Uchování cenných živin tam, kde vznikly a kde mohou zvyšovat úrodnost půdy, to je hlavní argument, proč založit kompost. Jeho využíváním ušetříme finance, které bychom jinak museli vynaložit na nákup průmyslových hnojiv a dalších prostředků ke zlepšování půdy. Zároveň ušetříme na poplatcích, které obce vybírají za odvoz domovního i zahradního odpadu. Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech jim dává možnost stanovit si vlastní pravidla při likvidaci odpadů. Je jisté, že poplatky za jejich odvoz nebudou klesat, spíše naopak.

Posečenou trávu můžeme kompostovat. Měli bychom ji prokládat hrubším materiálem, například drcenými větvičkami, jinak začne plesnivět.

Posečenou trávu můžeme kompostovat. Měli bychom ji prokládat hrubším materiálem, například drcenými větvičkami, jinak začne plesnivět.

FOTO: Mountfield

Kam s ním?

Pro kompost vybereme dostatečně velké místo (ve středně velké zahradě asi 2 až 4 m2) v polostínu a na propustné půdě. Mělo by mít podélný spád nejméně 5 %, aby z něj mohla odtékat povrchová voda. Není dobré zakládat kompost podélnou stranou napříč svahu, může tak povrchovou vodu pohlcovat.

Místo nemá být příliš vzdálené od obytného domu a od záhonů a mělo by být lehce dosažitelné i za špatného počasí (za dešťů oceníte, míří-li ke kompostu jedna ze zpevněných cest). Mělo by být chráněno keři, stromy nebo jinou přírodní zábranou před větry. Na slunci by kompost příliš vysychal, v úplném stínu by zase docházelo k rychlému hnití.

Hnití, k němuž dochází za nedostatku kyslíku, totiž není žádoucí. Jde o proces, při němž se činností určitých druhů anaerobních bakterií tvoří zapáchající plyny (např. sirovodík a čpavek), některé jedovaté sloučeniny a dokonce mrtvolné jedy (putrescin a kadaverin). Tyto látky lákají škodlivý hmyz, např. drátovce, květilku cibulovou a zelnou či pochmurnatku mrkvovou. Kompost, vzniklý hnitím, poškozuje úrodnost půdy a vnáší do ní nevhodné mikroorganizmy.

Tlení je naopak proces aerobní, tudíž na rozkladu organické hmoty pracují bakterie, houby a kvasinky vyžadující kyslík. Tyto organizmy živiny postupně rozkládají a mineralizují a přeměňují je do forem, které rostliny snadno přijímají.

Kompostovaní silo z recyklovaného polyetylenu snadno sestavíte a pojme až 650 litrů.

Kompostovaní silo z recyklovaného polyetylenu snadno sestavíte a pojme až 650 litrů.

FOTO: Mountfield

Jaký zvolit kompostér

Kompost v podobě kupičky skryté kdesi v koutě, na niž se odhazovaly odpady bez ladu a skladu, už najdeme málokde. Zahrádkáři zjistili, že ohrada z prken nebo plastový kontejner vypadají lépe a zaberou v zahradě méně místa.

Kutilové jistě dovedou vytvořit kostru z fošen nebo kuláčů a do ní zasadit – vždy s mírným odstupem pro přívod vzduchu – prkna. Přední stranu samozřejmě nesestaví napevno, aby bylo možné prkna podle potřeby přidávat, anebo zase odebírat, bude-li čas obsah provzdušnit, nebo roznést na záhony. Optimální je trojdílné zařízení, kde se v prvním prostoru odpad shromažďuje, ve druhém dozrává a ve třetím už lze odebírat homogenní kompost, vhodný i pro předpěstování sadby.

Firmy zabývající se výrobou potřeb pro zahradu nám v posledních letech situaci značně usnadňují. Nabízejí různě veliká kompostovací sila a celou řadu uzavíratelných kompsotérů.

