Přitom některé skupiny rostlin vyžadují zcela odlišný přístup. Jedny budou vděčny za zakrytí, dalším prospěje zastínění, ale je i mnoho takových, pro které bude nejlepší, když si jich vůbec nebudete všímat.

Okrasné trávy

Těší se stále větší oblibě majitelů. Jejich kouzelné tvary i barvy v mnoha případech vyniknou zejména v podzimním období, ale někdy jejich krása vydrží až do začátku zimy. Na zazimování mají obvykle největší nároky vysoké druhy a odrůdy. Ve velké většině případů okrasným travám postačí, když se jejich usychající listy a stébla na několika místech svážou provázkem.

Vzniklý „snop“ funguje jako přirozená ochrana rostliny před nadměrnou zimní vlhkostí, neboť odvádí nadbytečnou vláhu dále od středu rostliny. Vysoké druhy trav jsou totiž více citlivé na vyhnití než na mráz. Svázání těchto trav do „snopů“ má ještě jednu velkou výhodu. Pomůže totiž udržet vaši zahradu čistou.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: P. Chlouba

I velmi houževnaté listy trav se totiž ve druhé polovině zimy začnou snadno oddělovat od kořenů a vítr je rozfouká po zahradě. Když jsou trávy dobře svázané, stačí tyto snopy v předjaří jenom snadno seříznout těsně nad zemí a celé pak odnést či odvézt na kompost. Toto pravidlo využijete zejména u ozdobnic (Miscanthus), vytrvalého prosa (Panicum virgatum) a u pampové trávy (Cortaderia). Právě tato tráva je u nás na zazimování velmi citlivá. Pro optimální růst potřebuje během vegetace dostatek vláhy, ale na zimu ocení co největší sucho.

Proto se na zimu někdy ochraňuje i tak, že se nad rostlinu umístí menší šikmá stříška, která odvede nadbytečnou vláhu do prostoru dále od kořenů. Aby se tato poměrně náročná operace mohla povést, musí se odstranit případná soukvětí a listy přibližně v polovině ohnout (zalomit) a teprve potom pevně svázat.

Důležité pravidlo: Trsy vytrvalých trav nikdy neřežte na podzim, to udělejte až v předjaří.

Růže

Patří k velmi populárním rostlinám, ale zároveň i k těm, které jsou dost náročné na péči. Zazimování keřových růží je celkem snadnou záležitostí. Jejich výhony se těsně před zimováním mírně zkrátí na délku 40 - 50 cm, poté se jejich kořenový krček lehce a opatrně přihrne zeminou, nebo se zasype kompostem či substrátem, případně tzv. mulčem na růže. O hodně složitější je zazimování atypických tvarů růží. Z tohoto pohledu snad k nejobtížnějším skupinám patří kmínkové růže. Ty se někdy zimují tak, že se celý kmínek ohne k zemi a výhony ušlechtilé části růže se zahrnou půdou jako běžné keře růží.

Tento úkon je však obtížný i riskantní, může při něm snadno dojít k poškození či dokonce zlomení kmínku. Možnou alternativou je ochrana korunky stínovkou, světlou geotextilií nebo jutovým pytlem. Tyto materiály musejí být vzdušné, jejich hlavním posláním je ochránit větve před zimním sluncem a mrazivými větry. V případě této volby je nutné pravidelně odstraňovat napadaný sníh, který se na obalené koruně snadněji udrží a mohl by ji svou tíhou zlomit.

Pečlivé zazimování je důležité i u růží pnoucích. Výhony popínavých růží by se měly ochránit alespoň do výšky, do které dosáhnete. Dobrou funkci nabízejí různé stínovky i geotextilie, jenom obtáčení kolem pichlavých výhonů růží není tím nejlepším zahradnickým zážitkem. Snadnější je obalení výhonů růží do bambusových rohoží, které ochrání rostlinu od zimního sluníčka a částečně i od mrazivých větrů. V drsnějších klimatických podmínkách je možné oba způsoby kombinovat. Jako první se použije bambusová rohož, ta se poté ještě zavine do jedné vrstvy geotextilie.

Při odzimování se nejprve odstraní geotextilie – přibližně někdy na přelomu února a března. Bambusová rohož se může ponechat na rostlině až do začátku dubna, kdy ji ještě chrání od slunce, ale propouští k ní vzduch, čímž se růže postupně otužuje a připravuje na odzimování.

Důležité pravidlo: Se zazimováním růží nespěchejte, provádějte ho až na poslední chvíli. První slabé mrazíky růžím neublíží.

Hortenzie

Svou krásou nadchly mnoho lidí, proto se s nimi na zahradách potkáváme stále častěji. Poměrně běžně se pěstuje několik základních druhů, nejčastěji pěstovaná a také nejznámější je hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla). Právě tento druh je ale na přezimování nejcitlivější.

Tyto hortenzie jsou sice velmi vitální a po namrznutí horní části velmi dobře regenerují, jejich nevýhodou je však to, že květy se vyvíjejí z vrcholových pupenů, které se zakládají na rostlině v druhé polovině léta. Aby hortenzie bohatě vykvetla, musí tyto pupeny bez újmy přežít celou zimu.

Okrasné trávy svázané do „snopů“ lépe přezimují a navíc mohou i v zimě nabídnout zahradě zajímavý ozdobný prvek.

