Pro změnu zahrad z užitkových na rekreační bylo a často stále i je mnoho praktických důvodů. Nakoupit si čerstvou zeleninu či ovoce se obvykle nejeví jako žádný problém. A když si v závěru sečteme všechny náklady a drahocenný čas, výsledkem této rovnice často bývá tvrzení, že pěstovat zeleninu v malém se prostě nevyplatí. Tento názor zajisté podporuje i nutnost vynakládat fyzické úsilí, pracovat na zahradě v dešti i horku, brodit se zablácenými chodníky – jedním slovem více strádat, než si užívat zaslouženého odpočinku.

Na straně druhé si však také můžeme sami sobě položit otázku, zda-li není trochu škoda nemít ze zahrady alespoň nějaký užitek, když už ji máme. Odpovědi na tuto otázku nebudou u všech stejné. Zatímco někdo bez váhání radši zůstane u zahrady čistě rekreační, najdou se i lidé, kteří určitou užitkovost vlastní zahrady s radostí přivítají. I tak ale zůstane ve vzduchu viset až příliš mnoho otazníků. Jak užitkovou zahrádku začlenit do rekreační zahrady, aby si obě vzájemně nepřekážely? Jakou plochu vyčlenit pro produkci, a hlavně jak to udělat, aby se člověk nestal otrokem salátů, rajčat či drobného ovoce? A na konec ještě jedna důležitá otázka. Dá se tato činnost povýšit z dřiny na zábavu?

Na všechny tyto otázky jsme hledali odpovědi. I na tu poslední – nejdůležitější jsme si odpověděli. Bylo to před třemi lety a naše odpověď zněla - asi ano! A rozhodli jsme se to zkusit. Logicky, pěkně po svém. Na zahradnických výstavách jsme viděli nejednu ukázku užitkové zahrady.

Ale znáte to – na výstavě je možné skoro všechno, naaranžovat úžasnou nádheru na pár dnů není velký problém. Ale život bývá často jiný, než ukazují výstavy. A tak jsme se na českém venkově ve velmi průměrných podmínkách rozhodli, že si zkusíme vytvořit malou užitkovou zahradu, která nebude pro pláč a dřinu, ale pro opravdovou radost z pěstitelství. Na tomto rozhodnutí se kupodivu podepsaly i některé pochybovačné názory, které tvrdily, že to, co je možné v cizině se v Čechách prostě nemůže povést. Že to prostě nejde, že je tu drsné klima, horší půda, jiný vzduch.

V odhodlání neuvěřit těmto prognózám jsme se pokusili zajít ještě o kousek dále. Cílem naší budovatelské snahy je vytvořit zahradu, která sice bude převážně užitková, ale nebudou zde chybět ani květy a okrasné keře.

A co je důležité, ani v této části zahrady nesmí chybět nezbytné místo pro posezení a odpočinek. Pro tento účel jsme na zahradě vyhradili samostatný prostor, na kterém již před tím několik let rostl nevelký listnatý strom. Zahrada se nachází v Jižních Čechách, je situovaná zhruba 500 m nad mořem. Rozměry této části zahrady jsou poměrně skromné, plocha užitkově rekreační zahrádky je necelých 100 metrů čtverečních.

O všem dalším nejlépe vypoví fotografie. Než se ale podíváte v klidu na jednotlivé záběry, dovolte prosím malou rekapitulaci. Snad může být důležité vědět, co se na zahradu o výměře necelého aru vešlo a jak byla zahrada koncipována. Abychom se vyhnuli blátu a významně omezili boj s plevelem, jednotlivé záhony jsou jasně ohraničeny. Spojují je zpevněné zahradní chodníčky.

S trochu jinou naší aktivitou souvisí pěstování tzv. kanadských borůvek. Ty se nacházejí právě v této části, celkem zde roste 16 keřů – co keř, to jiná odrůda. Dále tu jsou tři zeleninové záhony a jeden záhon na drobné ovoce.

Kromě toho ještě dva záhony vyvýšené, jejich poslání se postupně mění, protože na ně začíná dopadat odpolední stín listnatého stromu. Tímto stromem je nepříliš známá, pro tento účel však velmi hezká zelkova (Zelkova carpinifolia ). Pod stromem se nachází dřevená terasa, která kromě místa pro stůl a židle nabízí ještě dost prostoru pro několik rostlin pěstovaných v nádobách.

A také jsou součástí zahrady dva komposty, pracovní sázecí stůl i kulatá nádrž na dešťovou vodu, kterou poslední roky obývá žába. Po obvodových částech zahrady stojí ještě tři treláže pro pěstování plaménků.

Trochu romantické atmosféry nabízí kovový oblouk nad hlavním chodníkem, rovněž určený pro pěstování popínavých rostlin. Pod vlivem sbírky borůvek jsou některé dřevěné prvky v modré barvě. Modrá je také ptačí budka, která je součástí živého habrového plotu, který odděluje tuto část od zbytku zahrady.