Ekologický způsob pěstování rostlin v sobě zahrnuje nejen všeobecně známou minimalizaci používání chemických ochranných prostředků, ale také velmi omezuje využívání průmyslově vyráběných hnojiv. Razí totiž zásadu, že v rámci ekologického přístupu jsou použitelné pouze ty materiály, které najdeme volně v přírodě bez toho, že bychom je získávali průmyslovou cestou, tedy výrobou.

Výroba totiž prvky a živiny nejen koncentruje, ale i trochu mění. Jak? Pro snadnou skladovatelnost a aplikaci se základní živiny kombinují s novými látkami nebo spolu navzájem, aby bylo jejich využití co nejefektivnější. Nové chemické vazby ale často půdní mikroorganismy nebo rostliny nedovedou bezezbytku rozložit a tedy plně využít a v půdě se tak mohou nevyužitelné zbytky hnojiv hromadit.

Tento problém však nastává pouze u průmyslově vyráběných hnojiv, které obsahují fosfor a draslík (například NPK, draselné soli, ale také cererit), a také částečně u hnojiv vápenatých (ledek vápenatý, pálené vápno, dusíkaté vápno). Průmyslově se vyrábějí rovněž hnojiva obsahující dusík, jako jsou ledky nebo močovina. Všechna tato hnojiva tedy ekologické zemědělství zapovídá a nahrazuje je hnojivy organickými, čili takovými, které v přírodě vznikají přirozenými procesy, například kompost, hnůj, rybniční bahno, nebo je volně nacházíme - vápenec, dolomitický vápenec.

Nebudou hladovět?

Se zásobováním pěstovaných rostlin dusíkem si nemusíme dělat starosti, kompost i kompostovaný hnůj jsou významnými a všeobecně známými zdroji této živiny. Co ale ostatní prvky, jako je draslík či fosfor? Ani tady není důvod k obavám z nějakého deficitu, také tyto prvky jsou v organických hnojivech obsaženy, ale ne v takové koncentraci, jako v průmyslově vyráběných hnojivech. Jejich potřebné množství se dostane do půdy s větším objemem dodané hmoty – dávky průmyslových hnojiv počítáme na dekagramy, organická hnojiva na kilogramy na metr čtvereční.

V nabídce obchodů najdeme i bohaté zdroje fosforu (guano, kostní moučka) nebo draslíku (hovězí hnůj). Tyto výrobky se hodí pro odstranění aktuálního nedostatku výživných látek nebo při pěstování plodin, které jsou na tato prvky náročné (jahody, plodová zelenina). Nedostatek fosforu se projevuje zakrslým vzrůstem, omezeným růstem kořenů a špinavě zeleným zbarvením rostlin. Spodní strany listů jsou zbarveny dočervena, tvoří se velmi málo květů a plodů. Při nedostatku draslíku se okraje listů rostlin zbarvují do žluta a rostlina vypadá zavadle. U dřevin se nedostatek této živiny projevuje zasycháním konečků letorostů.

Jak to funguje?

Ekologické zemědělství nebo také organické zemědělství dává přednost kvalitě před množstvím vypěstovaných rostlin. Klade veliký důraz na zdravou půdu, tedy jeho cílem je půda s příznivou drobtovitou strukturou, s dostatkem humusu a organických látek, osídlená velkým množstvím mikroorganismů i ostatních drobných živočichů. Půda v takové kvalitě dodá dost živin rostlinám, které v ní najdou vše, co ke svému růstu potřebují. Jsou zdravější a silnější, proto je tolik nenapadají choroby a škůdci.

Ekologické pěstování zeleniny využívá i vzájemné vztahy rostlin , proto zeleninu pěstuje nikoli v monokulturách (jeden druh zeleniny na celém záhonu), ale pěstuje několik druhů zeleniny, které si vzájemně prospívají a výborně půdu využijí.

Zásobení organickými hnojivy umožňuje postupné uvolňování živin ze složitých půdních vazeb podle aktuálních potřeb rostlin. To je významný rozdíl od získávání živin z hnojiv průmyslových, kdy se živiny uvolňují podle obsahu vody v půdě. Více tedy záleží na počasí a méně na aktuálních potřebách rostlin. Průmyslová hnojiva lze nakoupit i ve formě s postupným uvolňováním, ta jsou ale výrazně dražší a ani ta se pro ekologické pěstování zeleniny stejně nehodí.

Vlastní nebo z obchodu

Organická hnojiva mají jednu velikou výhodu – vlastníme-li alespoň malou zahrádku, není problém si je sami vyrobit . Kompostováním různým rostlinných zbytků ze zahrady nebo z kuchyně získáme kvalitní hnojivo. Máme-li možnost získat hnůj, můžeme si připravit i hnojivo koncentrovanější.

Na rozdíl od certifikovaného ekologického zemědělství nejsme vázáni žádnými pravidly, ale ctíme, že do kompostu patří jen „čisté“ suroviny, nezasažené chemickou výrobou. Na výrobu nejsou tak časově náročné nejrůznější rostlinné výluhy, které také posilují kondici pěstovaných rostlin. Jsou hotové podle druhu za několik dní až dva týdny.

Na trhu ovšem najdeme pro ekozahradu i hotová hnojiva a také nabídku nejrůznějších organických přípravků pro dobrou kondici rostlin – ty využijí pravděpodobně spíše majitelé malých zahrádek, kteří nechtějí plýtvat místem na větší kompostoviště nebo ti, kteří chtějí hnojivo použít hned. Častými nakupujícími těchto hotových výrobků jsou i maminky malých dětí a majitelé domácích mazlíčků, kteří chtějí, aby jejich zahrada byla vždy naprosto bezpečná a stále všem k dispozici.

5 + pro organická hnojiva

+ vyhovují potřebám rostlin

+ podporují rozvoj půdních mikroorganismů

+ podporují rozvoj kořenů

+ lze je vyrobit doma

+ jsou levná a bezpečná