Oba jsou rodilí Pražáci, a i když měli rádi přírodu a těšili se na svůj vlastní kousek zeleně, co dělat se zahrádkou vůbec netušili. První roky celá plocha patřila ovoci a zelenině. Dědeček paní domu zasadil čtyři řádky brambor, vysázel rybízy a angrešty a prořezal původní ovocný sad, protože byl velice přehuštěný.

Jenže to, co ze zahrady sklidili, vůbec nestálo za práci, kterou tomu věnovali. A tak padlo rozhodnutí proměnit užitkovou zahradu na okrasnou. Za své vzaly brambory, angrešty i rybízy, a dokonce velký starý ořech, který zasahoval málem až do kuchyně.

Skalka jako první

Láskou paní domu jsou skalničky a tak první změnou bylo vybudování skalky. Vedle ní zasadili břízu a postavili lavičku, aby měli skalničky pěkně na očích. Pak následovaly jehličnany – majitelé zahrady začali vysazovat borovice, konifery a nechali se přesvědčit i na cedry. Poté následovalo „období trav“.

Vyzkoušeli snad všechny druhy, aby zjistili, které se pro jejich zahradu nejlépe hodí. Než pochopili, že takový travní trs se za dva až tři roky musí vyndat a přesadit, jinak skomírá, přišli o mnoho vzácných a drahých kultivarů. Teď jsou nejvíce spokojeni s kapradinami a hostami. Tyto rostlinky jim dělají jen radost. Existují v mnoha odstínech zeleně, mohou růst pod jehličnany a nemusejí se přesazovat.

Bublající jezírko

Nakonec se majitelé odhodlali k další velké proměně – vybudovali jezírko. Dlouho se k tomu odhodlávali, protože měli strach z problémů, pak pán domu přinesl projekt...

Kdyby se čas vrátil, teď by jezírko udělali jinak. Dopustili se totiž velké technické chyby - spodní jezírko má menší plochu hladiny než to horní. Horní hladina se dobře udrží za každé situace, jenže ve spodním jezírku se úbytek vody rychle projeví. Ale přesto jsou spokojeni. „Není nic krásnějšího, než sedět večer u bublajícího jezírka, dýchat vzduch prosycený vodou a kochat se krásou zahrady. Stálo nás to hodně práce i nervů, ale nelitujeme toho,“ tvrdí majitel.

Slovo závěrem

Majitelé dnes už definitivně okrasné zahrady své dosavadní poznatky shrnují a vzkazují všem milovníkům přírody: „Jestli se v důchodu nechcete nudit, pořiďte si zahradu a pokud možno s jezírkem. Každý den budete mít co dělat, budou vás bolet ruce i záda, ale vězte, že pohled na krásnou přírodu stojí za to.

A ještě něco - nechte si poradit, ale ne zcela ovlivnit. Raději zkoušejte sami. Bude to sice déle trvat, než vzhled vaší zahrádky bude skutečně takový, jak si představujete, ale bude to váš nápad, vaše práce i vaše radost.“