Tyto keře pocházejí ze Severní Ameriky. Jsou charakteristické naprosto mimořádnými květy, které se podle druhu objevují od března do konce srpna, a snadným pěstováním. Všechny patří mezi menší keře, hodí se tedy i do malých zahrad.

Halézie

Jsou to až šest metrů vysoké keře s jednoduchými a střídavými listy. Nápadné jsou jejich bílé zvonkovité květy soustředěné do úžlabních svazečků po dvou až šesti, které se objevují od dubna do června a jsou velkým lákadlem pro včely a čmeláky. Plodem jsou křídlaté peckovice – také velmi dekorativní. V přírodě rostou na okrajích lesů a na březích řek. Požadují půdy bohaté humusem, spíše vlhčí s neutrální až mírně kyselou půdní reakcí. Hlavně se pěstují tři americké druhy a z nich nejvíce halézie karolínská (Halesia carolina), která je v Evropě již od roku 1756, v Čechách se pěstuje od roku 1844. Květy má velké 1,5 - 2 cm, plody jsou čtyřkřídlé. Deseticentimetrové listy na podzim žloutnou. Trochu vyššího vzrůstu je halézie dvoukřídlá (H. diptera). Má o něco větší květy a jak již napovídá český název, dvoukřídlé plody.

Halézie

FOTO: L. Hauser

Bělas

Pro pěstování má význam jen bělas viržinský (Chionanthus virginicus). Je to tři metry vysoký a stejně široký keř. Jeho listy jsou podlouhlé až obvejčité asi 20 cm dlouhé, Na podzim žloutnou. Vonné bílé květy rostou v převislých latách 10 - 20 cm dlouhých. Květy působí něžným dojmem, pět úzkých korunních lístků je až k bázi rozděleno v úzké proužky. Plodem jsou tmavomodré bobule. Bělas kvete v květnu a červnu. Dobře prospívá v hlinité přiměřeně vlhké půdě a ocení slunečné stanoviště a nevadí mu ani polostín. Mladé keříky je lepší chránit proti mrazu.

Sazaník

Sazaníky jsou zajímavé zvláštními květy, které sestávají z 15 - 30 úzkých okvětních lístků červené nebo hnědé barvy. Potřebují živinami bohatou půdu, stanoviště na slunci nebo v polostínu a raději na chráněném místě. Pěstuje se hlavně sazaník květnatý (Calycanthus floridus). Má silně vonné 4 – 6 cm velké květy, které jsou světle červenohnědé. Kvete v květnu a červnu. Rozšířený je i sazaník plodný (C. fertilis). Jeho květy jsou méně vonné a trochu menší, mají tmavě purpurovou až červenohnědou barvu. Tento druh kvete později, v červnu a v červenci. Choulostivější je sazaník západní (C. Occidentalis), ten má vonné až 7 cm široké květy.

Celoterčník

Latinský název Holodiscus pochází z řečtiny, kde holos znamená celý a diskos terč. Charakterizuje jejich plody – jsou to nepukavé měchýřky. Pro zahrádky se nejlépe hodí celoterčník různobarvý (Holodiscus discolor). Je to třímetrový keř, jehož žlutavě bílé květy jsou v bohatých převislých latách. Kvete od července do srpna. Listy jsou na rubu bělavě plstnaté. Pro pěstování postačí běžná půda, keř snáší i sucho, vyhovuje mu slunce nebo polostín a je zcela mrazuvzdorný. Po odkvětu je vhodné alespoň jednou za dva roky vyříznout několik starších větví. Výborně se hodí také na živé ploty.

Hlavoš

FOTO: L. Hauser

Hlavoš

Pěstuje se jen hlavoš západní (Cephalanthus occidentalis), který dorůstá nejvýše do dvou metrů. Má eliptické až kopinaté asi patnácticentimetrové listy. Pozoruhodné jsou květy. Jsou to drobné žlutozelené až žluté kvítky nahloučené do kulovitých hlávek velkých 2,5 cm. Hlavoše rozkvétají ve vrcholném létě od července do srpna. Často jsou obaleny čmeláky a motýly. V zahradách jsou pěstovány od roku 1735. Pro správný růst těchto keřů je nejvhodnější vlhká hlinitopísčitá půda, může být i mírně kyselá. Nejlepší je slunečné stanoviště.