Voňavé dřeviny

V zahrádkách je v zimě pusto a prázdno, ale kalina bodnanská (Viburnum bodnantense) kvete a voní už v lednu. Na rozdíl od lýkovce vonného (Daphne odorata), který patří rovněž k vonícím druhům, není tato dřevina jedovatá a kromě toho dorůstá přibližně do výšky150 cm. V zahradě je tak mnohem víc vidět než lýkovec, jehož výška nepřesahuje půl metru. Vonné květy jsou nahloučeny v bohatých svazečcích, které těsně přisedají k větvičkám, a tak je celkový dojem v jinak holé zimní nebo předjarní zahradě skutečně velkolepý.

Pozdě na jaře rozkvétá tradiční dřevina českých zahrad šeřík obecný (Syringa vulgaris). Je zajímavé, že nejsilněji voní starší „obyčejné“ odrůdy s jednoduchými květy než ty plnokvěté. Zahradní šeříky potřebují silný řez, aby keře nebyly moc husté a hodně kvetly. Malé skalkové šeříky (S. meyerii) jsou velmi kompaktní, ale hodí se opravdu pouze do skalek, nikdy v zahradě nemohou zastoupit klasické druhy.

Růže

Růže

FOTO: Flóra na zahradě

Nejznámější doslova omamně vonící keř je jasmín, tedy správně pustoryl věncový (Philadelphus coronarius). Kvete v červnu, stejně jako šeřík ale potřebuje poměrně silný a pravidelný řez. Pokud ho necháme růst bez řezu, za dva tři roky se z něj stane neprostupné houští, které trochu pokvete jen na nejmladších větévkách. V nabídce jsou také odrůdy s poloplnými nebo plnými květy. Vysazujeme ho na slunce nebo do lehkého polostínu. Na stinném místě sice keř dobře poroste, ale nepokvete. Komule Davidova (Buddleia davidii) zvaná motýlí keř má velmi silnou vůni, která je ale natolik výrazná, že někomu nesedí.

Proto dříve, než si ji na zahradu vysadíte, „očuchejte“ si ji někde rozkvetlou, abyste se nedočkali nepříjemného rozčarování. Komule kvete na jednoletých větévkách, potřebuje tedy také pravidelný řez. Růže (Rosa) jsou pro nás přímo ztělesněním vůně. Některé ale voní jen slabě, některé vůbec. Neuděláte chybu s odrůdami ‘Big Purple’, ‘Mainauduft’ , ‘Double Delight’, ‘Doris Thystermann’ či ‘Big Purple’® ze skupiny velkokvětých růží, s odrůdami ‘Felicite et Perpetue’, ‘Bobbie James’, ‘Maigold’ nebo ‘Probuzení’ ze skupiny popínavek.

Z mnohokvětých růží je to ‘Kosmos’, ‘Satchmo’ a ‘Friesia’, z anglických růží krásně voní ‘Abraham Darby’, ‘Claire Austin’, ‘Graham Thomas’ a ‘Othello’. K tradičně nejvoňavějším patří takzvané botanické růže, čili původní nešlechtěné druhy. Patří sem třeba klasické stolístky, galské nebo damascénské růže.

Třemdava bílá

Třemdava bílá

FOTO: Profimedia.cz

Voňavé květiny

Na jaře, a to již v květnu, nás potěší romantická konvalinka vonná (Convallaria majalis). Pěstuje se velmi snadno, a když jí vybereme dobré místo, bude nám dělat radost každý rok. Patří k hajním rostlinám, vysadíme ji tedy někam do vlhkého stínu pod stromy. Ty by ale měly být vždy listnaté – tak bude mít konvalinka v časném jaru dost světla.

Mezi další spolehlivé „voňavky“ patří na zahradě také trochu neobvyklá třemdava bílá (Dictamnus albus) s výraznou citronovou vůní. Řadí se mezi trvalky, potřebuje slunečné místo, vyžaduje úrodnou, těžší půdu, nesnáší však zamokření, zakořeněné rostlině nevadí ani sucho. Kontakt s ní může vyvolat u citlivých osob puchýřky na kůži. Možná vás zaujme informace, že se nejedná o žádný produkt zahradnického šlechtění, třemdavy totiž najdete i volně v přírodě ve světlých teplých místech v teplejších oblastech Čech i Moravy.

Rozkvétá v červnu, přibližně v době květu růží. Mezi letničkami vyniká svou výraznou vůní okrasný tabák (Nicotiana). Patří k poměrně vysokým letničkám, dorůstá až půl metru. Jeho trubkovité květy se otevírají večer a v noci, právě v tomto čase voní opravdu do daleka. Barva květů je nejčastěji bílá, přechází až do zelené, některé kultivary kvetou v odstínech červené a fialové. Půda je lepší humózní, vyhovuje mu stanoviště chráněné před větrem. Tabák můžeme vysadit jak na záhon do společnosti jiných letniček a trvalek, tak i do truhlíků, potom si vybereme některé nižší odrůdy.

V obchodech najdete v nabídce také další výrazně vonící druh – otočník (Heliotropium) voní po cizokrajné vanilce. Také v tomto případě jde o rostlinu, která dělal společnost už našim babičkám, s routou, myrtou a muškáty se hojně pěstovala i na venkově. Jde o pěkný kompaktní keřík s výrazně modrou barvou květů. Potřebuje růst pod střechou, když na něj naprší, listy nepěkně zreznou. Je možné ho přezimovat podobně jako durmany, ale jistější je koupit si každoročně novou rostlinu.