Jakmile se nám podaří pohyb slunce a stínu správně vypozorovat, můžeme zahrádku snáze a lépe naplánovat a osázet ji takovými rostlinami, které v ní budou prospívat.

Obecně platí, že zahrady obrácené k jihu či západu jsou celoročně slunnější a teplejší než zahrady směřující k severu nebo k východu. Dojmu, je-li zahrada slunná nebo stinná, lze nabýt už na první pohled. Nezapomínáme však na to, že dráha slunce se mění nejen během dne, ale po celý rok, a proto se vyplatí znát přesné určení polohy.

Podmínky se mohou měnit i v závislosti na okolních stavbách, oplocení nebo druzích stromů. Zatímco stálezelené dřeviny vrhají hluboký stín permanentně, listnáče propouštějí dostatek světla po opadání listů, takže se pod nimi daří mnoha časně kvetoucím hajničkám.

Bez slunce se neobejde voňavý ořechoplodec (Caryopteris). Aby nezmrzl, vysadíme ho na chráněnou jižní nebo západní pozici.

Bez slunce se neobejde voňavý ořechoplodec (Caryopteris). Aby nezmrzl, vysadíme ho na chráněnou jižní nebo západní pozici.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Jak určíme směr

Orientaci ke světové straně zjistíme snadno tak, že se na zahradu podíváme od domu a ujasníme si, kde slunce vychází a kde zapadá. Stejně tak si můžeme stoupnout k zahradní zdi nebo jednotlivým záhonům.

Zahrada orientovaná k jihu je z velké části slunná po většinu dne. Koluje tu teplý vzduch, rostliny vykvétají dříve. Půda se rychle prohřívá, čehož využijeme třeba při nakličování zeleniny.

Rozchodníkovcům (Hylotelephium) neublíží ani polední úpal. Jejich dužnaté listy totiž fungují jako zásobárna vody.

Rozchodníkovcům (Hylotelephium) neublíží ani polední úpal. Jejich dužnaté listy totiž fungují jako zásobárna vody.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Na záhonech k jihu, které čelí nejsilnějšímu žáru poledního slunce, uplatníme rostliny adaptované na horko a sucho a také citlivější druhy pocházející ze Středomoří, např. rozchodníkovce, mavuně (Centranthus), devaterníky (Helianthemum) či včelami milovaný ořechoplodec (Caryopteris).

Na jižním osluněném záhonku, kde je teplo a sucho prospívá hedvábitě jemný devaterník (Helianthemum).

Na jižním osluněném záhonku, kde je teplo a sucho, prospívá hedvábitě jemný devaterník (Helianthemum).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Do severně směřující zahrady nebo záhonu se přímých slunečních paprsků až na krátkou chvíli ráno a pozdě odpoledne nedostává. Pouze ve vrcholném létě na menší část zahrady svítí slunce po většinu dne. Zemina jen pozvolna rozmrzá, rostliny rostou pomaleji. Kvůli chladnějšímu klimatu se zde nedaří choulostivým druhům.

Východně až severně orientovanou zahrádku od června zdobí prvosenky (Primula bulleyana) s květy v několika patrech.

Východně až severně orientovanou zahrádku od června zdobí prvosenky (Primula bulleyana) s květy v několika patrech.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Přežijí tu pouze rostliny tolerující stín a nevysychavou půdu, třeba kapradiny, populární bohyšky, kandelábrovité primule (Primula bulleyana) nebo rodgersie (Rodgersia).

Východně orientovaný pozemek nebo záhon ozařuje ranní slunce, ale odpoledne je ponořený do stínu. Pozor! Nevysazujeme sem v zimě a zjara kvetoucí dřeviny, jako jsou jasmín nahokvětý, některé kaliny či šácholany. Brzké sluníčko totiž po chladné noci může zkřehlá poupata a květy snadno poškodit.

Krémová květenství udatny lesní (Aruncus dioicus) vnášejí světlo do zastíněných partií.

Krémová květenství udatny lesní (Aruncus dioicus) vnášejí světlo do zastíněných partií.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Zahrady a záhony obrácené na západ ráno zahaluje stín, ale po zbytek dne je zalévá sluneční svit. Prosperuje tu většina zahradních trvalek, dřevin a cibulovin.