Je to rozmanitá skupina tvořená zástupci z různých čeledí i zeměpisných šířek, které se liší svými nároky, způsobem pěstování, oporou a využitím. Právě letničkové liány zůstávají poněkud ve stínu oblíbených trvalek - plaménků, vistárií, loubinců a dalších dřevitých lián.

Svlačec

Zajímavými letničkami jsou svlačce. Svlačec (Convolvulus sabatinus) Blaue Mauritius má blankytně modrou barvu a pěstuje se nejčastěji v nádobách. Atraktivní, modrofialové květy, růžovonachové nebo bílé, ale vždy se žlutým středem, mají kultivary svlačce trojbarvého (Convolvulus tricolor). Naopak jejich příbuzný vytrvalý svlačec rolní dokáže být nepříjemným plevelem.

Svlačec trojbarvý - Convolvulus tricolor

Svlačec trojbarvý - Convolvulus tricolor

FOTO: Jiří Antal, Právo

Svlačce dostaly své latinské jméno díky schopnosti pnout se (latinské convolvere znamená pnouti se).

Semena vyséváme na stanoviště koncem dubna. Květy se otvírají jen v dopoledních hodinách. Kvetou po celé léto.

Povíjnice

Velké, nálevkovité květy a tenké stonky mají povíjnice (Ipomaea). Na 400 druhů pochází ze Střední a Jižní Ameriky. K náročnějším druhům patří povíjnice břečťanovitá (I. hederacea). Častěji se pěstuje povíjnice nachová (I. purpurea) s velkými květy a stonky až 3 m dlouhými. Květy až 8 cm velké a stonky až 5 m dlouhé má I. violacea. Květy jsou ráno tmavě modré, před polednem červené a po poledni téměř růžové.

Vědecký název Ipomoea je složen z řeckých slov ípos (červ) a homoios (podobný). Tenká popínavá rostlina má připomínat červa.

Povíjnice nejsou náročné na půdu, ale vyžadují chráněné, slunečné stanoviště.

Povíjnice - zatím málo pěstovaný druh u nás Ipomoea coccinea.

Povíjnice - zatím málo pěstovaný druh u nás Ipomoea coccinea.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Semena vyséváme přímo nebo si předpěstujeme sazenice. V současné době si můžeme vybrat z mnoha zajímavých odrůd. Odrůda Azur je raně kvetoucí s azurově modrými květy, dorůstá až 5 m. Chocolate je méně obvyklá odrůda s fialově hnědými květy. Flying Saucers má květy mimořádně velké a modrobíle pruhované. Moonflower má velké bílé květy, které se otevírají navečer a zavřou se až druhý den v poledne. Vínově červené květy má odrůda Scarlet O´Hara.

Zatím zřídka se pěstuje Ipomoea coccinea, která má laločnaté listy a zářivě šarlatově červené květy.

Vilec neboli kobea

Zajímavou, i když méně pěstovanou letničkovou liánou u nás je vilec neboli kobea (Cobaea scandens), pocházející z Mexika. Pojmenován byl na paměť španělského kněze a botanika Barnabáše Cobo.

Dáme-li této rostlině teplé a slunné stanoviště a dostatek živin, vytvoří za jednu sezonu až 8 m dlouhou lodyhu. V přenosné nádobě dosáhneme menších délek.

Vilec (Cobaea scandens) má zvonkovité květy, které vývojem mění barvu.

Vilec (Cobaea scandens) má zvonkovité květy, které vývojem mění barvu.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Má nápadné, zvonkovité květy, které jsou zprvu zelené, postupně se vybarvují bíle, modře nebo fialově. K opoře se přichycuje spirálovitými úponky.

Semena vyséváme již od února do skleníku nebo do nádoby na slunném okně.

Asarina je u nás novinkou

Novinkou mezi popínavými letničkami je asarina (Asarina, syn. Lophospermum, Scrophulariaceae), liána původem ze Střední Ameriky. Dorůstá až 3m výšky. Výhony mají měkké plstnaté olistění a trojúhelníkovité zubaté listy.

Asarina - novinka mezi popínavými letničkami.

Asarina - novinka mezi popínavými letničkami.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Krásně růžové květy jsou trubkovité, ke konci široce rozevřené, dlouhé až 7 cm. Kvetou po celou vegetační sezonu. Díky tvaru květu se jí někdy říká "popínavá Gloxinie".