Článek
Většina zahradních dřevin nakvétá v pokročilém jaru nebo v létě. O to cennější bývají druhy přinášející hojnost květů už v březnu a dubnu, když jsou větvičky ještě holé nebo poseté čerstvě vyrašenými lístky.
Vyplatí se dát přednost druhu nebo odrůdě, která dobře odolává pozdním mrazíkům, každý rok spolehlivě a bohatě kvete, a přitom nevyžaduje příliš mnoho péče.
Předmět obdivu: květy
V časném jaru během několika týdnů lze obdivovat spoustu atraktivních tvarů a barev. Od převislých, růžových kvítků s červeným středem třešně dřípené (Prunus incisa) Kojo-no-mai přes štíhlé, vanilkově žluté hrozny lískovníčku klasnatého (Corylopsis spicata) až po vonné, sněhobílé květy šácholanu hvězdovitého (Magnolia stellata).
Nejkrásnější bez řezu
Zvláštní hodnotu mají dřeviny, které bez řezu jsou léty stále malebnější. Třeba muchovník hladký (Amelanchier laevis) a muchovník Lamarckův (A. lamarckii) jsou úžasné po celý rok. Jejich korunu zahalují hrozny bílých hvězdovitých, medově vonících květů. V létě nabízejí jedlé chutné plody a na podzim vytvoří ohňostroj oranžových a červených listů.
Do podrostu časně kvetoucích pěnišníků (Rhododendron) se hodí půvabné prvosenky zoubkaté (Primula denticulata), které jejich mělkým kořenům nekonkurují.
Podmanivé jsou i lískovníček chudokvětý (Corylopsis pauciflora) se žlutými květy či výrazně vonící lýkovce (Daphne).
Nůžky a pilku u těchto druhů použijeme jen k základní úpravě a údržbě. Včas odstraňujeme nemocné, zlomené či jinak poškozené větve a také nežádoucí výhony obrážející z podnože.
Solitérně, či skupinově?
Většina šácholanů, ať už keřovitých, či stromovitých, má natolik velké květy, že by je přítomnost dalších dřevin už rušila.
Podobně je to s časně kvetoucími opadavými kalinami (Viburnum). Až 2 m vysoká kalina Carlesiova (V. carlesii) své bělorůžové kvítky sdružuje do kulovitých květenství v dubnu, zatímco kalina bodnantská (Viburnum x bodnantense) nakvétá hustými svazečky hlavně v březnu, někdy už od prosince.
V prostorné zahradě lze založit stromořadí z okrasných třešní (Prunus). Krásný je sloupovitý kultivar Amanogawa, 8 až 12 m vysoký, růžově kvetoucí Kanzan nebo oblíbená plnokvětá odrůda Kiku-shidarezakura s převislými větvemi, které s trochou trpělivosti můžeme vytrénovat do oblouků a vytvořit tak půvabné loubí. Všem se nejlépe daří na slunci.
Pod zlatou sprškou rozkvetlého čilimníku (Cytisus) se pěkně vyjímají rané tulipány. Po odkvětu keř asi o půlku seřízneme.
Ve skupině nebo za doprovodu záhonových květin to sluší časně kvetoucím varietám pěnišníků (Rhododendron), 1 až 1,5 m vysokému a 2 m širokému kdoulovci japonskému (Chaenomeles japonica) s oranžově šarlatovými miskovitými květy, čilimníkům (Cytisus) a růžovokvětým mandloním (Prunus triloba). Mandloň vzápětí po odkvětu ale silně seřízneme, abychom předešli houbovým onemocněním.
Živé ploty a lemy
V živých plotech zazáří zlatice (Forsythia) a meruzalka krvavá (Ribes sanguineum) s aromatickými listy a hustými hrozny růžových až červených, někdy bílých kvítků. Kvetoucí rybízy musíme podobně jako zlatice pravidelně zbavovat starého dřeva. Prosperují v drenážované půdě na slunci nebo v lehkém stínu.
Skromná meruzalka krvavá (Ribes sanguineum) působí jako obyčejný keř. Když ale rozkvete, je co obdivovat.
Do nízkých stálezelených lemů se hodí kultivar skimie japonské (Skimmia japonica Rubella) s hustými, příjemně vonnými latami a mahonie cesmínolistá (Mahonia aquifolium) s osténkatými listy a koncovými hrozny zlatožlutých květů.
Květy nejen pro nás
Časné květy po dlouhé zimě potěší nejen nás, ale také první motýly, včelky a jiný užitečný hmyz, který se živí nektarem.
Dřeviny prodávané v předjaří a na podzim jako prostokořenné nebo v jutovém obalu bývají cenově výhodnější. Musejí se okamžitě vysadit, aby kořeny nevyschly.
