Hlavní obsah

Výplňové trvalky

Novinky, Flóra na zahradě

Na první pohled možná vypadají jako řešení z nouze, ale takový názor si rozhodně nezaslouží. Mohou nám totiž pomoci zbavit se na zahradě hluchých míst.

Foto: H. Vymazalová

Pryšec myrtovitý

Článek

Také takzvané dominantní trvalky, tedy květiny výrazné tvarem, výškou nebo barvou potřebují „něco“, tedy pozadí nebo popředí, díky kterému vyniknou. A do třetice – dobrý zahradník by měl dokázat, aby zahrada i za pár týdnů po výsadbě vypadala k světu a vysazené rostlinky se na ploše neztrácely.

Foto: H. Vymazalová

Ilustrační foto

Výplň prostoru

Plošné vyplňování míst na zahradě mezi rostlinami kůrou nebo štěpkou se na větší plochy příliš nehodí – prostor sice vypadá upraveně, ale tmavá barva vypadá smutně, plocha se přehřívá, sypaný materiál se navíc musí doplňovat. Vhodně sestavené skupiny rostlin budou vypadat daleko lépe a pokud je dobře vybereme, bude záhon skoro bezúdržbový.

V půdě a v okolí rostlin najde také útočiště spousta hmyzu a drobných živočichů. Pokud tedy usilujeme o opravdu „živou“ zahradu, je volba jasná.

Foto: H. Vymazalová

Vrbina penízková

Časový horizont

To, že se trvalky a dřeviny mají sázet dostatečně daleko od sebe a že trvá dva tři roky, než se výsadba zapojí, všichni víme. Přesto míváme ty dva tři roky pocit, že zahrada vypadá pustě, nesplňuje to, co jsme od ní očekávali a na co jsme se dlouho těšili. Výplňové rostliny jsou přesně to, co potřebujeme. Elegantně poslouží tam, kde se ty vybrané na svoji úlohu teprve chystají. Až se dostatečně rozrostou, můžeme náhradníky jednoduše protrhat, odstranit nebo přesadit jinam.

Foto: H. Vymazalová

Rdesno příbuzné

Inspirace z přírody

Model se stále opakuje – příroda pořád zůstává naší učitelkou. Kompozice záhonu, vyplňování míst mezi dominantami, vyladění potřeb květin a našich možností, to není nějaká samoúčelná zahradnická magie. To je jen snaha o přesun zákonů přírody na naši zahradu. Všichni víme, že příroda prostě nezná volný prostor a při procházkách se můžeme přesvědčit, že žádná „hluchá místa“ v rejstříku nemá. Choďme tedy přírodou s očima otevřenýma, vším kolem nás se můžeme inspirovat.

Reklama

Související články

Mezi zimou a jarem

Znenáhla se blíží první jarní den, z jezírka po troškách mizí led a z trávníku sníh. Na břehu rybníčku sice stále šustí suchý orobinec, ale sluníčko už...

Výběr článků

Načítám