Borovice jsou všeobecně považovány za odolné a houževnaté stromy. Porostou i tam, kde by většina jiných dřevin, ať už jehličnatých či listnatých, dlouho nevydržela. Jejich odolnost můžeme obratně využít, je-li půda na naší zahradě „jalová“, tedy chudá na živiny, s malým podílem organické hmoty, a tudíž i s malou vodní kapacitou. Může to být také jen část pozemku, která má nepříznivé podloží a málo vody.

Borovice se však nehodí na trvale zastíněné partie – jako světlomilný druh by na nich jen živořily. Musíme počítat také s tím, že kyselá hrabanka, která se tvoří z opadaného jehličí, ostatním rostlinám nevyhovuje, a proto pod skupinou borovic prakticky nic neporoste.

Pinus leucodermis ‘Schmidtii’

FOTO: Flóra na zahradě

Jaké druhy do zahrady?

Rod borovice (Pinus) má desítky druhů a několik stovek okrasných forem. Na zahradách se pěstují tyto zahradní formy daleko častěji, protože šlechtitelé obratně využili přírodní vlastnosti druhů borovic a doplnili je estetickými hledisky, které vyhoví požadavkům moderní zahrady.

Borovice lesní (Pinus sylvestris)

Nepotřebujeme ji jako zdroj dřeva, ale využijeme její vysokou mrazuvzdornost – vybereme si třeba její nižší úzký kultivar ‘Fastigiata’ s modrošedými jehlicemi. ‘Watereri’ je další malá, pomalu rostoucí borovice lesní, v dospělosti dorůstá jen do výšky tří metrů. Jehličí je tak husté, že se pod ním ztrácejí větvičky i kmínek.

S touto odrůdou se můžeme setkat i pod názvem ‘Nana’. Odrůdy jsou odolné, ale klasická zahradní péče jim půjde k duhu – za pěknou půdu s kyselým pH (přimícháme hrabanku či rašelinu) i občasnou zálivku se odmění krásnými hustými jehlicemi. Zakrslý kultivar borovice lesní ‘Beuvronensis’ má kulovitou korunku se světlejšími zelenými jehlicemi. Roční přírůstek činí pouze 4 cm, celkově dorůstá do 1,5 metru. Vysazujeme ji na slunná stanoviště, na půdu není náročná.

Borovice kleč (Pinus mugo)

Přirozeně se vyskytuje v podhorských lesích Evropy, kde roste ve výškách od 900 do 2200 metrů n. m. Je to rozložitě větvený, poléhavý až polštářovitý keř, vysoký do 0,7 m. Na půdu je nenáročný, roste v horách, na skalách a rašeliništích. Vyžaduje plné slunce. Zahradníci nabízejí široké spektrum plazivých a zakrslých forem, například ‘Corley’s Mat’, ‘Mops’, ‘Pumilio’, ‘Humpy’, ‘Krauskopf’ a ‘Ophir’.

Na kultivaru ‘Ophir’ se navíc tmavozelené jehličí mění v zimě na zlatožluté. Borovice kleč snáší velmi dobře zaštipování mladých výhonů – brzdíme tak bujný růst a podporujeme zakořenění.

Některé odrůdy jsou ale již kompaktní – to je například ‘Pumilio’ nebo ‘Bambino’, nebo jsou dokonce roubované – ‘Minimops’.

Borovice pohorská (Pinus monticola)

Odrůda ‘Ammerland’ je velmi dekorativní, pětijehlicovitá borovice menšího až středního vzrůstu. Sice pochází ze západních částí Severní Ameriky, ale tento zahradní kultivar byl vyšlechtěn v Německu. Její jehlice vyrůstají ve svazcích po pěti, jsou spíše vzpřímené, bývají mírně stočené, dlouhé, tuhé, nápadně modrozelené. Tvar dřeviny je kuželovitý, přirůstá středně rychle, běžná výška se pohybuje mezi 3 až 5 m. Snáší všechny typy půdy kromě mokrých, vydrží i ve znečištěném městském ovzduší. V našich podmínkách je mrazuvzdorná.

