Hlavní obsah

Jaro v prosinci

Novinky, O. Kašpar, časopis Flóra na zahradě

Rychlení je stará zahradnická technika, která trochu „šidí“ přírodu. Můžeme rychlit zeleninu, květiny, dřeviny... V tomto období rychlíme hlavně cibuloviny.

Článek

Rychlené cibuloviny nám dělají radost v době, kdy je čerstvých květin minimum. Je jasné, že na Vánoce je trh s rychlenými květinami přesycen a rozkvetlý hyacint si můžeme koupit doslova v každém květinářství. Ale zima bude trvat ještě řadu týdnů, tak proč si neudělat radost třeba v polovině února. Proč se s tím „piplat“ doma, namítne nejeden z nás. Prostě proto, že to umíme a těší nás to. Tak proto.

Rychlení je proces, kdy zahradníci uměle navodí dojem, že zima již proběhla a pro rostliny začíná nová sezona. Pro rychlení se hodí drtivá většina cibulovin – od drobných druhů, jako jsou sněženky, ladoňky a krokusy, přes obvyklé narcisy a tulipány až po robustní hyacinty, sasanky nebo konvalinky.

Kdy začít

Každá rostlina má svoji dobu, kdy je nutné ji vysadit, abychom se dočkali květů k určitému termínu, v případě květin to jsou nejčastěji vánoční svátky. Toto datum je tedy pro komerční zahradníky alfou a omegou, kterou se jejich počínání řídí.

Protože my jsme vázáni na rozdíl od nich pouze vlastním potěšením, nemusíme se termíny výsadby řídit tak pečlivě. Narcisy, které vykvetou počátkem února, nás možná potěší více než na Vánoce, kdy je čerstvých květin na trhu nepřeberné množství.

V domácích podmínkách nemáme přesně řízené teplotní a světelné podmínky, jako mají k dispozici profesionálové, ale i tak lze dosáhnout dobrých výsledků. I když se nejčastěji vysazují cibuloviny na rychlení v říjnu, můžeme je vysadit klidně i v listopadu – rozkvetou pár týdnů po Vánocích.

Jaké druhy volíme

Vždy vybíráme rané hybridy, a to u narcisů i tulipánů. Nerychlíme tzv. botanické tulipány, které rozkvétají jen na přímém slunci. Docela spolehlivé jsou hyacinty, u nich máme dokonce dvě možnosti, jak je pěstovat – buď vysazené do půdy či pěstované ve speciálních skleněných nádobách.

U hyacintů ale musíme jejich vývoj dost kontrolovat a pomáhat si krytem, který nám zajistí, aby květní stvol narostl do dostatečné výšky a nezůstal „sedět“ těsně nad cibulí. Zaměříme se ale raději na druhy, které obchodní síť nenabízí, jako jsou třeba bledule, ladoňky či konvalinky.

Jak cibulky vysazujeme

Pokud cibule vysazujeme do půdy, sázíme je tak, aby špičky poněkud vyčnívaly. Jako substrát použijeme substrát pro setí nebo jinou velmi lehkou půdu s přídavkem perlitu, písku či rašeliny. Povrch osázeného květináče můžeme pokrýt polštářky mechu. Nádoby necháme v tmavé, chladné místnosti, cibule musí důkladně zakořenit. Ideální je chladný sklep nebo tmavé schody, kde se netopí.

Teprve po několika týdnech můžeme nádoby přenést do tepla a světla. Tato teplotní a světelná změna ale nesmí být náhlá, teplotu zvýšíme nadvakrát, dva týdny musíme květináče nechat asi ve 14 °C, teprve potom je přeneseme do 18 °C.

Rychlení konvalinek

Protože se rychlené konvalinky téměř vůbec neprodávají, máme šanci vypěstovat něco, co nám bude každý závidět. Konvalinky jsou pro rychlení velmi vhodné, a to zvláště tehdy, máme-li je na vlastní zahradě, a nemusíme tedy puky někde shánět. Právě na počátku listopadu je ten správný termín, kdy začít.

Deset květních puků narovnáme do širšího květináče. Nejlepší je postupovat tak, že květináč položíme na bok a puky do něj rovnáme a prosypáváme je obvyklou zahradní zemí. Puky musejí zůstat nad povrchem, pokud jsou kořeny příliš dlouhé, trochu je zkrátíme. Potom květináč postavíme, sklepneme ho a případně ještě dosypeme trochu zeminy.

Vysazujeme jen květní puky – ty poznáme tak, že na rozdíl od listových mají tupou špičku a jsou tlustší, zkušení zahradníci dokonce cítí květ uvnitř pohmatem. Vysazené puky se rychlí při teplotě kolem 30 °C. Takové teploty docílíme postavení květináče k teplu, překrytím sklem a opakovaným rosením vlažnou vodou. Velmi také pomůže zakrytí povrchu půdy vrstvou mechu.

Vývoj květů trvá asi čtyři týdny, teprve potom postavíme květináče na okno. Na rozdíl od rychlení hyacintů jsou vykvetlé puky již pro další pěstování bezcenné a nelze je na jaře zasadit na záhon, protože puky nevytvoří v květináči žádné nové kořeny a rychlým vývojem květů se zcela vysílí. Další rok musíme použít nové konvalinkové puky.

Reklama

Související články

Podzimní krokusy

Kvetou od září do listopadu a snesou i mrazíky kolem šesti stupňů.

Výběr článků

Načítám