Článek
Možná že i vám vrtá hlavou, proč právě líska hraje na tu nejjarnější píšťalku. Odpověď naleznete v knize Herbář pod polštář od Václava Větvičky. „Možná že líska si své jarní prvenství pamatuje ještě z časů, kdy byla u nás dominantní dřevinou. Je to už sice hodně dávno, krátce po poslední době ledové (tedy před deseti tisíci lety), a vydrželo jí to až do doby, kdy u nás převládly smíšené lesy a nastal čas prvních zemědělců. Díky mírným zimám posledních let se ‚lísčí‘ nedočkavost stala pravidlem. Dá se do kvetení, i kdyby měla zmrznout.“
Sněženkový únor
Je únor a nepatrné drahokamy sněženek se derou sněhem a ledem za jarním sluníčkem. Letos už to asi nestihnete, ale když vykouknou ze sněhu, prohlédněte
si jejich květy. Je v nich zachycená tato roční doba, kdy si zima podává ruku s jarem, ale ještě se o moc přetahují. Květy sněženek nejsou rozlišené na korunu a kalich jako třeba u růží. Tři okvětní lístky vnějšího kruhu jsou celé bílé a představují symbol odcházející zimy. Tři vnitřní okvětní lístky mají u špičky malou zelenavou skvrnu – příslib blížícího se jara.
Na světě existuje čtyři sta druhů sněženek – ta naše, sněženka podsněžník, se do Čech přistěhovala v průběhu středověku z Turecka. Nesmělé sněženky na zahradách vydatně podporují talovíny, čemeřice a kosatečky a také časně kvetoucí dřeviny: vilín, jasmín nahokvětý a zimolez. Na vřesovištích jsou v plném květu vřesovce, k nimž se o něco později přidávají vrby a dříny. To už se ale ženou z hor do údolí jarní vody a začíná
čas hajniček.
Březnové hajničky
Pokud se k vám nepřistěhovaly na zahrádku, vyrazte za nimi v březnu či na začátku dubna do rašícího listnatého nebo smíšeného lesa, třeba na Karlštejnsko. V lesním porostu plném spadaného listí vás už po prvních krocích uvítají koberce sasanek hajních a možná i dalších pospolitých hajniček, k nimž mimo jiných patří i žluté hvězdičky orsejů, plazivé zběhovce, nafialovělé dymivky, křivatce, svízele, jaterníky, kokoříky, violky a plicníky.
Všechny tyto jarní krásky jsou báječné tím, že dokážou zaplnit místa, o která nemají ostatní rostliny zájem. A když se jim místo zalíbí, vytvoří malebnou skupinku či rovnou celý koberec.
Jak je využít
Z některých druhů hajniček (např. sasanek) zahradníci vyšlechtili množství kultivarů s pozměněnou barvou nebo s plnými květy. Nedělá jim problém přistěhovat se i na zahradu, nejpěkněji působí na trávnících zahrádek lesního charakteru či venkovského typu. Hajničky je možné přesazovat, kombinovat i omezovat v dalším rozrůstání. Jejich přirozené působiště je pod stromy, ale díky své drobnosti se mohou uplatnit i na skalce.
Jaro na terase
Jarničky vykvétají tu dříve, tu později v závislosti na stanovišti a na klimatických podmínkách daného roku. Jejich květy bývá někdy těžké postřehnout. Tam, kde byl včera sníh, se najednou objevují už rozvinuté květy talovínů, sněženek a šafránů. Proto je na zahradě vysazujte tak, abyste je pak v období květu nepropásli, tedy v blízkosti cest a obydlí, ale i do přepravek a květináčů. Pro tyto účely jsou vhodné velkokvěté odrůdy šafránů, rané narcisy, modřence, hyacinty, ladoňky, puškínie a kosatečky.
Barvy z cibulek
Když odkvetou předjarní průkopníci, nastává to pravé dubnové jaro: Je to čas hyacintů, tulipánů a narcisů, jimž se sílícím sluníčkem roste konkurence v jarních trvalkách. Ty brzy zaplní každý kout v zahradě. Vedle cibulovin začínají na zahradách kvést dvouletky (macešky a sedmikrásky) a trvalky (koniklec, tařice, kamzičník nebo plicník).
