Zimolez kamčatský (Lonicera kamtschatica), se někdy lidově označuje jako kamčatská borůvka, a u nás se pěstuje jako poměrně nový ovocný druh. Mezi ostatními druhy ovoce vyniká svojí odolností a raností, první plody sklízíme dříve než jahody.

Plodem jedlého zimolezu je netradiční souplodí dvou srostlých bobulí, překrytých slupkou. V místě srůstu je výrazný šev. Opylovací poměry jsou podobné jako u ostatních bobulovin, většinou je tedy zimolez samosprašný, květy jsou opylovány hmyzem. To je často jediný problém tohoto jinak bezproblémového ovoce - časná doba kvetení (od února) v době, kdy ještě nelétá mnoho hmyzu, může mít za následek horší opylení. Přesto se zimolez kamčatský výborně hodí pro pěstování na zahrádkách, kde rozšíří sortiment drobného ovoce.

Ilustrační foto

 

FOTO: Ing. Miloslav Richter

Potřebuje vlhko

Druhy jedlých zimolezů nejsou náročné na půdní podmínky, dobře rostou jak na kyselých, tak i neutrálních či zásaditých půdách. Vyhovují jim půdy písčité, hlinité i jílovité. Snesou i půdy chudší na živiny, ale špatně snášejí suché půdy. To má svůj důvod – ve své domovině je zimolez kamčatský typickou podrostovou dřevinou ve světlých hájích, na pasekách, rašeliništích či v blízkosti močálů, řek a jezer. Proto je nezbytné čerstvě vysazené keříky v prvním roce po výsadbě nebo v suchých létech vydatně zalévat. Výrazná přednost zimolezu je velká odolnost k mrazu, a to ve dřevě i květu.

Jak ho pěstujeme

Zimolezy pěstujeme jako pravokořenné, p odnože nepoužíváme, proto je jejich pěstování velmi jednoduché. K eř roste zpočátku vzpřímeně, v plodnosti rozložitě. Pro popisované odrůdy je vhodný spon 3 x 1,5 m. Keříky vysazujeme nejlépe na podzim, kdy zakrátíme pouze kořeny.

Teprve na jaře uděláme řez korunky – ponecháme 5 až 7 pěkných výhonů, které po čtyřech letech obměníme. Důležité je udržet středně hustý keř s podílem asi třetiny mladých výhonů jako zálohy pro další sezony. Plodnost začíná ve druhém až třetím roce po výsadbě. Keře můžeme pěstovat také jako podrost, živé ploty, solitérní rostliny i pro zastínění nevhodných míst. Je také vhodnou medonosnou dřevinou. Při dobré péči vydrží na jednom stanovišti až 20 let.

L ze ho dobře rozmnožovat pomocí polodřevitých řízků, které řežeme na přelomu července a srpna, nebo řízků dřevitých, které řežeme v listopadu. Řízky se velice dobře ujímají. Další možností vegetativního množení je hřížení – vyzrálé výhony ohneme k zemi, přichytíme je a zasypeme zeminou, časem samy zakoření.

Ilustrační foto

 

FOTO: Ing. Miloslav Richter

Jako borůvky

Plody zimolezu vždy více či méně připomínají chutí, vůní i barvou u nás oblíbené borůvky. Tvarově neobvyklé plody mají silně barvicí schopnost, kterou si zachovávají ve všech výrobcích. Obsahují vitamin C, vitamin B, značné množství rutinu, dříve označovaného jako vitamin P, a minerální látky, zejména hořčík, draslík, fosfor a vápník. Díky obsahu různých biologicky aktivních látek mají plody také léčivé vlastnosti a využívají se při léčbě sklerózy, používají se také jako močopudný a antimikrobiální prostředek.

Plody lze zpracovat na různé kuchyňské dobroty jako jsou kompoty a džemy, dají se i mrazit, tím se tedy jejich využití neliší od jiného drobného ovoce. Nejlepší je ale sníst je rovnou z keře – je to přece první čerstvé ovoce po dlouhé zimě.

Odrůdy na trhu

´Altaj´ – původ Slovensko, kříženec druhů Lonicera kamtschatica Lomicera turczaninowii. Plod je velký, podlouhlý. Slupka je mírně hrbolkovitá, tmavě modrá, s šedým voskovým povlakem. Dužnina je jemná, šťavnatá, c huť je sladkokyselá, s výrazným borůvkovým aroma.

Velmi raná cizosprašná odrůda zimolezu. Růst je bujný, odrůda vytváří kompaktní až mírně rozložitý keř. Plodnost je vysoká a pravidelná. Sklizeň je koncem května a začátkem června. Odolnost proti zimním a předjarním mrazům je vysoká. Odrůda není příliš náročná na polohu a půdu. Vzhledem k částečné cizosprašnosti potřebuje k dokonalému opylení pyl cizí odrůdy, např. ´Amur´. Nenáročná plastická odrůda zimolezu, která se může pěstovat i ve vyšších a vlhčích polohách.

´Amur´ - odrůda vznikla ve Výzkumném ústavu v Bojnicích z volného opylení odrůdy 'Gerda'. Plod je střední, široce oválný až hruškovitý. Slupka je hladká, tmavě modrá, překrytá šedou voskovou vrstvičkou, d užnina je jemná, šťavnatá, c huť je sladká, s mírným borůvkovým aroma. Raná, cizosprašná odrůda zimolezu. Růst je středně bujný, vytváří kompaktní středně hustý vznosný keř menšího vzrůstu než předchozí odrůda ´Altaj´. Plodnost je velká, pravidelná. Plody sklízíme v první polovině června. Odolnost proti nízkým teplotám je vysoká, odrůda není napadána chorobami a škůdci. Pěstuje se jako keř, odrůda je nenáročná na polohu a půdu. Je vhodná především pro drobné pěstitele.

´Modrý triumf´ – odrůda pochází z České republiky. Plod je velký, dlouhý, válečkovitý. Slupka je téměř hladká, v konzumní zralosti má modročervenou až tmavě modrou barvu, překrytou voskovou vrstvičkou. Dužnina je šťavnatá, jemná, mírně barvící. Chuť je navinule sladká, se silným aroma připomínajícím borůvky. Raná odrůda zimolezu, pro velkou a pravidelnou plodnost potřebuje opylovače. Růst je středně bujný, vytváří mírně vzpřímený, kompaktní řidší keř. Plody s klízíme v první polovině června, musejí se sklízet včas, protože v plné zralosti opadávají. Odolnost odrůdy proti nízkým teplotám je střední až vysoká, proti chorobám a škůdcům vysoká. Je málo náročná na polohu a půdu. Je vhodná pro výsadby na malých zahrádkách ve všech oblastech. Odrůdu vyšlechtil pan M. Chovanec z Lipníku nad Bečvou.

Další odrůdy: ´Viola´, Sinoglaska´ ´Remont´, ´Atut´, ´Duet´

Zimolezy jsou obecně samosprašné, ale společná výsadba dvou různých odrůd výrazně zvýší kvalitu opylení květů.