Druh zasklení zimní zahrady ovlivňuje jednak kvalitu její vnitřní tepelné pohody, ale také výhled do okolí, odolnost proti opotřebení a její venkovní vzhled. Při volbě materiálu zasklení je také důležité vědět, jakou zimní zahradu plánujete a zda-li ji hodláte přitápět nebo ne, aby byla výraznou tepelnou izolací vašeho domu. Zatímco subtropická zimní zahrada není určena pro celoroční obývání a během zimy v ní obvykle přezimují jen rostliny, které jsou jinak na balkonech a terasách, obytná tropická zimní zahrada má nabízet celoroční tepelnou pohodu. Stejně důležitá je i skutečnost, kolik peněz můžete do materiálu zahrady investovat, a to včetně konstrukce, která se odvíjí i od druhu zasklení.

Ilustrační foto

FOTO: archiv firem

Klasika – sklo

U klasického čirého skla se setkáte se dvěma druhy – plaveným (tzv. float) a taženým. Ta­žené sklo způsobuje v průhledu místy vlnění obrazu, zatímco float tyto vady nemá. K tomu je nutno dodat, že jednoduché sklo je dnes u staveb obytného charakteru jednoznačně vytlačeno dvojsklem.

Na dvojskla se používá právě float v kombinaci s jinými druhy skla. Jsou to skla tónovaná do modré, zelené, hnědé nebo šedé (tzv. planibel), která jsou oblíbená hlavně z estetických důvodů, případně pro mírné utlu-mení slunečního záření, a to především ve střešním zasklení. K výraznému tlumení slunečních paprsků je pak vhodné zabarvené sklo (tzv. stopsol). Poznáte ho podle zrcadlení z venkovní strany. Vyrábí se v několika odstínech a nejvíce se používá právě pro vý­ro­bu dvojskel. Použijete-li je na zimní zahradu, pak je-li venku světlo, není vidět dovnitř.

Všeobecně lze shrnout, že v některých částech zimních zahrad (jsou to především svislé stěny) může jen těžko sklo jiný materiál nahradit.

FOTO: archiv firem

Sklo a střecha

U střešního zasklívání zimních zahrad je nutné použít sklo s bezpečnostním charakterem. Buď zvolíte sklo od síly 5 mm, které je opatřené bezpečnostní fólií (aby vám při rozbití nespadlo na hlavu), nebo si rovnou pořídíte sklo zvané conex, které je zhotoveno ze dvou tabulí skla, slepených bezpečnostní fólií. Fólie může být jak čirá (průhledná), tak matná (průsvitná). Průhledné fólie volte tehdy, pokud je zajímavý výhled střechou do okolí. Třetí možností bezpečnostního zasklení je použití drátoskla, které však nemá příliš pěkný vzhled. V tom případě je dobré, když má vlastní stavba zajímavý či vtipný tvar, aby použití drátoskla vypadalo jako záměr. K dostání jsou i zabarvená drátoskla.

Ilustrační foto

FOTO: archiv firem

Tajemství dvojskel

Dvojskla jsou konstruována tak, že dvě tabule skla dělí dutý hliníkový rámeček v potřebném rozměru. Aby nedocházelo při větším rozdílu teplot vnitřního a vnějšího prostředí ke kondenzaci vodních par na stěnách uvnitř, je rámeček naplněn pískovou hmotou, tzv. silikagelem, který vstřebává téměř veškerou vzdušnou vlhkost do sebe. Jedním z druhů dvojskel je čiré provedení float + rá­meček + float, přičemž tloušťka skla (u plochy tabule do 1,2 m2) postačí 4 mm, u větších je vhodné 5 až 6 mm.

Chcete-li sklo tónované, pak je umístěné zvenku, zatímco uvnitř je float. Bezpečností skla se v případě potřeby dávají u svislých stěn zvenku (float pak z vnitřní), na střechu se používá conex – na vnitřní a vnější stranu float minimální tloušťky 5 mm. Tyto zmíněné varianty (mezi dvojskly je obyčejný vzduch) mají standardní izolační schopnosti značené písmenem „k“ cca 2,9 až 3. Chcete-li ale zlepšit izolační schopnosti dvojskla, žádejte složení s výsledným součinitelem prostupu tepla „k“ 1,6 a menším. V praxi to znamená, že float je nahrazen sklem planibel HR v příslušném izolačním provedení (tomuto dvojsku se říká také thermoplus).

