Unás chybí tradice jejich pěstování v historických zahradách a parcích. Možná se snad objevovaly některé letničkové k sušení, mezi kterými vedly prim zaječí ocásek (Lagurus) a třeslice (Briza).

Rozšiřování trav do zahrad podporuje nejen jejich neobvyklý vzhled, zvláště u těch mohutných, ale také stále se rozšiřující sortiment dostupný v zahradních centrech.

Trávy jsou pěknou zimní ozdobou zahrady.

Trávy jsou pěknou zimní ozdobou zahrady.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Na trhu existuje mnoho desítek až stovek druhů a kultivarů okrasných trav. Jsou mezi nimi jednoleté druhy (jejichž klasy a laty zdobí záhony a suchá aranžmá) i druhy vytrvalé - drobné travičky i mohutní několikametroví obři.

Kam s nimi

Existují druhy, které můžeme pěstovat v záhonech, kolem jezírek nebo solitérně. Zvláště vzrůstné trsnaté druhy jsou nádhernými dominantami, jiné můžeme pěstovat ve skupinách. V širokém sortimentu najdeme i druhy vhodné pro suchá až stepní stanoviště, pro vřesoviště i na půdy vlhké a podmáčené.

Trsy ozdobnic před zimou neseřezáváme, pouze je můžeme mírně svázat, aby do nich nezatékalo.

Trsy ozdobnic před zimou neseřezáváme, pouze je můžeme mírně svázat, aby do nich nezatékalo.

FOTO: Jiří Antal, Právo

Které vybrat

Pravými trávami jsou rostliny patřící do čeledi lipnicovitých. Mezi nejznámější patří mj. psinečky (Agrostis), ovsík (Arrehnantherum), třeslice (Briza), třtiny (Calamagrostis), kostřavy (Festuca), kavyly (Stipa), metlice (Deschampsia), lalang (Imperata), bezkolenec (Molinia), dochan (Pennisetum). K zatím málo známým patří trávy amerických prérií, jako např. Bouteloua, Sporobolus, Andropogon nebo Buchloe.

K nejatraktivnějším bezesporu patří mohutné trsnaté druhy z rodů ozdobnice (Miscanthus) a kortaderie (Cortaderia).

Zkuste ozdobnici

Ozdobnice čínská (Miscanthus sinensis) je asi vůbec nejpěstovanější okrasnou trávou současnosti. Většina lidí ji zná pod počeštěným latinským názvem miskantus. Sortiment dnešních ozdobnic lze nejlépe členit podle výšky, ale také podle šířky, tvarů listů a zbarvení listů.

Bouteloua gracilis - jedna z trav amerických prérií tvoří řídké trsy s krátkými výběžky.

Bouteloua gracilis - jedna z trav amerických prérií tvoří řídké trsy s krátkými výběžky.

FOTO: Jiří Antal, Právo

 

  • Vysoké kultivary dorůstají výšky dvou a více metrů a jsou zpravidla širokolisté. Patří sem např. Goliath, Silbertum, Silberfeder, Autumn Lights, Bronzeturm, Silberfeder.
  • Ke středně vysokým (150 až 200 centimetrů) řadíme z úzkolistých Altweibersommer, Blondo, Kaskade, Gracilimus, Nippon, Silberspinne, ze širokolistých Flamingo a Rotsilber, China, Juli.
  • K drobnějším (do 100 až 150 centimetrů) patří úzkolisté Kleine Silberspine, Ferner Osten, Ghana a Yakushimana Dwarf a širokolisté Arabesque a Herkules. Další kapitolou jsou pestrolisté kultivary středně vysoké Variegatus, Zebrinus, Zebrinus Strictus a nízké Adagio, Hinjo a Mornig Light.
  • U některých kultivarů ozdobnic dochází v průběhu vegetace ke změně barvy listů. Výrazné to bývá především na podzim, kdy se odívají do zlatožlutých nebo červenohnědých odstínů. Některé kultivary bohatě kvetou. Jejich stébla zakončená latami v hnědavých, červených nebo stříbřitých tónech se objevují od poloviny srpna do konce září a na rostlině vytrvávají dlouho do zimy. Proto můžeme říci, že tyto trávy zdobí zahradu po celý rok. Jejich nástup na jaře je pozvolný. K silnějšímu růstu dochází až v květnu a červnu, metat začínají až koncem června a v srpnu. Kvítky v latách se plně otvírají až během září a října.
  • Ozdobnice vyžadují slunečné stanoviště, výživné hluboké půdy, dostatečnou závlahu a pravidelné přihnojení. Není divu při tvorbě takové množství hmoty.
  • Ozdobnice zpravidla přezimují bez problémů. Rostliny však před zimou neseřezáváme. Ponecháme je v zahradě až do jara. Vypadají pěkně i ojíněné nebo s lehkou pokrývkou sněhu. Loňské listy odstraníme až v předjaří, abychom uvolnili cestu novým. Jaro je vhodné období pro množení dělením trsů.

 

Pampová tráva

Mnohem horší je to s pěstováním tzv. pampové trávy, která je sice atraktivnější a mnoho návštěvníků výstav a zahradních center jí neodolá. Kortaderie (Cortaderia selloana), jak se správně jmenuje, tvoří mohutné trsy vysoké kolem 1 m. Raší od konce dubna, vykvétá až během září. Stébla, která listy převyšují až o půl druhého metru, zakončují půlmetrové huňaté laty.

Eleusine coracan neboli kalužnice křivoklasá patří k teplomilným letničkám určeným k sušení.

Eleusine coracan neboli kalužnice křivoklasá patří k teplomilným letničkám určeným k sušení.

FOTO: Jiří Antal, Právo

 

  • Kortaderie je rostlina dvoudomá. Tvoří rostliny samčí a samičí. Samičí laty se nerozpadají a vydrží na rostlině mnohem déle. Kortaderie je tráva sice krásná, ale náročná.
  • Vysazujeme ji do teplých, slunných a chráněných míst. Vyžaduje dostatek vláhy během vegetace, ale vláha v zimě jí škodí. Proto před výsadbou musíme v jámě vytvořit dobrou drenáž. Na zimu listy svážeme, zakryjeme listím a ještě překryjeme fólií, aby nezatékalo do kořenového systému. Listy, stejně jako u ozdobnic, seřezáváme až na jaře. Přes veškerou péči se může stát, že rostliny zimu nepřežijí. Můžeme také rostlinu pěstovat ve větší nádobě a na zimu ji přestěhovat do chladné místnosti, kde nemrzne.
  • Kortaderii množíme dělením rostlin na podzim nebo v předjaří. Také kortaderie se pěstuje v mnoha kultivarech. Aurea má laty hnědé, Pumila je drobnější. Za květu dorůstá metrové výšky. Rosea za květu dorůstá až 2 m. Na rozdíl od předešlého kultivaru, který má laty bílé, má květenství v růžové barvě. Bohužel je velmi choulostivá. Sunningdale Silver má stříbřité laty a převislé listy. Aureolineata a Sun Stripe mají žlutě panašované listy, Albolineata má listy bíle panašované.

Kortaderie (Cortaderia selloana) je opravdu jedna z nejkrásnějších trav.

FOTO: Jiří Antal, Právo