Pestrobarevné narcisy ozdobí zahradu i jarní stůl

Již dávno nemají jen bíložluté nebo žluté jednoduché květy, ale najdeme i tóny různých odstínů růžové, červené a oranžové, kombinace oranžové či růžové s bílou nebo žlutou atd. Výjimkou nejsou ani květy plné.

Narcisy mohou mámit svojí krásou, ale jsou omamné i jinak. Narkissos znamená v řečtině omamný. Také perský výraz nargis je nápadně podobný slovům jako narkotický, narkóza apod. Rostlina skutečně ve svých podzemních orgánech obsahuje omamné alkaloidy.

Poprvé se začaly narcisy pěstovat v Anglii. Dodnes přetrvává tradice narcisových výstav v Londýně a soutěž o nejkrásnější květ. Spolupracují samozřejmě i s holandskými společnostmi, které se na cibulové květiny specializují. Narcisový festival se každoročně koná i v Rakousku.

Pozadu nezůstává ani Česká republika. I u nás existují specializované organizace pěstitelů narcisů. Pořádá se mnoho výstav, kde je možné spatřit bohatý sortiment včetně světových novinek. K největším patří každoroční výstava Narcis v Lysé nad Labem.

Botanické druhy narcisů jsou doma především v Evropě (vyšší polohy a vlhké louky Rakouska, Švýcarska, Francie, Itálie, Řecka, Španělska, Portugalska, Anglie a Irska), ale našli bychom je i v Severní Africe, na Blízkém východě, v Číně a Japonsku. V přírodě střední Evropy a ve Středozemí bychom našli na čtyřicet druhů.

Květy narcisů jsou nezaměnitelné. Pravidelné okvětí je srostlé ze šesti lístků s pakorunkou v ústí trubky. Poupata chrání zelený toulec, který po rozkvětu zasychá. Na rozdíl od tulipánů jsou cibule narcisů protažené. Barva slupky je žlutá až hnědá.

Jedním z nejznámějších druhů býval Narcissus poeticus pocházející z Pyrenejí. Bílá okvětí ozdobená drobnou žlutou pakorunkou s oranžovým lemem bývala častou ozdobou zahrádek.

Již v období Vánoc vykvétají odrůdy odvozené od N. tazzeta, který tvoří drobné květy ve vícekvětých okolících. Oblíbené jsou odrůdy od druhu N. cyclamineus s dlouhou pakorunkou a zpět otočenými okvětními lístky.

Narcisy jsou náročnější na vláhu než třeba tulipány. To ale neznamená, že mají stát ve vodě. Vyžadují kyprou a propustnou půdu. Stanoviště by mělo být slunné nebo jen málo zastíněné. Nezapomeneme na pravidelné doplňování živin.

Podle druhu či odrůdy kvetou od března do května. Odkvetlé květy odstraňujeme, aby se cibule zbytečně nevysilovaly, a přihnojíme hnojivou zálivkou.

Listy neodstraňujeme. Během června zatáhnou a přesunou živiny do podzemních orgánů. Cibule sklízíme do poloviny července.

Cibule vysazujeme koncem září a v říjnu. Můžeme je vysazovat na stanoviště po tulipánech, ale naopak se to nedoporučuje. Vysazujeme je do hloubky přibližně 2–3x větší, než je výška cibule. Hlubší výsadba ochrání cibule před nepříznivými vlivy.

Citlivější odrůdy je vhodné na zimu překrýt silnější vrstvou listí.

Přesazujeme je jednou za 3–4 roky.

Do vázy můžeme řezat narcisy v době, když se začíná otevírat toulec. Než je zkombinujeme s jinými květy, musíme nechat vyplavit sliz, který je pro ostatní květiny toxický, nebo je s jinými druhy vůbec nekombinujeme.