Plaménky patří k nejkrásnějším a také k nejoblíbenějším popínavým rostlinám naších zahrad. Rod plamének (Clematis) patří do velké čeledě rostlin pryskyřníkovitých a obsahuje více než 200 botanických druhů. Většinou jsou plaménky bujně rostoucí popínavé dřeviny, některé však rostou jako drobnější keře, nebo typické byliny. I když i tyto druhy plaménků se občas v zahradách pěstují, nejdůležitější jsou právě popínavé druhy.

Zahradní plaménky se pěstují v obrovském sortimentu, takže udělat si pořádek v těchto krásných rostlinách není nijak snadné. V současnosti podle odhadu existuje kolem 2 000 odrůd, přičemž toto číslo stále není definitivní. Krása plaménků je totiž tak vzrušující, že nadále probíhá intenzivní křížení a hledání ještě krásnějších a zajímavých kultivarů.

Při šlechtění plaménků se sleduje několik důležitých vlastností. Samozřejmě je to barva a velikost květu, jeho trvanlivost, případně vůně. Některé odrůdy plaménků se vyznačují tak velkou trvanlivostí, že je možné je používat také k řezu květů do vázy. Důležitou vlastností plaménků je i schopnost opakovat kvetení. Zejména na malých zahradách je tato vlastnost velmi žádaná. A v neposlední řadě - rostlina musí být vitální a v naších klimatických podmínkách dostatečně mrazuvzdorná.

Ilustrační foto

FOTO: Flóra na zahradě

Výsadba a pěstování

Plaménky vyžadují pečlivou přípravu a zejména výběr stanoviště. Velkokvěté hybridy bývají obvykle o něco náročnější než drobnokvěté botanické druhy. Ve většině případů vyžadují živnou a dobře propustnou půdu s vyšším obsahem humusu.

Plaménky jsou vápnomilné rostliny, takže pokud půda nemá přirozenou zásaditou reakci, je dobré při výsadbě vápník dodat uměle. Pro tento účel dobře poslouží mletý dolomitický vápenec nebo i zbytky staré omítky. Typickým požadavkem plaménků jsou vyšší nároky na vlhkost půdy. Kořenům plaménků ve většině případů nevyhovuje, když mají růst v půdě, která se v létě příliš přehřívá. Pro zakládání květů je však dostatek slunečního svitu velmi podstatný. Z těchto nároků vzniklo známé pravidlo, že „plaménky potřebují mít nohy v chladu a hlavu na slunci“.

Optimální poloha pro pěstování plaménků je proto orientována na východní nebo západní stranu. Aby se půda kolem plaménku příliš nepřehřívala, je dobré v blízkosti plaménků zasadit takové druhy trvalek, které dorůstají do výšky přibližně 50 cm. Stejnou funkci by mohly plnit i nižší druhy dřevin, ale jejich přítomnost by však pro plaménky mohla znamenat větší konkurenci. Na rozdíl od většiny běžných rostlin je u plaménků žádoucí vysazovat je o něco hlouběji, než původně rostly v pěstitelské nádobě.

Řez a stříhání plaménků

Pravidla řezu plaménků patří mezi největší noční můry jejich pěstitelů. Zejména kvůli obrovskému množství kultivarů je tato otázka opravdu složitá a většina článků se této problematice celkem logicky vyhýbá. Některé kultivary, které se v naší obchodní síti relativně často vyskytují, vám představujeme v přehledné tabulce, kde mimo jiné najdete i informaci o správném řezu. Je ale celkem možné, že budete mít na zahradě i některou z jiných odrůd.

Pokud se vám nepovede ke konkrétní odrůdě sehnat ověřenou informaci, nějaký čas rostlinu pouze pozorujte a ona vám o sobě řekne to podstatné. Jestli bude například rostlina rašit po zimě jenom těsně nad zemí, znamená to, že ve dřevě není dostatečně odolná a musí se v předjaří pravidelně seřezávat. V případě, že se v druhé polovině léta na plaménku objeví menší množství květů v další generaci kvetení, obvykle to znamená, že po odkvětu první generace je dobré provést mírné seříznutí (na výšku 70 –100 cm). Tento mírný řez podpoří růst nových výhonů, které mohou ještě ve stejném roce vykvést.

Ilustrační foto

FOTO: Flóra na zahradě

Některé druhy a odrůdy plaménků je možné řezat jenom občasně, jednou za několik let. Typickým představitelem těchto plaménků jsou hybridy ze skupiny Montana. Tyto plaménky jsou dřevnaté a pokud není zima příliš silná, zůstávají zdravé i ve špičkách výhonů. Můžou dorůst až do výšky kolem čtyř metrů a proto se často používají pro zakrytí větších vertikálních ploch.

Když jsou tyto rostliny starší, můžou být již částečně proschlé a nevzhledné. Můžeme je tedy po odkvětu (obvykle v květnu) seříznout ve výšce asi jednoho metru. Ještě do konce léta takto upravené rostliny stačí vytvořit nové výhony, které příští rok opět pokvetou.

Plaménky v nádobách

Pěstování plaménků v nádobách na balkónech a terasách je v naších klimatických podmínkách o něco složitější, než se běžně uvádí. Optimistické návody bývají často převzaty z holandských a anglických zdrojů. Musíme vzít v úvahu, že v těchto zemích mají nejenom příznivější zimu, ale hlavně jiné léto. Letní obloha bývá častěji zatažena a teploty tam bývají mírnější než u nás. Hlavním problémem je snadné přehřívání květináčů a vysoká teplota půdy v kořenovém prostoru.

Jedním z nejodolnějších druhů plaménků vůbec je botanický druh Clematis tangutica , který je možné celkem snadno v nádobách pěstovat. U velkokvětých hybridů je za určitých okolností pěstování v nádobách možné, ale toto pěstování vyžaduje intenzivnější péči, přičemž efekt jen málokdy bude srovnatelný s plaménkem pěstovaným ve volné půdě.