Pinus mugo ‘Ophir’

FOTO: Flóra na zahradě

Borovice limba (Pinus cembra)

Tento druh borovice dorůstá pouze do tří až čtyř metrů (po 30 letech). Je typická svou neobyčejně hustou korunou, neboť její jehlice vydrží na stromě až pět let, což je mezi ostatními druhy borovic naprosto ojedinělé. Vyžaduje slunné stanoviště s kyselejší vlhčí půdou. Je vhodná do vřesovišť a do skalnatých partií vyšších poloh.

Borovice černá (Pinus nigra)

Odrůda ‘Pyramidalis’ dorůstá do výšky šesti metrů a vyznačuje se široce sloupovitým habitem. Vyžaduje slunné stanoviště a sušší, spíše vápenitou půdu. Je vhodná do menších zahrad. Do skalek a koryt se velmi dobře hodí nízká kompaktní odrůda ‘Spilberg’ či ‘Pygmaea’.

Borovice osinatá (Pinus aristata)

Ráz růstu je spíše křovitý až poléhavý, roste velmi pomalu, proto se uplatní i v malých zahradách. Toleruje vysoké teploty i silné mrazy, může růst i na suchých jalových půdách. Na svých jehlicích vylučuje bělavé kapičky smůly nasycené uhličitanem vápenatým.

Borovice vejmutovka (Pinus strobus)

Pochází z východní části Severní Ameriky. Rychle roste, brzy je z ní vysoký strom, proto byla hojně pěstována snad ve všech zemích Evropy. Má měkké, kratší jehlice. Známe i nižší (‘Radiata’ či ‘Nana’) či převislé (‘Pendula’) zahradní kultivary. Často se setkáváme i s názvem borovice hedvábná.

Borovice himálajská (Pinus wallichiana)

Tento druh pětijehlicovité borovice je nejvíce nápadný svými až 15 cm dlouhými jehlicemi, které převisají. Vyžaduje slunné stanoviště spíše na chráněném místě s vlhčí, na humus bohatou půdou. Dorůstá do výšky 10 m, její větve rostou téměř vodorovně. Je to velmi krásná solitéra do větších zahrad. Dost se podobá předchozímu druhu, ale má mnohem delší jehlice.

Pinus mugo ‘Humpy’

FOTO: Flóra na zahradě

Jaké druhy do skalky?

Mnoho tzv. běžných druhů borovic má i zakrslé formy, jak už bylo uvedeno. Pokud tyto kultivary nepřekročí v dospělosti metrovou výšku, lze je za určitých podmínek do skalek vysadit. Ale jsou i speciální druhy, které se hodí pouze do skalek.

Borovice zakrslá (Pinus pumila)

Velmi malý druh do skalek, kde tvoří polokulovité keříčky. Vyhovují jí štěrkovité nebo kamenité půdy. Je příbuzná s borovicí limbou a bývá považována za její varietu. Pochází ze Sibiře, je tedy odolná i vůči teplotám do -70 °C. Patří mezi dlouhověké rostliny, může se dožít stovek let. Kultivar ‘Glauca’ má modré jehličí, roste do šířky, výška nepřesahuje 2 m. ‘Globe’ má výrazný kulovitý tvar.

Borovice bělokorá (Pinus leucodermis)

‘Smidtii’ je výrazně zakrslá až miniaturní odrůda borovice bělokoré. Vytváří jasně zelený, hustě větvený kulovitý polštář vysoký 30 – 40 cm. Na půdu je nenáročná, vyžaduje plné slunce. Jedinečná a oblíbená odrůda pro skalky, vřesoviště a kamenná koryta. Většinou se roubuje na borovici lesní. Jedinečná a oblíbená odrůda pro skalky, vřesoviště a kamenná koryta.

Borovice blatka (Pinus uncinata)

‘Grüne Welle’ představuje další speciální druh do skalky, který dorůstá jen 30 centimetrů. Jedná se o roubovaný čarověník. Vyžaduje světlé stanoviště a vlhčí půdu s přidanou rašelinou.