Žlutá, oranžová a červená patří k nejnápadnějším barvám, kterých si všimneme již z dálky. Mnozí si léto bez nich nedokážou představit, jiní je považují za příliš excentrické a obtížně „zapojitelné“ a snaží se jich vyvarovat. To je ovšem škoda, neboť plamenné tóny mohou mít na zahradu nesmírně oživující dopad.

Žluté, oranžové a červené květy ztělesňují žhavou atmosféru.

Žluté, oranžové a červené květy ztělesňují žhavou atmosféru.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Správné množství

Teplé barvy můžeme použít sólově a zařídit s nimi jednotlivé zahradní „pokoje“ anebo je všechny zkombinovat dohromady. Nemusíme se přitom obávat žádného přepětí, protože žlutá, oranžová a červená mají stejnou míru temperamentu a vzájemně spolu harmonizují. Ve velkém počtu vytvářejí pronikavé scenérie. Komu by to připadalo příliš křiklavé nebo dokonce agresívní může přidat chladnou bílou, modrou či fialovou. Pamatujeme také na to, že žhavé barvy nabývají na sytosti na tmavém podkladu. Ve své plné kráse se předvádějí na slunci, ale pozornosti neuniknou ani ve stínu.

Žlutá

Je nejběžnější, a přesto nikdy neomrzí. Barva slunečního svitu, medu a zralých citronů se kombinuje nejsnáze. Její světlé tóny působí svěže a nenuceně, tmavší zase opulentně. Místo se žlutě natřenou houpačkou a vůní zlatavých růží za zády je přímo stvořené k letnímu snění. Hvězdami léta jsou třapatky (Rudbeckia), ostálky (Zinnia), krásnoočka (Coreopsis) a slunečnice (Helianthus). Pestrou škálu žlutých odstínů nabízejí kultivary denivek (Hemerocallis) amnohokvětů (Kniphofia). V obrubách to sluší pupalce (Oenothera). V dosahu vody se daří kejklířce (Mimulus luteus) a popelivkám (Ligularia).

Masy pupalek (Oenothera) s mnohokvěty (Kniphofia) v pozadí vnášejí na zahradu jas i ve chvíli, kdy se slunce schovává za mraky.

Masy pupalek (Oenothera) s mnohokvěty (Kniphofia) v pozadí vnášejí na zahradu jas i ve chvíli, kdy se slunce schovává za mraky.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Oranžová

Oranžová podněcuje radost, povzbuzuje konverzaci a chuť k jídlu, takže se báječně hodí na místo s posezením. Oranžový slunečník a polstrování sladíme s květinami v barvě pomerančové šťávy nebo terakota odstínu.

Pryšec (Euphorbia griffithii) ‘Fireglow’ v časném létě předvádí dokonalou souhru sytě zeleného olistění s oranžovým květenstvím.

Pryšec (Euphorbia griffithii) ‘Fireglow’ v časném létě předvádí dokonalou souhru sytě zeleného olistění s oranžovým květenstvím.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Z letniček se nabízejí oblíbené aksamitníky (Tagetes) a měsíčky (Calendula officinalis) nebo méně obvyklá titónie okrouhlolistá (Tithonia rotundifolia). Mezi trvalkami vedou záplevák (Helenium), na mráz choulostivá dosna indická (Canna indica) a montbrécie (Crocosmia). Zvláště pěkně vypadají oranžové květy ve spojení s jasnou zelení listů, jako je tomu u jednoho z pryšců (Euphorbia griffithii) ‘Fireglow’.

Červená

Drama a vášeň v sobě skrývá barva máku, třešní a chilli papriček. Pohodu a vřelost přinášejí cihlové odstíny. Červená zahání stopy všednosti. Opticky zmenšuje, takže ji v hojné míře využíváme raději jen na velké zahradě.

Jako láva se kolem dekorativních kamenů rozlévá koberec dlouho kvetoucích begonií, tzv. ledovek (Begonia semperflorens).

Jako láva se kolem dekorativních kamenů rozlévá koberec dlouho kvetoucích begonií, tzv. ledovek (Begonia semperflorens).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Do městského prostředí se hodí četné odrůdy begonií (Begonia), které podobně jako šalvěj zářivá (Salvia splendens) vynikají jak na záhonu, tak v truhlíku. V moderní zahradě hrají velkou roli tvarované stálezelené dřeviny, kterým to sluší v rudých lakovaných nádobách. Kohoutek plamenný (Lychnis chalcedonica), kuklík šarlatový (Geum coccineum) a zavinutku (Monarda) uplatníme v neformální výsadbě.