Kde porostou

Využití dvojostic (Incarvellea) v zahradě je závislé hlavně na výšce rostlin. Některé druhy se mohou uplatnit jako středně vysoké trvalky na záhonech, vřesovištích nebo mezi nižšími rododendrony (I.delavay, I. lutea). Nízké druhy jsou vhodné do skalek, ale najdou uplatnění i mezi nízkými dřevinami a nižšími trvalkami.

V kultuře jsou nároky všech druhů zhruba stejné. Vyžadují výživnou, ale propustnou půdu, která může být kyselejší, neutrální, dokonce i mírně alkalická, dostatečně teplé stanoviště a suché přezimování. Pokud jsou tyto podmínky splněny, porostou dobře a není důvod je považovat za rostliny choulostivé.

Přezimování je základ

Pro celý rod dvojostic a zvláště podrod Pteroscleris, kam většina u nás pěstovaných druhů patří, jsou základem pěstování zimní klimatické podmínky. V zimních měsících potřebují sucho a pokud ho nemají, hynou. To se běžně stává v nižších polohách naší republiky, kde v zimních měsících nejsou vzácné srážky dešťové nebo smíšené. Proto majitelé zahrad v teplejších oblastech mohou mít s přezimováním potíže.

Ve vyšších polohách k tomu tak často nedochází, srážky jsou zde ponejvíce sněhové a také půda více promrzá, takže rostliny tolik netrpí nadměrným vlhkem. Přemokření půdy se dá lehce předcházet, když již od podzimu rostliny chráníme proti nadměrným dešťovým srážkám krytem. Místo pod ním však musí být dostatečně větrané. Nejvhodnější je použít silnější polystyrén, který přemokření půdy zabrání.

Také je vhodné vybírat taková místa, kde půda promrzá pravidelně a za kolísavých jarních teplot nedochází předčasně k jejímu rozmrzání. Určitou alternativou je pěstování dvojostic ve větších nádobách, které na zimu přemístíme do sklepa, kde se teplota blíží k nule. Na začátku května je můžeme přenést zpět na zahradu. Je třeba ale podotknout, že takto pěstované rostliny nikdy nedosáhnou takové krásy, jako rostliny pěstované ve volné půdě.

Zvláštnosti pěstování

Starší rostliny vytvářejí jeden řepovitý kořen, který je značně křehký a při přesazování se většinou rozláme. Na to je vhodné myslet již při sázení, abychom rostliny nemuseli později přesazovat.

Vhodnější než přesazování je výsev, který můžeme provést i přímo na trvalé stanoviště. Jestliže vyséváme běžným způsobem, tj. do výsevních misek, nedáváme je pod sklo, kde rostliny silně padají. Semenáčky většiny druhů dorůstají do květu schopných rostlin již druhým až třetím rokem, pouze některé druhy přirůstají pomaleji a může trvat šest i více let, než se dočkáme prvních květů ( I.lutea ssp. longiracemosa, I. Younghusbandii).

Rada na závěr

Jestliže se rozhodnete pro pěstování dvojostic, je vhodné si po zatažení rostlin dobře označit místa, kde je máte zasazené. Dvojnásobně to platí, jestliže máte rostlin větší počet. Na jaře totiž raší dvojostice poměrně pozdě, někdy až v druhé polovině května, a to již máte jarní práce za sebou. Mohlo by se stát, že při okopávání a čištění záhonu přeseknete vegetační vrchol rostliny, který je těsně pod povrchem půdy, a tím rostlinu zničíte. Mohli byste se pak mylně domnívat, že v průběhu zimy uhynula.