Protože máme sklizeň spojenou s počátkem léta, neuvědomíme si, že tento druh zeleniny sice klíčí velmi rychle, avšak dozrává až po třech měsících od výsevu. Často zbytečně čekáme s výsevem na konec dubna či dokonce květen, i když v teplejších oblastech můžeme poprvé vysévat už koncem března.

Půda a stanoviště

Luskoviny obecně sázíme do poslední trati, stačí jim tedy chudší půda. Měla by ale vždy být lehčí, kyprá a nesléhavá. Dobrá struktura půdy je pro hrášek důležitá, má totiž dost slabé kořeny a ty by v těžké půdě špatně rostly. Hnojení dusíkem také není vůbec potřeba – i hrách na svých kořenech hostí hlízkové nitrifikační bakterie, které rostlině se zásobováním dusíkem pomohou.

Hrášek můžeme pěstovat ve společné kultuře třeba s ředkvičkami, salátem, kedlubnami, mrkví, cuketami nebo okurkami. Špatní sousedé pro něj jsou všechny cibuloviny, brambory a rajčata.

‘Oskar’

FOTO: SEMO

Nároky na teplotu a vodu

Hrášek je obecně docela otužilý a vzešlým rostlinkám nevadí ani teploty lehce pod nulou, „ustojí“ až -3 °C. Proti nárazovým nižším teplotám můžeme řádky se vzešlými rostlinkami chránit netkanou textilií. Hrášek roste velmi rychle, pro růst a pro nasazování květů mu nejlépe vyhovují teploty kolem 14 – 18 °C. Na konci jara se však často vyskytne několik velmi horkých dní, což může být pro hrášek kritické. Pokud ho v tomto období dostatečně nezaléváme, kvetení a nasazování mladých lusků je ohroženo. Sucho rostliny hrášku ohrožuje především proto, že mají poměrně slabý kořenový systém, který zasahuje jen dva tři decimetry pod povrch půdy a náhlé sucho je tedy daleko více ohrozí než třeba jiné druhy zeleniny.

Vždy s oporou

Hrášky, které jsou určené pro zahrádkáře, pěstujeme vždy s oporou. Polní hrášek se pěstuje samozřejmě bez opory – jeho lodyhy jsou pevné s nižším sklonem k poléhání. Tyto odrůdy ale nejsou tak chutné. Na zahrádkách se nejlépe osvědčil systém, kdy na konec řádků dostatečně hluboko zapíchneme silnější tyčky a mezi nimi napneme „osnovu“ z pevnějšího provázku. Můžeme ale využít pro jednotlivé rostliny také šikmo zkřížené tyčky nebo delší větvičky, které poskytnou oporu vždy pro dva sousední řádky.

‘Junos’

‘Junos’

FOTO: SEMO

Postupný výsev nebo různé odrůdy?

Postupný výsev s odstupem 10 až 14 dnů nám zaručí přísun sladkého hrášku po celé léto. K tomuto řešení přistupujeme v případě, kdy pěstujeme jedinou odrůdu, kterou máme na naší zahrádce vyzkoušenou a dává pravidelně velikou úrodu. Chceme-li trochu experimentovat, vysejeme si najednou odrůdy s různou vegetační dobou. Podle tabulky získáme přehled, jaké odrůdy patří k raným, poloraným a pozdním a za jak dlouho můžeme počítat se sklizní. Z tabulky je jasné, že mezi jednotlivými odrůdami je rozdíl ve vegetační době téměř tři týdny, jejich rozdíl ve výšce není až na jedinou výjimku tak výrazný.

Víte to?

Název „hrách cukrový“ nemá nic společného s výjimečnou chutí. Označuje typ hrášku, kdy konzumujeme celé zelené lusky, zrnka nevylupujeme. Tento druh hrášku je oblíbený v Americe, u nás se pěstuje daleko méně než tradiční hrách dřeňový. Můžeme ho jíst syrový i vařený – chutí se potom podobá fazolovým luskům.

Odrůdy: ‘Ambrosia’, ‘Caropuby’, ‘Sweet Salome’, ‘Oregon Sugar Pod’

Výhody časného výsevu:

◆ semena nemusíme nakličovat

◆ rostlinky využijí zimní vláhu

◆ intenzivně rostou díky nižším jarním teplotám