Při používání dvojskel je třeba vědět, že ma­jí vyšší hmotnost, které musí odpovídat i konstrukce zimní zahrady. Je-li například sklo ve střeše složeno z 6mm conexu a z 5 – 6mm planibelu, to znamená až z 12 mm tlustého skla, představuje to váhu 50 kg/m2.

Ilustrační foto

FOTO: archiv firem

Termoizolační zasklení

Při stavbách zimních zahrad využívaných k ryze obytným účelům je vhodné použít z hlediska tepelné izolace to nejdokonalejší sklo. Výměnou vzduchu v dutině izolační-ho skla za plyn s nízkou tepelnou vodivostí (například argon) dosahuje pak toto termoizolační sklo stejných tepelně izolačních účinků jako třiceticentimetrová zeď. Zvolit můžete i trojskla s ještě lepšími výsledky.

Další tepelnou bariéru na tomto druhu za­sklení tvoří neviditelná vrstva kovu potažená na skle, která funguje jako „tepelné zrcadlo“. Propouští světlo, ale odráží velkou část tepelného záření. To se hodí zejména u střešního zasklení, kde hrozí v létě velké přehřívání. Naopak na svislé stěny je výhodné použít skla pro teplo propustnější – i při nízkém zimním slunci přispívají k tepelné po­hodě. Některé společnosti proto nabízejí dva typy zasklení – jeden pro svislé stěny, druhý pro střechy.

Rozdíl mezi nimi výrazně ovlivní vnitřní teplotní poměry právě v horkých letních měsících. Ta nejdokonalejší zasklení pro střechu mají vysokou odrazivost v celém spektru slunečního záření – až 80 % tepelné energie a 90 % UV záření. I tato skla mo­hou být barevně tónovaná. Na svislé stěny je pak nabízeno zasklení s větší propustností tepelné a viditelné složky kvůli tepelnému zisku v ranních hodinách a v zimních měsících, kdy je slunce nízko nad obzorem.

Výhodou termoizolačního zasklení je i fakt, že jeho povrchová teplota ze strany interiéru je dostatečně vysoká. Je to proto, že část záření je absorbována v zasklení, kte­ré se výrazně prohřívá. Naopak u zimní zah­rady s nejobyčejnějším zasklením budete stále pociťovat chlad, i když budete prostor vytápět, protože stěny budou stále studené.

Ilustrační foto

FOTO: archiv firem

Polykarbonát

Na zimní zahrady, zejména na střechy, se také hojně používá polykarbonát. Je to plast, který je téměř nerozbitný. Vyrábí se jako plný se vzhledem skla a dále jako komůrkový s vy­nikajícími izolačními vlastnostmi. Obě provedení jsou k dispozici v různých tloušťkách a barvách.

Jednou z výhod je vel­mi nízká hmotnost zejména u komůrkového provedení. Nevýhodou je snadné poškození poškrábáním. Přes komůrkový poly­karbonát není plný průhled a při dešti je docela hlučný. Také se při změně teplot komůrky zamlžují. Zásadní informací je poměrně vel­ká dilatační schopnost polykarbonátu, což zname­ná, že se působením teploty značně prodlužuje nebo zkracuje. Výhodou je rozhodně příznivá cena, kterou umocňuje i ce­nově ne­náročná konstrukce střechy.

Ilustrační foto

FOTO: archiv firem

Plexisklo

Toto akrylátové sklo se u prosklených staveb používá zejména v komůrkovém provedení. Je vzhlednější než polykarbonát (není znehod­nocováno UV zářením) a má lepší prů­hlednost. Uplatňuje se u zimních zah­rad, které nepotřebují abnormální zateplení a slou­ží k přezimování zahradních hrnkových rostlin.

Ilustrační foto

FOTO: archiv firem

Co znamenají:

Hodnota U (jednotka „k“)

Udává množství tepla, které projde za časovou jednotku jedním m2 stavebního dílce při teplotním rozdílu vzduchu uvnitř a venku 1 Kelvin (měrnou jednotkou je W/m2K). Čím je tato hodnota nižší, tím je lepší tepelná izolace stavebního materiálu.

Hodnota g

Jde o součinitel propustnosti celkové energie slunečního záření udávaný v %. Skládá se z přímé transmise energie a sekundárního výdeje tepla prosklené plochy směrem dovnitř (vzniká na základě absorbovaných slunečních paprsků). Pouze sklem může tedy slunce prohřívat místnost – co je ale v zimě vítáno, může být v létě nepříjemné. Správnou cestou je nízká hodnota U a zároveň ne příliš vysoká hodnota g.