Různorodé šanty vyniknou na zahradě jednotlivě i v barevných kombinacích

Šanty díky rozdílné velikosti uplatníme na mnoha místech v zahradě. Kromě smíšených záhonů také na skalkách, v nádobách, na svazích a střešních zahrádkách. Protože šanta dlouho kvete (květen/červen – září/říjen), zvláště dobře se hodí k olemování cest a do záhonových obrub, kde jí to sluší po boku purpurové dlužichy (Heuchera). Aby šanta remontovala (čili opakovaně vykvetla), po odkvětu ji sestřihneme a zároveň trochu přihnojíme.

Šanta se hezky doplňuje se šalvějí a agastache. Rostliny jsou si někdy tak podobné, že je od sebe nelze na první pohled rozeznat. Všechny upřednostňují slunné stanoviště s výborně propustnou půdou. Jako agastache nemá ani šanta ráda zimní přemokření, které ji může zahubit. Květy těchto nenáročných trvalek hojně navštěvují motýli, včely a čmeláci.

Komu se zamlouvají nápadnější sestavy, může zvolit nevšední kombinaci fialovomodré a červené. Mezi klásky šanty necháme proplétat šarlatově červený kuklík (Geum). Později se k nim přidají fialové kouličky okrasných česneků. Pro ještě větší drama vysadíme dvojici před rostliny s purpurovými listy, např. rozchodníkovec nádherný (Hylotelephium spectabile Purple Emperor) nebo ruj vlasatou (Cotinus coggygria Royal Purple).

Jemné rysy šanty nám dovolují vysazovat ji ve velkém množství. Může tak vzniknout celé rozkvetlé moře, skutečná pastva pro oči. Hodí se k tomu zejména vyšší, bohatě kvetoucí odrůdy s 50cm velkými květy, jako jsou Nepeta racemosa Walker’s Low, Nepeta x faassenii Six Hills Giant; 90 cm, Nepeta sibirica Souvenir d’Andre Chaudron; 60 cm nebo Nepeta grandiflora Pool Bank, 70 cm. Mořskou pěnu zpodobňují masy drobných bílých kvítků katránu srdčitého (Crambe cordifolia), který kvete na přelomu jara a léta.

Šanta se bezvadně kombinuje s kvetoucími trvalkami, rostlinami s okrasnými listy i keři. Většina druhů vytváří velké trsy, takže nehrozí, že by se mezi ostatními ztratila. Levandulově modrá barva je přímo předurčena ke spojení s pastelovými odstíny. Na tomto záhoně si šanta hraje do noty s růžovými kakosty, máky a trojpukem, fialkovými dračíky, zvonky a stříbřitým čistcem.

Růžové keře jsou půvabné samy o sobě, ale ve společnosti šant působí ještě malebněji. Růže vyžadují dostatek prostoru, kde může volně proudit vzduch, jinak trpí padlím. Exponované, klidně i hodně větrné pozice nevadí ani šantě, která je vůči nemocím rezistentní. Slimáci a mšice ji napadají výjimečně.