ho nemáme, třeba z důvodu náročnějšího zaměstnání, kvalitní sadbu nevypěstujeme. Než abychom se tedy trápili s nějakou „vyčouhlou žouželí“, raději si sadbu v dubnu koupíme a na okno si vysejeme jen řeřichu nebo pohanku, která potřebuje minimum péče.