Šneci a slimáci jsou sice žraví, ale jsou také vybíraví. Křehké šťavnaté listy bohyšek, straček, chryzantém nebo mladých rostlinek před nimi nikdy nejsou v bezpečí. Naopak listů s drsným, chlupatým či voskovitým povrchem si nevšímají. Vyhýbají se rovněž rostlinám jedovatým a těm, které po rozdrcení vylučují esenciální oleje, jako jsou např. levandule, máta, santolina, pelyněk.

Rezistentní neznamená imunní

Imunní k nájezdům plžů jsou snad jen stromy. Přesto dobrou zprávou je, že také spousta běžně pěstovaných zahradních trvalek velmi dobře odolá plžím útokům. Které to jsou?

Jarmanka (Astrantia) - nenáročná trvalka pro těžší, vlhké půdy ve stínu. V létě ji zdobí charakteristická květenství s límcem papírovitě tenkých listenů. Barvy přecházejí od bílé a zelenkavé přes růžovou až po temně purpurovou. Půvabné jsou i trsy zubatých listů s dlouhými řapíky. Drátovité lodyhy dorůstají do výšky 40 až 90 cm. Vysemeňuje se.

Plžům odolné trio tvoří jarmanka (Astrantia) var. Roma, purpurový rozchodníkovec (Hylotelephium) a stříbřitý čistec vlnatý (Stachys byzantina).

Plžům odolné trio tvoří jarmanka (Astrantia) var. Roma, purpurový rozchodníkovec (Hylotelephium) a stříbřitý čistec vlnatý (Stachys byzantina).

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Čechrava (Astilbe) - oblíbená trvalka na vlhká, slunná stanoviště s úrodnou půdou. Ve stínu toleruje sušší zeminu. Nadýchané laty drobných bílých, růžových, purpurových či červených vonných kvítků se podle druhu a odrůdy objevují od časného léta do podzimu. Výška je proměnlivá, od 15 do 120 cm. Nové rostliny získáme dělením.

Dračík (Penstemon) - bohatě kvetoucí rostlina preferuje úrodnou, dobře provzdušněnou půdu na plném slunci. Některé dračíky na zimu vymrzají anebo vyžadují zimní kryt. Trubkovité květy vyrůstají v hroznech na vzpřímených, 30 až 100 cm vysokých lodyhách s úzkými listy. Nakvétá od léta do podzimu. Po odkvětu sestřihneme.

Nadýchanými vonnými latami bledě růžových kvítků nakvétá v časném létě odrůda čechravy (Astilbe) Venus.

Nadýchanými vonnými latami bledě růžových kvítků nakvétá v časném létě odrůda čechravy (Astilbe) Venus.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Mnohokvět (Kniphofia) - tato trvalka tvoří husté trsy řemenitých, někdy trávě podobných zelených až namodralých listů. Na silných stvolech se nesou slonovinově bílé, žluté, oranžové, červené či zelenkavé husté hrozny vykvétající odspodu. Postupně mohou měnit barvu, čímž vznikají dvoubarevná květenství. Některé na zimu zatahují, jiné jsou stálezelené.

Podzimní sasanky (Anemone x hybrida) - půvabná okrasa pozdně letního až podzimního záhonu miluje vlhké humózní půdy na slunci či v polostínu. Nesnáší zimní přemokření. Na vhodném místě se značně rozrůstá. Listy jsou zubaté, na rubu jemně chloupkaté. Sněhobílé či růžové květy zdobí zelenožluté očko. Měří až 1,5 m, hodí se před keře.

Podzimní sasanky (Anemone) jsou na rozdíl od jarních druhů slimáčími záškodníky ušetřeny.

Podzimní sasanky (Anemone) jsou na rozdíl od jarních druhů slimáčími záškodníky ušetřeny.

FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Sápa Russelova (Phlomis russeliana) - u nás poměrně vzácná chloupkatá trvalka, které se daří na slunečném i polostinném stanovišti s živnou, dobře drenážovanou půdou. Tato rostlina má neobvyklou stavbu a citronově žluté přilbovité květy, které se otevírají od jara do podzimu. Listy jsou velké, sytě zelené. Dorůstá do 100 cm výšky a 80 cm šířky.

Zkuste i jiné rostliny

Které rostlinky ještě můžeme zasadit bez vážnějšího rizika, že je slimáci sklidí? Čemeřici (Helleborus), čistec vlnatý (Stachys byzantina), dlužichy (Heuchera), kakosty (Geranium), kontryhel měkký (Alchemilla mollis), kosatce (Iris), mák východní (Papaver orientale), oměje (Aconitum), orlíčky (Aquilegia), plicníky (Pulmonaria), pryšce (Euphorbia), rozchodníky (Sedum), rozchodníkovce (Hylotelephium), růže, zběhovce (Ajuga).