Sekera se skládá z topůrka a z hlavy. Hlava je z kvalitní kalené oceli různé velikosti, váhy i tvarů, například tesařská sekera se širokým ostřím se nazývá širočina. Hlava sekery má obvykle tvar klínu s otvorem (okem), v němž je pak pevně vsazeno topůrko. Topůrko neboli násada tvoří rukojeť nástroje. Většinou je topůrko dřevěné (jasan, bílý ořešák), ale v poslední době se často vyrábějí i topůrka z plastu, jehož mechanické a fyzikální vlastnosti mohou dřevo dokonce předčít.

Topůrko bývá v oku hlavy nástroje fixováno klínkem. Hlava sekery pak může být ještě na topůrku dodatečně fixována pomocí podlouhlé plechové bezpečnostní zarážky, která se vkládá do oka v hlavě sekery a je pevně spojena s topůrkem (obvykle je připevněna šroubky).

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Jak vybrat sekeru

Sekera je používána především k sekání či tesání do dřeva a ke kácení stromů. Podle toho, na jakou práci sekeru potřebujeme, rozlišujeme sekery štípací, kempinkové, univerzální, tesařské a dřevorubecké. A podle toho, na co budeme sekeru nejvíce používat, bychom ji také měli vybírat. Důležitá je váha sekery a také délka topůrka, sekera nám prostě musí sednout. Čím delší rukojeť, tím větší razance při zaseknutí do dřeva. Delší rukojeť se hodí pro osoby vyšší postavy a na štípání tlustších polen, obvykle ji držíme obouruč. Vyžaduje však větší zkušenosti při práci. Sekerka s kratším topůrkem je zase přesnější a snadno se s ní seká. Drží se jednou rukou a je vhodná pro osoby nižšího vzrůstu a s menšími zkušenostmi.

Doplňkem sekery může být také štípací klín z kované oceli, který má spirálovitý tvar, usnadňující štípání dřeva. Klíny jsou různé velikosti a nejtěžší váží až přes 2 kg.

Ilustrační foto

FOTO: Chatař a chalupář

Údržba sekery

Sekeru udržujeme čistou a ukládáme do suchého prostředí, při delším skladování je vhodné ji lehce potřít vazelinou. Důležitou součástí údržby sekery je její pravidelné broušení. Brousíme ji obvykle ručně vhodnými plochými pilníky, a to krouživým pohybem proti ostří nástroje. Použít můžeme i plochý brousek, který by měl mít jednu stranu hrubou a druhou hladkou. Broušením na hrubé straně srovnáme tvar ostří a jemnou stranou brousku je vyhladíme.

Poškození hrany břitu i běžné opotřebení lze vybrousit také brusným kotoučem. Nejprve ostří přiložíme kolmo k povrchu kotouče. Pro dosažení správného tvaru hrany břitu brousíme obě strany ostří naplocho. Úhel ostří čepele má být přibližně 30°. Při delším transportu je vhodné chránit ostří sekery uložením ocelové hlavy sekery do ochranného pouzdra.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Pokud se hlava sekery na topůrku viklá, je potřeba vyměnit topůrko nebo vložit nový fixační klínek či připevnit vhodnou bezpečnostní zarážku. Topůrko se někdy rozštípne nebo praskne. Při výměně topůrka musíme odstranit jeho zbytky v oku hlavy sekery, což někdy může být dost pracnou záležitostí. Dřevo z hlavy sekery nikdy nevypalujeme, snažíme se jej vyrazit mechanicky, v ohni by totiž došlo k nevratnému poškození hlavy sekery (která by mohla i prasknout).

Druhy seker

Štípací

Má silnější ocelovou hlavu s hmotností 1 až 1,5 kg a středně dlouhé nebo prodloužené topůrko.

Tesařská

Topůrka tesařských seker se liší pro práci pravou a levou rukou. Hlava má široké ostří, proto se sekera nazývá širočina.

Kempinková

Je lehká s kratším topůrkem a se širší čepelí o hmotnosti 0,5 až 1 kg. Bývá v pouzdru, které lze upevnit na opasek.

Univerzální

Je střední velikosti s kratším i delším topůrkem a hodí se na různé stavební práce, odvětvování i štípání dřeva.

Dřevorubecká

Těžší sekera s dlouhým topůrkem a užším ostřím, které snadno proniká do dřeva. Vhodná k odvětvování a kácení stromů.