Okrasné trávy svázané do „snopů“ lépe přezimují a navíc mohou i v zimě nabídnout zahradě zajímavý ozdobný prvek.

FOTO: P. Chlouba

Jejich ochrana je poměrně složitá právě proto, že tyto pupeny se nacházejí na samotných vrcholech výhonů. Rostlinám by pomohla třeba vrstva listí, ale aby měla smysl, musela by být vysoká stejně jako rostlina celá. Proto někteří nadšenci budují kolem nich ohrádky například z králičího pletiva, do kterých na podzim nasypou dubové či bukové listí. V oblastech s drsnějším klimatem je zazimování těchto hortenzií poměrně obtížné.

Velkou nadějí pro tyto oblasti jsou některé nové odrůdy, které umějí vytvářet květy i na nových výhonech, které vyrůstají z dolních pupenů. Další alternativou je pěstování těchto hortenzií ve velkých nádobách, které se na zimu uklidí do chráněného prostoru. A komu se nechce podstupovat neustálé stěhování rostlin, může se s důvěrou obrátit na extrémně mrazuvzdorné druhy, jakými jsou třeba hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens), nebo hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).

Rostliny v nádobách

Nejčastěji se objevují na různých dvorcích a terasách jako významný doplněk a dekorace. Do této skupiny ale patří i běžné rostliny pěstované v květináčích, nebo kontejnerované rostliny čerstvě přinesené z obchodu. Mnozí zahrádkáři využívají různé podzimní výprodeje k výhodnému nákupu. Často to ale bývá tak, že v pozdním podzimu už nedojde k výsadbě těchto rostlin do volné půdy – jejich noví majitelé čekají na teplejší jaro, kdy práce venku bude radostnější. Aby rostliny v nádobách přečkaly zimu co nejlépe, můžete využít hned několik metod.

Nejpracnější, ale také nejúčinnější je založení rostlin do volné půdy – například do volných zeleninových záhonů. Ideální je všechny takto zimované rostliny vyjmout z nádob a „zasadit“ je do společného rigolu v půdě těsně jednu vedle druhé. Je to velmi bezpečná metoda, protože rostliny nejsou vystaveny stresovým faktorům, jako je rychlé promrzání či prosychání zeminy v nádobě. Kdo nemůže či nechce podstupovat tento postup, může si pomoct i jinak. Další možností je přestěhování rostlin v nádobách do prostoru, kde nemrzne, třeba do nevytápěné garáže.

Rododendrony, ale i jiné stálezelené rostliny přes zimu často svinují listy do ruličky. Tím snižují odpar a snaží se o lepší hospodaření s vodou. Před zimou je důležité, aby si stálezelené rostliny mohly naplno doplnit zásoby vody.

Rododendrony, ale i jiné stálezelené rostliny přes zimu často svinují listy do ruličky. Tím snižují odpar a snaží se o lepší hospodaření s vodou. Před zimou je důležité, aby si stálezelené rostliny mohly naplno doplnit zásoby vody.

FOTO: P. Chlouba

Nijak nevadí, že tato místnost je tmavá – důležité však je, aby v místnosti nebylo teplo. Kombinace tmy a zimy je pro rostliny přijatelná (pod sněhem je také tma), neboť v chladu jsou všechny fyziologické funkce rostlin utlumeny na minimum. Prostředí garáže však nemusí svědčit všem rostlinám. Některé stálezelené rostliny sice výborně v garáži přečkají zimu, ale po vyndání si často velmi špatně zvykají na sluníčko a vysychají. Týká se to třeba vřesů, cesmín nebo skimií.

Další variantou přezimování rostlin v nádobách je jejich přestěhování na zastíněné místo, nejlépe k severní straně budovy. Všechny rostliny umístěte blízko vedle sebe, aby vytvořily jednu velkou skupinu, přičemž citlivější druhy dejte doprostřed a odolnější na okraj skupiny.

Ve stínu jsou rostliny uchráněné před zimním sluncem a z jara se probouzejí jenom pozvolna a pomalu. Tím jsou ušetřeny od namrznutí, které by způsobily pozdní jarní mrazíky. U takto zimovaných rostlin nijak nespěchejte s jejich odzimováním.

Důležité pravidlo: Stálezelené rostliny v nádobách zimované ve tmě nesmíte na jaře postavit rovnou na prudké slunce, musejí si na světlo zvykat pozvolna.

Stálezelené rostliny

Jsou často na zahradách zastoupeny v převažujícím množství. Základní podmínkou pro jejich dobré přezimování je dostatečné zásobení vodou. O to se obvykle postará deštivý podzim, kdyby však byl podzim dlouhý, teplý a suchý, je nutné stálezelené rostliny ještě před příchodem mrazů dobře zalít. Někdy musíte k zalévání přistoupit i v zimě.

Když se teplota na delší periodu zhoupne výrazněji nad bod mrazu, zalití stálezelených dřevin může výrazně ovlivnit kvalitu jejich přezimování. K odparu vody totiž dochází i v mrazivých dnech, takže někdy se stává, že rostliny přes zimu nezmrznou, ale vyschnou. Stálezeleným rostlinám proto můžete velmi účinně pomoct zastíněním i ochráněním od mrazivých a vysušujících větrů.

Důležité pravidlo: Když je během zimy teplota delší dobu nad bodem mrazu, stálezelené rostliny zalijte.