Francouzi ji nazývají Primevere, Angličané Primrose. Poněkud jiný název má němčina – Himmelsschlüssel neboli nebeklíč. V Nizozemí, podobně jako u nás, říkají této rostlině Pieterskruid – petrklíč, neboť klíčníkem nebes je sv. Petr.

Barevné hybridy odvozené od prvosenky bezlodyžné

Barevné hybridy odvozené od prvosenky bezlodyžné

FOTO: Jiří Antal, Právo

Řecká báje vypráví, že v prvosence je zaklet jinoch Paralios, který se usoužil pro svou zemřelou milovanou dívku. Jiná báje říká, že sv. Petr upustil klíče od nebeské brány a na zemi z nich vyrostly prvosenky. Staří Řekové, Keltové a Galové věřili v kouzelnou moc petrklíčů. Připravovali z nich nápoj lásky. Tato víra v nadpřirozenou moc přetrvávala v lidech dlouhé věky. Jiná pověst nás přesvědčuje, že petrklíč, který vykvete do Vánoc, otevírá brány k pokladům.

Které jsou u nás doma

Prvosenek roste na světě více než pět set druhů. Jsou rozšířeny především v mírném pásmu severní polokoule. Nejvíce jich roste v Číně, Tibetu a v Himaláji. U nás se můžeme setkat se třemi druhy.

V habro-dubových hájích, ve světlých lesích, křovinách i na sušších travnatých místech teplejších poloh nížin a pahorkatin roste naše nejhojnější prvosenka jarní (Primula veris). Z přízemní růžice v řapík pozvolna zúžených, svraskalých listů vyrůstá stvol nesoucí ke straně skloněný okolík. Koruna je žloutkově žlutá vyrůstající z poněkud nafouklého kalichu.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Dalším poměrně častým druhem je prvosenka vyšší (Primula elatior), kterou najdeme na vlhkých loukách, ve světlých lesích a křovinách především ve vyšších polohách. Od předešlého druhu se liší náhle v křídlatý řapík zúženými listovými čepelemi a sírově žlutými korunami, vyrůstajícími z úzkého kalichu. Oba druhy jsou léčivé. Květy jsou zpravidla součástí čajových směsí. Samotná droga umožňuje odkašlávání.

Podstatně méně častou prvosenkou je u nás prvosenka nejmenší (Primula minima), která roste jen v Krkonoších v nadmořské výšce 1100–1590 m. Patří zde k nejkrásnějším skalničkám. Drobné růžice masitých lístků charakteristického tvaru vytvářejí drobné i větší polštářky, které se v době květu rozzáří množstvím růžově červených květů.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Poněkud sporný je výskyt prvosenky bezlodyžné (Primula acaulis), která má přízemní růžici obvejčitých listů, z níž vyrůstají jednotlivé květy na delších stopkách. Žluté květy mají až 3,5 cm v průměru. Tento druh se však pěstuje často na zahrádkách. Odtud někdy zplaňuje do volné přírody. Původní však u nás není.

Prvosenky jarní, vyšší a bezlodyžná stály u zrodu mnoha zahradních kultivarů. K nim je nutno přidat ještě kavkazskou prvosenku kobercovou (Primula juliae), která společně s prvosenkou bezlodyžnou daly vzniknout proslulé Primula x pruhoniciana. Z křížení prvosenky jarní a bezlodyžné vznikla i prvosenka mnohokvětá (Primula x polyantha).

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

FOTO: Jiří Antal, Právo

I tento hybrid můžeme spojovat s Průhonicemi a jménem Ing. Plavcové. První „polyanthy“ jsou sice známy již v 16. století a zaujaly dvoukorunným květem, který má zvětšený a korunovitě vybarvený kalich. Průhonická řada odrůd nazvaná You and Me má mnoho barevných odstínů. Výrazné květy vykvétají na stvolech. Můžeme je pěstovat za oknem v květináči (a to již od poloviny února), mezi okny nebo na záhoně, kde vydrží mnoho let. Zatím však tato primulka nepatří k často pěstovaným rostlinám.

  • Mnohem častěji se pěstují bezlodyžné velkokvěté kultivary, které lze zakoupit v obrovské škále barev, výjimkou nejsou ani kultivary dvoubarevné, plnokvěté či třeba pruhované.

Snadné pěstování

Nároky prvosenek nejsou velké a pěstování je poměrně jednoduché. Nejlépe se jim daří v dobře propustné, humózní a dostatečně vlhké půdě. Lépe než plné slunce jim vyhovuje polostín pod stromy nebo keři. Jestliže mají dostatek vláhy, snesou i plné slunce. Naopak sucho a slunce je pro ně nebezpečná a zničující kombinace.

Množení

Primulky množíme především dělením rozrůstajících se trsů. Zvláště chceme-li si udržet prvosenku mnohokvětou, musíme rostliny každé dva až tři roky rozsadit krátce po odkvětu.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

Botanická prvosenka bezlodyžná (Primula acaulis) se může vyskytovat v různých barevných variacích.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Původní botanické druhy se snadno množí semeny a mají-li na zahradě vhodné podmínky, dokážou toho dobře využít. I hybridy lze množit semeny. Můžeme se dočkat mnohých překvapení, ve velikostech rostlin, barev květů apod. Prvosenky se snadno kříží a jejich potomstvo je pak jaksepatří pestré.

  • V obchodech s květinami se na jaře nabízí velkokvěté prvosenky v květináčích v obrovském sortimentu. Jako pokojové rostliny vydrží v teple bytu jen krátce. I když jejich substrát udržujeme mírně vlhký, brzy začnou odkvétat a žloutnou jim listy. Necháme-li je dále v teple, přijdeme o ně.

Déle vydrží kvést v chladnějším prostředí, např. mezi okny, na verandě, v zimní zahradě apod. Po odkvětu se vyplatí je vysadit do zahrady. Úspěch sice nemusí být stoprocentní, ale většina jich je zimovzdorných a příští rok opět vykvete.