Záhony, které budeme chtít na jaře osít nebo do nich vysadit nové rostlinky, je nejlepší si připravit už na podzim. Pokud jsme to nestihli, dáme se do přípravy záhonů co nejdříve na jaře, jakmile země nebude zmrzlá.

Trávník nejprve zryjeme, vrchní drny s trávou, pokud jsou hodně pevné a suché, dáme pryč (do kompostu). Odstraníme vytrvalé plevele, vybereme velké kameny, případně zeminu přesejeme přes síto.

Zemina nebývá většinou tak kvalitní, aby vyhovovala pěstování zeleniny nebo květin bez jakékoliv úpravy. Půdu upravíme podle toho, co budeme chtít na záhony vysít nebo vysadit. Nebo obráceně – výběr rostlin aspoň částečně přizpůsobíme kvalitě půdy.

Jílovitá nebo písčitá

Ideální zahradní půda je písčitohlinitá – zadržuje vodu, ale je propustná a má jemnou drobtovitou strukturu. Většina půd ale mívá buď vysoký obsah jílu, nebo písku. Jílovitá půda je obyčejně úrodná, ale málo propustná, takže rostlinám hrozí přemáčení. Písčitá půda je naproti tomu propustná, ale méně úrodná. Pro vylepšení půdní struktury, její schopnosti zadržet vodu, propustnosti či úrodnosti do ní musíme zapravit organickou a anorganickou hmotu.

Vylepšení půdy

Do těžkých jílovitých půd přidáme hrubý písek a štěrk. Pro suchomilnější rostliny a rostliny, které jsou náchylnější na přemokření v zimě (například levandule, pryšce, některé ozdobné trávy), je možné upravit záhon pomocí písku ještě i jinak. Do hloubky 20 až 25 cm odstraníme zeminu, nasypeme vrstvu propustného písku a ten opět překryjeme zeminou, do které jsme rovněž přimíchali písek. Pro rostliny hodně choulostivé na přemokření můžeme vybudovat pod vrstvou písku ještě drenáž.

Do písčité půdy zaryjeme hmotu, která zlepší schopnost zadržet vodu a vylepší její strukturu. Může to být například listovka, kokosová drť, zkompostovaná kůra, hnůj nebo v podstatě jakákoliv organická hmota, třeba zelené hnojení, ale i dřevěná drť či piliny.

Kyselá nebo zásaditá

Pro výběr rostlin je důležité znát pH půdy, tedy stupeň kyselosti nebo zásaditosti. Neutrální půda má pH 7. Kyselá půda má pH nižší než 7 – vylepšit ji můžeme zásaditým vápencem. Zásaditá půda má pH vyšší než 7 – přidáme do ní rašelinu nebo její náhražky, jež zvyšují kyselost půdy. Soupravy na stanovení pH půdy se dají koupit.

Půda potřebuje živiny

Podle požadavků pěstovaných rostlin je většinou potřeba dodat půdě také živiny. Nejlepší je použít hnojivo organického původu, například zapravit do zeminy koňský nebo králičí hnůj, nebo dobře vyzrálý kompost. Tím půdu nejen pohnojíme, ale navíc ji také zlehčíme.

Pokud jsme si záhon připravili už na podzim, na jaře ho opět zryjeme nebo nakypříme a povrch urovnáme. Zeminu necháme aspoň tři týdny slehnout. Pak už můžeme sít či sázet.

Doporučujeme...

- Rostliny pro písčitou půdu: například divizna, levandule, pelyněk, rozmarýn, řebříček.

- Rostliny pro jílovitou půdu: například funkie, kakosty, kapradiny, rozchodník, růže.

- Rostliny pro kyselou půdu: například brusnice, vřes, vřesovec.

- Rostliny pro zásaditou půdu: například fiala, fuchsie, kontryhel, orlíček, pelyněk, sasanka, tulipán, zvonek.

Zlepšení těžkých půd

Těžké jílovité půdy je lepší zrýt pozdě na podzim. Ponechá-li se půda v tomto stavu přes zimu, rozpadnou se hroudy vlivem mrazu samy. Neryjte mokrou půdu, ještě víc by tím zhutněla.