Na vině je jíl

V létě, kdy se na zahrádce plahočíme s konvemi, se představa o permanentně vlhkých záhonech zdá idylická. Ovšem za trvalou vlhkostí stojí většinou jíl, a právě ten má v zimě na svědomí životy jinak houževnatých rostlin. Proč?

Protože jílovitá zemina je složená z droboučkých částic, které se lepí dohromady. Voda tak nemůže snadno odtékat, nedostatečný je i přísun kyslíku. Četné trvalky uvězněné v takových podmínkách nepřežijí, hnijí. Buď se utopí, nebo udusí.

Řebříčky (Achillea) jsou ideální rostliny do štěrkových záhonů, kde se voda nedrží dlouho.

Řebříčky (Achillea) jsou ideální rostliny do štěrkových záhonů, kde se voda nedrží dlouho.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Ohrožené skupiny

Trvalek, které citlivě reagují na přemokření, je mnoho. Většinou pocházejí z oblastí se suchým klimatem. Které to jsou?

Štěrkový mulč účinně zabraňuje uhnívání rostlinných krčků, např. stálezeleného hvozdíku (Dianthus).

Štěrkový mulč účinně zabraňuje uhnívání rostlinných krčků, např. stálezeleného hvozdíku (Dianthus).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Trvalky s dužnatými listy a stonky, jemnými chloupky či trny, stříbřitým a šedomodrým zbarvením, např. rozchodníkovec (Hylotelephium), máčka (Eryngium), řebříček (Achillea), zavinutka (Monarda), svatolina (Santolina), mavuň (Centranthus), pelyněk (Artemisia).

Stálezelené rostliny, mezi něž patří juka (Yucca), některé mnohokvěty (Kniphofia), hvozdík (Dianthus), levandule (Lavandula), devaterník (Helianthemum).

Cibuloviny a hlíznaté rostliny, jako jsou kosatce bradaté (Iris barbata), montbrécie (Crocosmia) či liliochvostec (Eremurus).

Nádherné montbrécie (Crocosmia) a máčky (Eryngium) snadno podléhají zimní vlhkosti.

Nádherné montbrécie (Crocosmia) a máčky (Eryngium) snadno podléhají zimní vlhkosti.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Řešením je vylepšení půdy

Pokud tyto zahradní trvalky nehodláme vyměnit za bažinné, nezbývá než vylepšit půdní vlastnosti. Jak na to?

Zatímco v létě rozchodníkovce (Hylotelephium) pravidelně zaléváme, v zimě mají rádi sucho.

Zatímco v létě rozchodníkovce (Hylotelephium) pravidelně zaléváme, v zimě snesou sucho.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Do půdy jednoduše zapracujeme optimální množství buď hrubozrnného (nikoli jemného maltového!) písku, nebo drobného štěrku.

Samozřejmě pomůže kvalitní kompost či listovka, které navíc přilákají žížaly a ostatní užitečné živočichy, jejichž tunýlky propustnost a provzdušnění půdy podporují.

Propustnost a prodyšnost jílovité půdy zdokonalíme zapracováním štědré dávky hrubého písku, štěrku a kompostu.

Propustnost a prodyšnost jílovité půdy zdokonalíme zapracováním štědré dávky hrubého písku, štěrku a kompostu.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Výsledkem by měla být hmota drobtovité struktury, která umožňuje odvádět přebytečnou vodu a propouštět kyslík potřebný pro dýchání kořenů.