Napadení roztoči se projevuje krátce po rašení vinné révy na letorostech, listech, případně květenstvích. Révu vinnou nejvíce poškozují vlnovník révový a hálčivec révový.

Intenzita výskytu těchto roztočů se může odlišovat v závislosti na lokalitě. Nevyskytují se plošně. Jeden pěstitel se může setkat se silným výskytem a naproti tomu jiný pěstitel napadení těmito škůdci prakticky nezná.

Vlnovník révový

Vlnovník révový způsobuje plstnatost (tzv. erinózu). Na malých listech se krátce po vyrašení objevují malé vypouklé nádorky na horní straně listové čepele. Nádorky jsou zpočátku načervenalé nebo také nažloutlé, později mohou hnědnout.

Vlnovník révový způsobuje plstnatost (tzv. erinózu).

Vlnovník révový způsobuje plstnatost (tzv. erinózu).

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Na spodní straně listové čepele jsou nádorky vyklenuté s bělavým, plstnatým povlakem, který se odborně nazývá erineum. Při silném napadení zasahují tyto bělavé, plstnaté povlaky také na horní stranu listové čepele. Při silném napadení jsou nádorky umístěny tak hustě vedle sebe, že plocha listové čepele je jimi pravidelně pokryta.

Plstnaté povlaky se mohou vyskytnout rovněž na květenstvích a mnohdy zapříčiní, že květenství nevykvete. Zpravidla bývají napadeny především bazální listy na letorostu nebo jen jednotlivé letorosty na keři. Při silném rozvoji onemocnění lze pozorovat také napadení na zálistcích.

Vyklenuté nádorky s bělavým, plstnatým povlakem (tzv. erineem).

Vyklenuté nádorky s bělavým, plstnatým povlakem (tzv. erineem).

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Vlnovník révový napadá zejména mladou listovou plochu. Nejvíce se vyskytuje na jaře po rašení v době intenzivního růstu letorostů a ve 2. polovině vegetace, kdy se vyskytuje na zálistcích.

Samičky vlnovníka přezimují ukryté zpravidla pod šupinami oček. S nadýmáním oček v období před rašením může začínat sání roztoče. Přitom se vylučuje zásobní sekret, který způsobuje tvorbu plstnatých povlaků a nádorků.

Vlnovník žije v plstnatém povlaku, protože je vázaný na vyšší vzdušnou vlhkost. Tam také klade vajíčka. V průběhu roku pak může vytvořit více generací. Koncem léta, v srpnu, se stěhuje do zimních oček a připravuje se na přezimování.

Plstnaté povlaky na květenství, které potom ani nevykvete.

Plstnaté povlaky na květenství, které potom ani nevykvete.

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Hálčivec révový

Druhým nepříjemným škůdcem vinné révy je hálčivec révový, který způsobuje kadeřavost neboli akarinózu. V jarním období dochází k nerovnoměrnému rašení oček a častému zpožďování rašení oček. Mladý letorost, napadený tímto škůdcem, dosáhne často velikosti pouze 2-3 cm, zastaví růst a zůstane zakrnělý. Po vytvoření zálistků vzniká metlovitý růst výhonů. Listy se neúplně vyvíjí, při silném napadení nedochází ke správnému rozvoji listů, zůstávají velmi malé a ohýbají se lžícovitě nahoru.

Kadeřavost, neboli akarinózu, způsobuje na vinné révě hálčivec révový.

Kadeřavost, neboli akarinózu, způsobuje na vinné révě hálčivec révový.

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Při slabším napadení jsou listy sice větší, ale jsou přesto nenormálně zprohýbané. Podíváme-li se proti světlu, lze rozeznat bílá místa nabodnutí škůdce. Při dalším růstu mohou vznikat v místech nabodnutí trhliny a listy se trhají. Napadené části vykazují většinou silnější ochlupení. Jako důsledek napadení se nemusí vyvinout květenství, která často usychají a opadávají.

V místech nabodnutí mohou vznikat trhliny a listy se trhají.

V místech nabodnutí mohou vznikat trhliny a listy se trhají.

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

U silně napadených keřů se může vytvořit nedostatek dřeva pro řez v dalším roce. Může se stát, že některé letorosty na keři rostou normálně a jiné jsou napadené. Většinou bývají více napadeny výhony z bazálních oček na tažni. V letech s chladnějším nástupem začátku vegetace bývají škody výraznější, než v letech teplých.

Hálčivec révový přezimuje jako dospělý roztoč pod šupinami oček nebo v trhlinách pod kůrou na místě přechodu mladého ke starému dřevu. S nadýmáním oček před rašením začínají roztoči svoje sání.

Pomocí vyměšovaného sekretu je ovlivňován růst buněk. Rozmnožuje se bílými vajíčky, která hálčivec klade na listy. První kladení vajíček nastává od května do června, druhé od července do srpna.

Biologická ochrana: introdukce (zanesení) dravého roztoče (Typhlodromus pyri), který je přirozeným predátorem vlnovníka i hálčivce.

Biologická ochrana: introdukce (zanesení) dravého roztoče (Typhlodromus pyri), který je přirozeným predátorem vlnovníka i hálčivce.

FOTO: Pavel Pavloušek, Právo

Kurz pěstitelské sebeobrany

Účinnou biologickou ochranou je introdukce (záměrné zanesení) dravého roztoče (Typhlodromus pyri), který je přirozeným predátorem vlnovníka a hálčivce. V případě zdárné introdukce dravého roztoče na révě vinné nemusíme provádět chemickou ochranu.

Druhou možností je ochrana s využitím přípravků na bázi síry nebo olejů v předjarním období, před začátkem rašení révy.

Další možností je potom ochrana s využitím akaricidů krátce po rašení révy vinné, ve stadiu maximálně 1-3 listů. Ve stadiích intenzivního růstu letorostů již nebývá ochrana efektivní.

V případě silnějšího napadení je vhodné eliminovat populaci škůdce, který se připravuje na přezimování. V průběhu měsíce srpna tudíž ošetříme révu vinnou akaricidy. Následně na začátku následující vegetace věnujeme pozornost ochraně v předjarním období a před rašením.