Největším strůjcem proměn v zimní zahradě je sníh, který kouzlí mistrněji než proslulá sudkovská fotografická deska. Nejenže obleče do bílých košilek holé větvičky opadavých dřevin, ale skrze jehličnany se dopustí i mnoha dalších zábavných triků. Zatímco větší kousky obdrží veselé sněžné čapky, šály a bambulky, menší dorostenci se téměř schovají pod bílou deku. A koho by neokouzlily lístky dřišťálu něžně vykukující ze sněhového příkrovu…

Spojenectví listnáčů a jehličnanů

Konečný výraz zimní zahrady závisí na tom, jaké složení jehličnanů a listnáčů na zahradě roste. Vzhledem k poměrně dlouhému zimnímu období se doporučuje zahradu osadit dvěmi třetinami stálezelených dřevin - listnáčů a jehličnanů - a jednou třetinou dřevin opadavých. Interesantním solitérem, který ozvláštní zahradu v každém ročním období, se může stát zelená brána, vytvarovaná z hadího smrku (či cedru). Roli dominanty může převzít i pyramidální borovice či smuteční modřín.

Stříbrné a zlaté jehličnany

Zimní zahradu podtrhnou barevně výrazné odrůdy, zejména ve stříbřitých tónech. Za všechny jmenujme smrk pichlavý s celou řadou odrůd s rozdílným vybarvením jehličí - od sivé po stříbrnou. Stříbřité tóny mohou zahradě poskytnout i pokryvné jalovce, například jalovec šupinatý, cypřišek hrachonosný a cypřišek Lawsonův. Dekorativní je i jedle španělská. Zlato na zahradu přinesou žluté odrůdy cypřišku hrachonosného s typicky provázkovým vzhledem či žlutá forma tisu červeného a jalovce obecného.

Stálezelené rostliny

Celoročně se na zahradě zelení zimostrázy, tisy, ptačí zob, rododendrony a vřesovce. Korunou zimní zahrady jsou stálezelené keře se zářivě zbarvenými bobulemi: k nim patří různé druhy dřišťálu, skalníku a hlohyně šarlatová, skimie a cesmína. Působivé je, pokud do výsadby zapojíte také dřeviny s barevnou kůrou a větvemi, třeba svítivou svídu červenohnědou a břízu bělokorou. Celoročně zelené jsou také bergenie, bramboříky, čemeřice a netřesky.

Zasněžená exotika

Mezi stálezelené rostliny, které mohou zimní zahradě dodat i nádech exotiky, patří i mrazuvzdorné palmy, juky či agáve. Palmy, které lze u nás celoročně pěstovat venku, by krátkodobě měly odolávat teplotám až do -17 °C. Většinou pocházejí ze severní Indie a Číny či z podhůří Himálaje. Za všechny jmenujme odolnou palmu Trachycarpus fortunei či Trachycarpus wagnerianus.

Na zasněžené zahradě se dobře vyjímají i mrazuvzdorné juky, například Yucca thompsoniana , Yucca rostrata nebo Yucca elata. Liší se od sebe růstem, barvou listů a vzrůstem.

Barevné bobule

Pravými šperky zimní zahrady jsou výrazně barevné malvičky a bobule, jejichž krásu umocní kontrast s bílým sněhem. Pomyslná korunka krásy patří plodům růže svrasklé i šípkové, mahonie cesmínolisté - půvabné jsou i plody rakytníku řešetákového, kaliny obecné, svídy bílé, zimokeře okrouhlého, pámelníku bílého a brslenu zploštělého.

Nejpopulárnější zimní kráskou je patrně cesmína ostrolistá, jejíž výsadba vynikne jak ve skupinách, tak v popředí světlejších jehličnanů. Dobře se vyjímá i jako solitér. Červené peckovice na cesmíně zůstávají celou zimu a jsou i oblíbenou potravou ptáků.

Dekorativní kůra

Když opadavé dřeviny na podzim odhalí svoji podstatu, zjistíte, že i obyčejná kůra působí velmi dekorativně. Stačí si jen vzpomenout na bělostnou barvu březových kmenů, na zvrásněné kmeny dubů, na habry a buky se stříbřitě hadí kůrou nebo na javor klen, z jehož kmene se odlupují šupinky nejsvrchnější kůry.

Odolné juky:

Jucca elata –23 OC

Velmi odolná stromová juka, vytvářející až 5 m vysokou, rozvětvenou korunu. Roste v horských oblastech jihozápadu USA v nadmořských výškách od 850 do 2 000 m.

Yucca thompsoniana –25 OC

Stromová juka se svěže zelenými tuhými listy, někdy až se stříbrným nádechem, původem z jihozápadních států USA. Poměrně tenký kmen je v přírodě pokryt suchými listy, které tvoří izolační bal. Je velmi odolná a její výskyt byl potvrzen až v nadmořských výškách 1 400 m. Dorůstá do výšky 4 m.

Yucca constricta –28 OC

Menší druh juky, někdy uváděný jako poddruh Yucca glauca. Poměrně pomalu přirůstá do kmínku a dorůstá velikosti okolo 2 m. Listy jsou šedozelené barvy s bílým okrajem, ze kterého se oddělují vlákna vytvářející zajímavý vzhled rostliny.

Zima odhalí chyby

Nedostatky ve výsadbě zahrady nesmlouvavě odhalí zima. I když milujete například letničky nebo skalničky, měli byste si dát záležet na kostře zahrady z jehličnanů a stálezelených dřevin. Dobře vypadají například jalovce, tisy, cypřiše, cypřišky, túje, korejské jedle, smrky, mnohotvárné borovice, ale i rododendrony, které ani v zimě neopadávají a kontrastují svými příjemně oválnými tvary listů se skupinami jehličnanů.