Článek
Topinambury se téměř nepěstují ve velkém, zůstávají doménou zahrad. Dříve se často pěstovaly také jako krmivo pro králíky, ale čas ukázal, že je to trochu škoda. Specifické látky, které hlízy obsahují, mohou totiž ozvláštnit i naši kuchyni. Na rozdíl od brambor, kterým se trochu podobají, neobsahují jako zásobní látku škrob, ale inulin, což je také polysacharid.
Tato látka ale při rozkladu nezvyšuje hladinu krevního cukru, mohou ho tedy konzumovat i diabetici, kteří si jinak na obsah cukru a škrobu musejí dávat při tvorbě jídelníčku pozor. Dají se používat syrové i vařené a mohou zcela nahradit brambory. Z hlíz se dá připravit také mouka.
Hlízy topinambur rostou v kompaktních trsech, proto je musíme vyrývat opatrně.
Snadné pěstování
Topinambury jsou poměrně robustní rostliny – dorůstají běžně do výše dvou metrů. Nejvíce připomínají slunečnici, a to jak typem a barvou květů, tak drsnými chloupky, kterými je celá rostlina pokryta. Rostlina se větví v horní třetině, každý stonek nese drobnější zářivě žlutý květ. Hlízy, pro které topinambury pěstujeme, jsou velké asi jako oddenky jiřin nebo zázvoru a také podobně vypadají. Zakládají se v trsech pod stonkem na podzim. Topinambur se dá pěstovat jako víceletá plodina – z hlíz, které zůstanou v půdě, vyrostou na jaře bez problémů nové rostliny.
Extenzivní plodina
Topinambury jsou velmi nenáročné a nevyžadují prakticky žádnou péči. Po zasazení v dubnu či květnu zakrátko vyrostou a vytvoří zelenou stěnu. Z tohoto důvodu se hodí také jako ochrana před větrem, pohledová zástěna či zelený předěl na zahradě. Silné vysoké stonky mohou sloužit také jako opora pro pnoucí fazole. Výnos hlíz nebývá nijak omračující, z jedné rostliny sklidíme kolem kilogramu hlíz. Úroda je ale jistá, protože na rozdíl od brambor netrpí topinambury plísněmi a nenapadají je ani škůdci z hmyzí říše. Úrodu mohou ohrozit jedině myši.
Pěstování
Nejvhodnější je vysadit si topinambury do pásů nebo do hrůbků na větší plochu. Pásy nebo hrůbky by měly od sebe být asi 70 cm, jednotlivé rostliny pak kolem 30 cm, hloubka výsadby je asi 10 cm. Největší úrodu sklidíme ve vyhnojené výživné vlhké půdě na přímém slunci, plodina snese i polostín. Protože topinambury potřebují hodně vody, je velmi vhodné jejich mulčování. Topinambury nejvíce rostou od srpna do října, v této době je jejich spotřeba vody i živin největší. Vysokou úrodu zajistí hnojení kompostem nebo rozloženým hnojem, jestliže ho máme dost. Topinambury se dají pěstovat na pozemku i několik let, ale je jasné, že postupem času se půda zhutňuje a výnos hlíz výrazně klesá.
Sklizeň hlíz
Nepravidelné hlízy sklízíme nejčastěji pozdě na podzim. Topinambury mají jednu zvláštnost – mají jen velmi tenkou slupku, proto po vyrytí rychle vysychají a nevydrží dlouho čerstvé. Jsou možné dva způsoby jejich sklizně a využití. Buď vyryté hlízy přechováváme ve sklepě v prostorném kbelíku zasypané vlhkou hlínou, nebo je necháme na záhonu a sklízíme je průběžně podle potřeby. Podmínkou je ale fakt, že půda nesmí promrznout, hlízy samotné ale vydrží i -30 °C.
Při tomto způsobu musíme tedy ostříhat zahradními nůžkami silné stonky a půdu chránit před promrznutím vysokou vrstvou kyprého materiálu. Nejčastěji je to vrstva listí, které ještě přikryjeme plachtou. Je jasné, že tento způsob jde praktikovat jen tam, kde bývají mírnější zimy. Jinou možností je přechovávat vykopané hlízy venku v přepravce, zakopané do záhonu a nasypané kyprou půdou. Další možností je také jarní sklizeň, ještě před tím, než začnou hlízy v půdě rašit.
Hlízy neloupeme, ale čistíme kartáčkem.
Topinambury a plevel
Topinambury rostou velmi bujně a vytlačí z pozemku, kde je pěstujeme, veškerý plevel. To je samozřejmě dobré, protože nám usnadní pletí v průběhu pěstování. Karta se ale obrátí ve chvíli, kdy po této plodině chceme vysadit něco jiného. Topinambury jsou velmi úporné, každičký kousek hlízy, který v půdě necháme, obrazí. Vyčistit záhon trvá určitě rok dva. Stejně pozorně musíme hlídat, aby topinambury nepřerostly hranice záhonu či zahrady. To se snadno stane při extenzivním pěstování, kdy je vysadíme někde do vzdáleného koutu zahrady. Ve volné přírodě se zplanělé topinambury poměrně rychle šíří. Na Slovensku je po jejich zařazení mezi invazivní rostliny jejich pěstování na polích od loňského roku dokonce zakázáno.
Využití
Po desetiletí přežívala tato plodina na kraji zájmu pěstitelů, nyní opět začíná opět její „hvězda“ stoupat vzhůru. Topinambur se pěstuje jako krmivo pro zvířata, jako rostlina na produkci biomasy, jako plodina pro přikrmování lesní zvěře, ale také v domácích podmínkách jako ceněné krmivo pro králíky. Kromě hlíz se tak využije i zelená nadzemní část. V posledních letech se často pěstuje jako ekologická alternativní rostlina pro lidskou výživu kvůli obsahu inulinu, vitaminu C, železa i křemíku. O zájmu veřejnosti svědčí i fakt, že se šlechtěním topinamburů zabývají ve Francii a Německu.
