U většiny růží v našich zahrádkách, jež byly založeny před více než dvaceti lety, známe stěží jejich jména a téměř jistě ne jejich šlechtitele. Růže se pěstovaly ve státních školkách a nikdo jejich původ příliš nezdůrazňoval. Bohaté znalosti růží a jejich příběhy udržoval po válce jen úzký okruh jejich milovníků a pěstitelů, kteří se v 60. letech sdružili do Rosa klubu, jedné ze specializovaných organizací Českého zahrádkářského svazu.

Pěstitelka růží Hana Veselá, kterou jsme navštívili, je jeho členkou od roku 2009. Důkazem, že to s růžemi myslí docela vážně, je obchod s těmito krásnými květinami, který provozuje druhým rokem, a také plán, vrátit do povědomí lidí české růže a jména jejich šlechtitelů. Po letech anonymity si to zaslouží. Svou krásou a kvalitou se bezesporu vyrovnají růžím dováženým z ciziny.

Z Anglie domů

Než propadla růžím, žila Hana Veselá se svým přítelem v Praze. Restituované pozemky na kraji Přerova nad Labem umožnily mladému páru zrealizovat sen – postavit dům.

A kolem vybudovat zahradu. „V mých představách zahrada hrála všemi barvami. Když jsem hledala na internetu inspiraci, narazila jsem na obchod s růžemi sira Davida Austina z Velké Británie. Růže, jím vyšlechtěné, tak zvané austinky, mě okouzlily. Byla jsem se podívat v jeho zahradě v Anglii a když jsem viděla výsledky jeho dlouholetého šlechtění, napadlo mě: existují vůbec české růže?“

Odpověď našla v Rosa klubu. V Čechách bylo a je spousta amatérů i šlechtitelů, kteří vypěstovali desítky až stovky kvalitních růží. Mezi nejvýznamnější patřili Jan Böhm, Gustav Brada, Rudolf Geschwind, Josef Havel, Josef Strnad, Josef Urban, Ludvík Večeřa či současný šlechtitel Vojtěch Benetka. O každém z nich by se dala napsat kniha. My si některé z nich slovy Hany Veselé připomeneme jen ve zkratce.

O šlechtitelích

„Zmíním se nejprve o Rudolfu Geschwindovi, šlechtiteli růží, které dnes zařazujeme dobou vzniku mezi tak zvané historické růže,“ upozorňuje Hana Veselá a provádí nás kolem svého domu, kde jsou rostliny v kontejnerech připraveny pro případné zájemce. „Geschwindovy růže vynikaly mimořádnou mrazuvzdorností, proto se dodnes úspěšně pěstují a také prodávají například ve Švédsku. Ve svém sortimentu mám zatím Astr, F. J. Misefa, Marii Dermar a Aaenchem von Tharau. Ale brzy budu mít další,“ poznamenává. „Geschwindových růží se u nás bohužel mnoho nedochovalo, a tak jsou nyní pracně získávány zpět z evropských rozárií a zahraničních sbírek.

Mezi naše největší šlechtitele a zároveň pěstitele patřil bezesporu Jan Böhm z Blatné,“ říká zahradnice a ukazuje několik právě kvetoucích kousků. „Nabízím jeho růži Ave Maria, Českou pohádku, pnoucí růžičku Máňa Böhmová, která je beztrnná. A jako další tu jsou například Briand-Paneuropa – je pojmenovaná po francouzském ministru zahraničí z první republiky, nebo pruhovaná růže ČSR, která v sobě nese barvy trikolóry. Památník Krále Jiřího rozkvétá do zvláštní čtvercové rozety a Temno – to je nádherně plná purpurová sametka.“

Pak se Hana vrací k osudu šlechtitele: „Jan Böhm se narodil v malé chaloupce. Začínal, jak se říká, z nuly. Chodil po mezích, sbíral šípky a pěstoval podnože. Za pár let měl pole plná růží. Kromě šlechtění vlastních odrůd ve svém podniku uváděl na trh i výpěstky jiných šlechtitelů, pro které bylo šlechtění koníčkem, nikoliv zaměstnáním, například růže doktora Gustava Brady. Jan Böhm se aktivně účastnil světových soutěží růží a získával na nich pro své růže četná ocenění a medaile. Sám pořádal v Blatné každoročně velkou výstavu, takže Blatná je dodnes známá jako město růží. Bohužel, jeho školky s milióny keřů byly po válce zkonfiskovány a zaorány.“

A jak si stojí současní šlechtitelé? – ptáme se. „V tradici pěstování růží a šlechtění nových odrůd pokračuje v rodinném podniku v Rosicích u Brna Josef Strnad mladší se svými pěti novinkami. Dalším je například ing. Vojtěch Benetka, který se zaměřil na zimovzdorné pnoucí růže, ale také na šlechtění odrůd odolných zasolení, využitelných u komunikací,“ vyjmenovává Hana. A připomíná, že se růže u nás očkují většinou na český Pávův červený šípek, který se stále osvědčuje jako jedna z nejkvalitnějších podnoží.