Tyto speciální nádoby různých tvarů urychlují proces rozkladu, neboť se v nich suroviny zahřejí i v nižší vrstvě než v otevřených kontejnerech. Zaberou malou plochu, hodí se však spíše do menších zahrádek. I zde výrobci pamatují na otvory pro přístup vzduchu a na dvířka nebo odnímatelnou dolní příčku pro odběr substrátu. Suroviny bychom měli přidávat v menších vrstvách a střídat zelené zbytky s vysokým obsahem dusíku s odpadem bohatým na uhlík, jako jsou drcené větve, sláma, piliny atp. Nádoby nemají dno, aby byl obsah v přímém styku s půdou. Také zde se doporučuje obsah asi po dvou měsících přehodit do prázdného boxu. Odborníci však tvrdí, že při správném vrstvení drobně nařezaných látek a regulaci vlhkosti obsah není třeba přehazovat.

Přečtěte si: Jak vybrat kompostér

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Horké a chladné tlení

Rozkladné procesy při kompostování urychlují vysoké teploty. Při 55 až 80 ˚C se v odpadech dokonce ničí zárodky virových, bakteriálních a houbových chorob, které sem občas dodáme spolu se zkaženou zeleninou a ovocem, a semena plevelů přicházejí o svou klíčivost. K horké fázi tlení ovšem dochází, jen když kompostujeme dostatečně velké množství čerstvých odpadů najednou.

V běžném životě však obvykle nenashromáždíme mnoho odpadních látek najednou a vrstvíme je v malých dávkách. V nich dochází k tak zvanému chladnému tlení, které trvá déle. Pokud kompostujeme odpady, které hygienizaci vyššími teplotami nepotřebují, není to na závadu. Chceme-li však dosáhnout vysoké teploty, musíme do kompostu přidat naráz větší množství lehce rozložitelných látek. Hodí se k tomu např. čerstvě posečená tráva, kterou promícháme ve stejném poměru s ostatním materiálem.

Výzkumníci však zjistili, že pro zničení zárodků chorob je významná nejen teplota, ale i působení vznikajících aktinomycet a jiných organizmů, jakýchsi antibiotických inhibitorů, které zvládají biochemickou dezinfekci i při teplotách mezi 45 až 65 ˚C. Existují však dvě choroby, s nimiž si ani horká fáze neporadí: bakteriální spála růžovitých a šarka. V obou případech je zákonem předepsáno, že napadené rostliny i jejich části se musí spálit.

Kompostujeme:

- Rostlinné odpady všeho druhu (celé rostliny, košťály, posečená zavadlá tráva, shrabky stařiny, uvadlé květiny, drcené seno, sláma a zbytky kořenů, rozdrcené nebo drobně posekané větvičky, zavadlé listí ovocných i okrasných stromů a keřů, s výjimkou listí topolu, břízy, dubu, magnólie, ořechu a kaštanu, plevel před květem a tvorbou semen)

- Organické odpady z domácnosti (květiny, zbytky zeleniny, ovoce a brambor – i zkažené, kávová sedlina, vyluhované sáčky čaje, zbytky vlasů a vousů, drcené vaječné skořápky, popel ze dřeva, hygienický a zmačkaný papír)

- Jiné organické odpady (chemicky neošetřený hnůj a trus, sláma, hobliny, piliny aj.)

Do kompostu nepatří:

- Kovy, plasty, popel a zbytky z cigaret, kůže, kosti, zbytky masa a jídel

- Slupky z jižního ovoce, náchylné k plesnivění, jen v omezeném množství

- Listí topolu, břízy, dubu, magnólie, ořešáku a kaštanu, nemocné rostliny, plevele se semeny, jehličí z borovic a odřezky tújí (ostatní jehličí se dá použít po promíchání s jinými hmotami), zvířecí a lidské výkaly (kromě chlévského hnoje se slámou), nemocné a chemicky ošetřené listí

- Kořenové a výběžkaté plevele (např. pýr) i plevele se semeny, se běžně uvádějí jako nevhodné do kompostů. Lze je však kompostovat v případě, že dojde k horké fázi, tedy že se v odpadech vyvine teplota nad 55 °C; při chladném tlení by se semena plevelů nebo původci chorob dostaly zpět do zahrady