Jsou to především ty druhy, které se dají vysévat přímo na místo a nepotřebují tedy předpěstování. Mezi vhodnými „kandidáty“ najdete i takové, které se na zahradě samovolně vysemeňují a samy od sebe se tady udržují. Výborné jsou i takové květiny, které jsou jaksi víceúčelové, jsou pěkné na záhonu, ale vybrané krásně rostlé exempláře lze bez problémů usušit.

Sázka na Středomoří

Pokud máme dobré vybavení, usušit jdou třeba i cibuloviny, musí se ale vylisovat, a to dá dost práce. Nejmenší problémy budeme mít s rostlinami s přirozeně nízkým obsahem vody, které pocházejí ze suchých teplých oblastí. Charakteristickým zástupcem této skupiny středomořských rostlin je oblíbená levandule, ale velmi podobně se chovají i další podobné rostliny, jako je například smil italský nebo svatolina. Patří mezi trvalky, ale musíme je čas od času prostříhat nebo znovu nařízkovat, časem totiž keříky zdřevnatí, odspodu se větvičky vyholí a nebudou vypadat pěkně.

Hlaváč hvězdicovitý

Hlaváč hvězdicovitý

FOTO: Profimedia.cz

Spolehlivé a samostatné

Tak se na zahradě chová černucha damascénská a měsíčnice roční. Mají sice hodně odlišné květy – černucha vypadá trochu jako hmyz a měsíčnice má zase stříbřité „penízky“, ale obě to jsou holky do nepohody. Často se na zahradě vysemeňují a udržují se tu několik let. Není ani podstatné, že měsíčnice je vlastně dvouletka, každý rok se nějaká kvetoucí rostlina na zahradě objeví.

Veselá sluníčka

Mezi rostlinami k sušení prostě nesmějí chybět klasické slaměnky a smilky. Smilky mají kvítky připomínající malé a něžné sedmikrásky, mají také velmi jemné křehké stonky. Slaměnky jsou robustnější a pěstují se v mnoha zářivých barvách. Do party k nim patří také další letnička, a sice suchokvět, který je prostě velký tak akorát, květy jsou krásně pravidelné, s výrazným středem. Vyzkoušejte také pestrovku, jistě vás svými kulovitými, trochu střapatými červenými květy nezklame.

Domácí druhy

Nelze zapomenout na tuzemské trvalky - řebříčky. Klasické barevné druhy asi znáte, ale vysaďte si řebříček bertrám – něžné bílé třapáčky poskládané do volného okolíku se vám budou nesmírně líbit. Bude jim to slušet především v kombinaci s výrazně barevnými květinami, jako jsou slaměnky nebo levandule. To světlice barvířská žádný doprovod nepotřebuje – veliký oranžový nebo žlutý květ je dominantní na záhonu i ve váze. Výrazně barevné okvětní plátky květů můžeme používat i jako pot-pourri.

Ilustrační foto

FOTO: SEMO

Netradiční tvary

Suché kytice se neobejdou bez dalšího rostlinného materiálu, který z nich udělá opravdu zajímavé a netradiční aranžmá. Neobvyklá zelenavá molučenka je tak zajímavá, že ji můžeme nechat „sólo“. Trochu nevděčnou úlohu doplňkového materiálu sehraje třeba prorostlík, řeřicha, jemné větvičky lnu nebo něžný zaječí ocásek.

A ještě něco navrch...

Jestli hledáte opravdu něco zajímavého, poohlédněte se po hlaváči hvězdicovitém. Jeho květ vypadá, jako by vyšel z designové dílny návrhářů moderního osvětlení. Vyséváme ho začátkem dubna do pařeniště nebo pod sklo, po přepíchání ho vysadíme ven v polovině května. Za tu trochu práce vám opravdu bude stát.