„Moc bych si přála, aby české růžařství znovu zažilo slávu a rozmach jakou v době Jana Böhma. Pro začátek všem zájemcům o více informací ze světa růží doporučuji členství v Rosa klubu Praha, odkud za nízký členský poplatek dostanou dvakrát ročně Zpravodaj, plný nesmírně kvalitních informací a krásných fotografií.“

Jak pěstovat růže

Než naše povídání zakončíme, zajímám se, co dělat, aby růžičky, koupené třeba právě tady, v Přerově nad Labem, v zahrádce dobře prospívaly.

„Nejdůležitější je rostlinu správně zasadit,“ radí Hana. „Růže jsou choulostivé na mráz, proto by měly mít krček aspoň pět až sedm centimetrů v zemi. Takto hluboko zasazená růže by neměla vymrznout. Dokud dobře nezakoření, potřebuje občasnou, zato vydatnou zálivku k bázi rostliny. Po dvou až třech letech stačí zalévat jen v období extrémního sucha nebo v příliš propustných písčitých půdách. Hnojíme až druhým rokem po výsadbě. Pro podporu kvetení bychom měli hnojit v průběhu celé sezóny a podle typů hnojiva a doporučení jednotlivých výrobců. Počátkem zimy nezapomeneme k růžím přidat zetlelý kompost a před silnými mrazy je zakryjeme chvojím. A ještě připomínám, že růže milují hodně slunce a také vzduch!“

Naši růžaři

Jan Böhm. Je považován za nejvýznamnějšího šlechtitele u nás. Narodil se 25. 11. 1888 v Praze a zemřel v Blatné 4. 4. 1959. K zahradnictví byl veden odmala, po první světové válce založil školku v Blatné a začal se věnovat šlechtění, časem množil až milion keřů ročně. Kromě toho intenzivně propagoval růže, nejen knihami a články v časopisech, ale i kvalitními katalogy vlastních růží. Kromě svých novinek uváděl na trh i výpěstky ostatních šlechtitelů, přispěl k rozšíření například Geschwindových růží. Böhmův podnik byl v roce 1952 znárodněn. Jan Böhm vyšlechtil přes sedm-desát růží, které získaly řadu ocenění.

Dr. Gustav Brada. Narodil se 26. 9. 1883 v Hroubovicích u Chrudimi, zemřel 8. 3. 1937 v Praze. Profesí nebyl ani školkař ani botanik nebo zahradník. Mezi amatéry, šlechtící růže, přesto patřil ke špičce, a to i ve světovém měřítku. Jeho růže byly většinou k dostání u jeho dlouholetého přítele, Jana Böhma. Ten také uvedl na trh sadovku Poema, Bradovu nejslavnější růži, která se dočkala i mezinárodního ocenění.

Rudolf Geschwind, narozený roku 1829 v Hředle, zemřel v roce 1910 ve slovenské Krupině. Povoláním byl lesník, ale proslavil se zejména jako šlechtitel mrazuvzdorných sadovek. Vyšlechtil přes 130 vynikajících odrůd. Světově známou se stala „Gruss an Teplitz“, která se dočkala oficiální pocty v roce 2000.

Josef Strnad. Od roku 1926 se věnoval zahradničení a pěstitelství růží v Rosicích. To se stalo jeho koníčkem a skutečným smyslem života. Podařilo se mu vypěstovat 25 nových odrůd. Josef Strnad měl rozsáhlé styky s předními pěstiteli v Rakousku, Francii a Německu, proto v jeho péči poprvé v naší republice vykvetla řada růží ze zahraničí. Jméno Josefa Strnada patří do galerie slavných šlechtitelů růží z celého světa, která jsou vyryta do desky rozária v Bádenu u Vídně.

Josef Urban se narodil 7. 1. 1928 v Bošovicích, zemřel 28. února 2003 v Hajanech. Právě on stojí za úspěchy šlechtitelské stanice v Želešicích, kde pracoval. Od šedesátých let vyšlechtil, později i za pomoci syna, 43 uznaných novinek. Velká část z nich je dodnes běžně k dostání ve většině školek: Koré, Bobravka, Pax, Světlana...

Vojtěch Benetka. Narodil se 4. února 1939 v Praze. Pracuje ve Výzkumném ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, je členem hodnotící komise mezinárodní soutěže růží v Hradci Králové. Mezi jeho výpěstky patří v evropských soutěžích oceněná pnoucí Rudolfína, prodávají se i jeho sadové růže Blanka, Jabloňový květ, Růžena a Violeta.