Výraznými ozdobami zimní zahrady jsou barevné bobule, malvičky, nažky, šišky, ale i uschlá jablíčka na starých jabloních. Když vysvitne zimní sluníčko, oceníme i zajímavou strukturu kůry stromů, barevnost větví a mramorové vzorky na listech panašovaných dřevin. Působivá jsou i jinovatkou pokrytá plodenství trvalek a okrasných trav.

Nicméně nejkrásnější je pohled na zasněženou zahradu, kde sníh skryl všechny nedokonalosti, oblékl korunky jehličnanů do malebných čapek a holé větve listnáčů opatřil černobílým šrafováním. Tahle stříbřitá okrasa však většinou nevydrží po celou zimu, takže při utváření zahrady je nutné pamatovat i na její holou tvář.

Vzhledem k poměrně dlouhému a nevlídnému zimnímu období odborníci doporučují zahradu osadit dvěma třetinami stálezelených dřevin: listnáčů i jehličnanů, a jednou třetinou dřevin opadavých. A pokud je na zahradě i voda, nejlépe v podobě většího jezírka, je zimní „skleněná“ tvář zahrady dokonalá.

Stálezelené rostliny

Stříhané kulovité či obláčkové keře zimostrázu, tvarované tisy, ptačí zob či bobkovišeň lékařská zdobí zahradu po celý rok. V zimě jí poskytnou cenný akcent temně zeleného a většinou i lesklého listí.

Celoročně přitahují také rododendrony se svými oválnými listy, nízké keříky vřesů a vřesovců a některé půdopokryvné rostliny, třeba barvínek, břečťan, jedlovec a mikrobiota křižmolistá. Královnami zimní zahrady je však hlohyně šarlatová se svými zářivými oranžovými či červenými plody, cesmína ostrolistá a mahonie cesmínolistá, ale i další stálezelené keře s barevnými bobulemi, především různé druhy dřišťálu a skalníku.

Dekorativní větvičky

Zimní scenérii dodají na půvabu i celoročně atraktivní kultivary javorů, zejména ty s dekorativní kůrou, například javor kapadocký, Davidův, hrubý, pensylvánský či rezavožilný. Jejich větve, zejména jednoleté výhony, jsou vybarvené do zajímavých tónů zeleně – mohou být i žlutozelené, žlutočervené, růžově červené, červené, temně nafialovělé a našedlé.

U některých javorů působí dekorativně i jejich „okřídlené“ nažky, sestavené do hroznů nebo svazečků, které na stromcích většinou zůstávají i v zimě. Ve „spící“ zahradě pozornost přitahuje i rudé větvoví svídy bílé a kmeny a větve břízy bělokoré.

Borovice a smrky

Sestava bude dokonalá, pokud barevné korunky keřovitých javorů doplníme rozeklanými keři klečí či miniaturami čarověníků, roubovanými na kmínku. Uplatní se i tvarově zajímavé kultivary borovic a smrků.

Některé jehličnany v zimě naberou interesantní ocelově modrý až šedivý odstín, například jalovec obecný, který imponuje svou kompaktností i sloupovitým vzrůstem. Zajímavě se prosazuje i modravý cypřiš Lawsonův, efektní je modrošedé jehličí jalovce šupinatého i tisinkami obsypané větve tisů. Zimní klasikou je stříbrný smrk pichlavý, do šedivého jehličí se během zimy zahaluje i jeho nižší kamarád – smrk černý.