Květiny s hvězdovitými tvary nápaditě osvěží zahradu

Drobounká, pouhých 15 cm vysoká cibulovina překvapuje svou odolností. Nezalekne se mrazivých nocí ani sněhové pokrývky. Porcelánově modré kvítky jsou usazené po 2 až 4 na jednom ze tří tenkých stonků.

Protože pochází z lesů a horských luk, místa pod opadavými dřevinami s dostatečně vlhkou půdou jí zcela vyhovují.

Cibulky vysazujeme na podzim 10 cm hluboko. Brutem časem vytváří velké husté koberce. Čistě bílou odrůdu najdeme pod názvem Alba.

Noční oblohu dokáže snad nejvěrohodněji napodobit tato až 30 cm vysoká trvalka, jejímž podzemním zásobním orgánem je cibulka o průměru 2-3 cm. Snědku se také říká Betlémská hvězda. Vyznačuje se doširoka rozevřenými, čistě bílými květy se zeleným středovým proužkem na spodní straně, které vyrůstají po 6 až 20 v chocholíkovitém květenství. Kvete v dubnu a květnu. Čerstvě zelené listy připomínající trávu se objevují již od podzimu, zatahují v létě.

Cibulky vysazujeme v září nebo říjnu 10 cm hluboko do kvalitní zahradní zeminy nejlépe do světlého stínu nebo tam, kde ráno svítí slunce. Na jaře a na podzim se postaráme o dostatek vláhy, v létě rostliny vyžadují spíše sucho.

Přehuštěné části na podzim vyzvedneme, rozdělíme a vysadíme na nové místo.

Přestože má v 300členném rodě zvonků obrovskou konkurenci, řadí se tento vytrvalý, plně mrazuvzdorný, na zimu zatahující druh mezi nejpopulárnější. Vytváří 30 cm (někdy i více) široké polštáře malých, svěže zelených ledvinitých až srdčitých zubatých listů. Ovšem teprve v létě, kdy jej pokryje velké množství jasně modrofialových květů, odhaluje svou pravou sílu.

S výškou kolem 10 cm se skvěle hodí do skalkových partií, spár, bordur, na koruny zdí, zvláště dobře vyniká v korytech a jako podsadba nádobových rostlin. Preferuje poněkud vlhčí, leč dobře propustnou zeminu na polostinném nebo slunečném místě s poledním přistíněním.

Množíme ho jednoduše dělením na jaře nebo začátkem podzimu. Pěkný je i zlatolistý kultivar s ledově modrými květy Dickson’s Gold.

Brutnák dokazuje, že i bylinky mohou mít okrasnou hodnotu. Je to robustní jednoletka, která se ovšem na příhodném místě čile udržuje samovýsevem. Výjimečně krásné, až 2,5 cm velké modré květy se na 60 až 80 cm vysokých, chloupkatých olistěných větvených lodyhách objevují po celé léto. Lákají včely i jiný hmyz, a protože jsou jedlé, hodí se k dekorování salátů, dezertů nebo nápojů.

Nové rostliny si vypěstujeme ze semínek, která na jaře nebo na podzim rozhodíme po ploše a zakryjeme asi 1 cm silnou vrstvou zeminy. Vzešlé semenáče vyjednotíme tak, aby kolem sebe měly dostatek místa (dorůstá šířky až 50 cm), jinak trpí plísní. Daří se mu v jakékoli, nejlépe však humózní, vlhčí půdě na slunci či v polostínu.

Tato bezmála 1m vysoká vytrvalá bylina je i přes svůj půvab a nenáročné pěstování v našich zahradách spíše raritou. Něžné sněhobílé květy na útlých stvolech se objevují od poloviny jara. Nakvétají postupně odspoda a mají schopnost rozsvítit záhon i za pošmourného počasí.

Dekorativní nepřestává být ani po odkvětu, kdy dozrávají hnědé tobolky. Daří se jí v záhonech, mezi kameny, v trávě i před keři.

Jediné, co vyžaduje, je dostatek slunce a dobře drenážovaná půda.

Bělozářka se šíří podzemními oddenky, ale není invazivní. Nejsnadněji se množí dělením dospělých trsů brzy zjara.

Může se vám hodit na službě Firmy.cz: