Je řada na nás

K nejdůležitějším faktorům, na kterých závisí život přezimujících ptáků, patří hodnotné krmivo, čerstvá voda a bezpečné útočiště. To vše můžeme sami obstarat a ptákům poskytnout v naší zahrádce, na lodžiích a terasách.

Ztráta schopnosti obstarat si potravu svépomocí a přílišná závislost na člověku jsou důvody, proč někteří s přikrmováním ptáků nesouhlasí. Dlouhodobé studie však dokazují, že k ničemu podobnému nedochází. Naopak, ptáci lépe prospívají a díky naší pomoci se daří udržovat nebo dokonce opětovně navracet jejich počty.

Nejobsáhlejší složkou ptačího jídelníčku jsou zvláště v tomto období semena. K favoritům patří semena slunečnicová, jelikož obsahují vysoké procento oleje a proteinu a úplně nejlépe ta černá, která mají na rozdíl od černobíle proužkovaných tenčí slupku. Dále pak proso, lněná a konopná semínka nebo kukuřice. Vhodná jsou též semínka nasbíraná po odkvětu některých květin, např. mastňáku habešského (Guizotia abyssinica, málo známá, žlutě kvetoucí jednoletka), ostálky (Zinnia), máku, bodláku nebo kopretiny.

Oříšky jsou další báječnou pochoutkou. Velké kusy kvůli snadnějšímu trávení raději rozdrtíme. Vhod mohou přijít také vybrané kuchyňské zbytky. Pečivové drobky, vařená rýže, drcené vaječné skořápky, vločky, kousky vařeného masa nebo okoralé okraje tvrdého sýra opeřencům neublíží, stejně tak jako krmivo pro psy a kočky. Lůj a tukové směsi jsou kalorickou bombou a ptákům pomáhají rychle nashromáždit potřebnou energii.

Nepohrdnou ani ovocem a zeleninou. Čerstvá jablka, hrušky, sušené švestky a sultánky nebo nastrouhanou mrkev si vybírají zejména ptáci živící se měkkou potravou. Tu jim poskytnou i dřeviny, jejichž bobule na větvích vydrží dlouho do zimy – hlohyně, skalníky, dřišťály, růže šípkové i svraskalé apod.

Krmítka v zahradách vídáme často, na ptačí pítka a koupele ale mnozí zapomínají. Čistá a čerstvá voda je pro ptáky životně důležitá - v teplé sezóně i v chumelenici. Nezřídka se stává, že spíše trpí v důsledku nedostatku vody, než potravy. Tekutinu doplňujeme každé ráno, v případě potřeby i několikrát denně. Když zmrzne, nalijeme na ní horkou vodu, aby roztála.

Ptáci si sice dokážou rozpustit sníh, spotřebují při tom ale spoustu energie. Díky koupelím navíc udržují své peří v dobré kondici, protože jen dobře udržované peří zajišťuje dostatečnou „izolaci“ proti nemilosrdné zimě.

Nejdostupnějším a tradičním materiálem pro tvorbu krmítek je dřevo. Nevhodné jsou plastové lahve, jelikož při výřezu otvoru vznikají příliš ostré hrany. Velikost by měla vyhovovat i statnějším druhům nebo celé skupince.

Krmítko bezpečně upevníme a umístíme tak, aby měli ptáci dobrý rozhled, byli chránění před větrem, deštěm a sněhem a hlavně predátory, jako jsou třeba kočky a kuny. Vyplatí se umístit jej v blízkosti vysokého keře, stromu nebo plotu, kam se mohou před případným nebezpečím rychle uchýlit a také, aby měli možnost celé místo nejprve „zmapovat“.

Jednoduché plošinky bez stříšky (uplatníme i nejrůznější mističky, tácky apod.) dosypáváme pouze za suchého počasí, aby krmivo nenasáklo vodou nebo se nevyplavilo. Proti nepřízni počasí je praktické krmítko se stříškou dřevěnou, plechovou nebo plastovou. Ptákům, kteří se krmí při zavěšení, vyhovují závěsná krmítka ve tvaru válce, která jsou stále v pohybu. Vydrží déle než klasické lojové koule, dají se také opakovaně plnit. Pro ptáky zobající ze země nainstalujeme přístřešek na čtyřech nožičkách, aby krmivo nezmizelo pod sněhem.

- Čím pestřejší „menu“ ptákům nabídneme, tím více druhů do zahrady přilákáme. Chceme-li se zaměřit pouze na určitou sortu, zvolíme specifické krmivo.

- To, čím ptáky krmíme, musí být vždy kvalitní. Zcela nepřípustné jsou produkty chemicky ošetřované, plesnivé, nahnilé, přepalované nebo solené!

- Krmení pro ptáčky rozmístíme do několika výšek, protože se někteří živí vysoko v koruně, jiní zobou ze země.

- Jakmile s krmením začneme, neměli bychom přestat. Ptáci si místo totiž dobře zapamatují a budou ho pravidelně navštěvovat. Pokud nic nenajdou, zbytečně vynaloží drahocennou energii!

- Do krmítek přisypáváme pravidelně každý den. Potrava by neměla chybět především po ránu, kdy jsou opeřenci po dlouhé mrazivé noci nejhladovější.