Pro podzimní práce v zahradě platí přímá úměra: čím více se jí budeme na podzim věnovat, tím více užitku a potěšení nám bude od příštího jara poskytovat. Obstarat vše potřebné na malé zahrádce zvládneme nejspíš jen s ručním nářadím a případně malou mechanizací. Větší zahrady už znamenají slušnou dřinu a velké časové nároky. Neváhejte a rozhlédněte se, s čím by vám mohla pomoci zahradní technika.

Netrapte se hrabáním listí

Podzim je romanticky spojen s proměnlivou barevnou nádherou stromů i keřů, prozaicky s nutností shrabat opadané listí. Můžeme se s ním vypořádat ručně pomocí speciálních hrábí na listí nebo si pořídit účinnějšího pomocníka – vysavač. Většinou má dvoukanálovou nasávací trubici, může tedy foukat i vysávat. Nepracuje se s ním však stejně jako v pokoji, ale nejprve je potřeba listí nafoukat na jednu hromadu a potom vysát do objemného vaku pověšeného na rameni.

A nebojte se, nebude potřeba ho každou chvíli vysypávat, pokud si pořídíte vysavač vybavený rozmělňovačem. Ten dokáže objem listí zredukovat až o 90 %. Pokud je vysavač vybaven turbofunkcí, dokáže si poradit i s listím sešlapaným nebo zetlelým, které úzkým proudem vzduchu nejprve načechrá a až potom vyfouká a vysaje.

Vysavače se vyrábějí s elektrickým nebo benzinovým motorem. Elektrický je limitován délkou přívodního kabelu, ale je o něco lehčí, má levnější provoz a je výrazně tišší. Proto benzinový volíme jen pro větší plochy.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

A žádný z nich určitě nebude celý rok zahálet, aby posloužil jen po krátký čas na podzim. Využijete ho i pro sběr čerstvě posekané i usušené trávy či jiných nečistot a určitě ho oceníte při úklidu obtížně dostupných míst. Při koupi vysavače je důležitý jeho výkon – čím vyšší, tím lepší – a také velikost sběrného koše.

Stříhat, řezat, štípat

Podzimní práce jsou z velké části spojeny s péčí o stromy, keře a živé ploty. Pomocníky jsou nám v tomto případě nůžky, pilky i motorové pily.

Nůžky zvládnou jen tenčí větvičky. V současné době nám již ale chvátají na pomoc i jejich silnější sourozenci. Speciální typy jsou určeny k různým účelům, stříhání keřů, trávy, živých plotů…

Vybrat si proto můžeme přesně podle svých konkrétních potřeb. Nevýhodou všeho elektrického nářadí je přívodní kabel, který nás omezuje na dosah elektrické sítě a může se při nepříjemně zamotat do větví. Proto někteří výrobci začali nabízet nůžky akumulátorové, kterými se lépe manipuluje. Je-li akumulátor typu Li, téměř nedochází k samovybíjení.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Rozsáhlá nabídka je v kategorii motorových pil. Základní dělení na elektrické a benzinové opět určuje jejich výhody a nevýhody obdobně jako u jiného elektrického a neelektrického nářadí. Benzinové pily jsou o něco náročnější na obsluhu a údržbu.

Motorové pily se rozdělují do tří kategorií, kterým odpovídá i cena. Pily z hobby kategorie o obsahu motoru 39 – 55 cm³ jsou ideální na zahradu nebo řezání dříví do krbu, farmářské (55 – 70 cm³) užijí ti, kdo topí dřevem, nejvyšší kategorie je určena pro profesionály.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Délka lišty není nejdůležitější, k neprofesionálnímu použití bývá kolem 40 cm. Kvalitní lišta má však mít vpředu ozubené kolečko unášející řetěz. Levnější přístroje v hobby kategorii jsou lehčí, především proto, že skříň klikové hřídele – karter – je vyroben z plastu a válec motoru z hliníku. Nižší váha je vykoupena kratší životností, což by u přístroje, který nepoužíváme příliš často, nemělo vadit.

A když už se potýkáme se dřevem, připomeňme si, že i námahu spojenou se štípáním dřeva si můžeme ušetřit díky mechanizaci. Pokud připravujeme pravidelně palivové dříví, mohla by se hodit elektrohydraulická štípačka dřeva, a to horizontální nebo vertikální. Štípačky se skládají z robustního rámu, elektromotoru, čerpadla, pístu, štípacího klínu a ovládacích prvků pro maximální bezpečnost provozu.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Větve nepálit

Spalovat zahradní odpad, dokonce ani větve, se již ve většině měst a obcí nedovoluje, a proto si s ním musíme poradit jiným způsobem. Na podzim se nejčastěji naskýtá otázka, kam s větvemi prořezaných stromů, keřů a živých plotů. Vhodnou odpovědí je drtič zahradního odpadu. Nejenže vás větví zbaví, ale ještě získáte cennou organickou hmotu, kterou zpětně na zahradě zužitkujete.

Drtiče jsou stejně jako vysavače elektrické a s benzinovým motorem. Čím výkonnější motor, tím silnější větve dokáže zpracovat. Benzinové jsou robustnější a dosahují i vyšších výkonů, využijeme je ve větších zahradách a sadech, kde potřebujeme častěji zpracovat i silnější větve.

Zahradní drtič s elektrickým motorem si dokáže poradit s větvemi o průměru až 4,2 cm.

Zahradní drtič s elektrickým motorem si dokáže poradit s větvemi o průměru až 4,2 cm.

FOTO: Mountfield

Kromě typu pohonu záleží na konstrukci drtiče. Klasický nožový systém je velmi hlučný a vyžaduje podávací zařízení, jinak hrozí nebezpečí úrazu při zpětném rázu větve. Hodí se především pro měkký materiál, jako je křoví, živé ploty či slabé větve.

Mnohem tišší jsou stroje se šnekovým mechanismem nebo s frézovacím válcem. Šnekový mechanismus si poradí s dřevitějším odpadem a středně silnými větvemi. Větší množství tvrdého odpadu – větve z prořezaných ovocných stromů, starých keřů či jehličnanů – zvládne frézovací válec.

Jemná drť z těchto přístrojů je vynikajícím materiálem pro kompostování i například k posypu záhonů na podzim. Pokud máte na zahradě více stromů, tudíž větší přísun silnějších větví, může se vám hodit i štěpkovač. Nařeže větve na větší kousky, které se mohou využít jako palivo do krbových kamen nebo jako mulč.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Trávníku vzduch i potravu

Milujete-li zahradní zelený koberec, musíte i jemu věnovat na podzim náležitou péči. V průběhu roku se ze zbytků pokosené trávy, plevele a mechu vytváří na trávníku nepropustná vrstva – travní plsť. Může být i několik centimetrů silná. Zabraňuje pronikání vody a živin do půdy až ke kořenovému systému a obsahuje příliš mnoho biologického materiálu, ve kterém se v zimním období snadno mohou usídlit plísňové a houbové choroby. Brání i výměně plynů – trávník se dusí.

Vynikajícím lékem na tento stav je vertikutace – hluboké provzdušňování trávníku. Provádí se dvakrát ročně, na jaře a na podzim – v září nebo v říjnu. V tomto případě je mechanizace téměř nezbytností. Provzdušňovací přístroj – vertikutátor – se svými noži svisle zařezává do trávníkového drnu a odstraňuje z něj plsť. Důležitý je těsný odstup vertikutačních nožů, aby se vrstva plsti intenzivně rozřezala. S přístrojem se snadno manipuluje, váha přístrojů se pohybuje od zhruba osmi do dvanácti kilogramů. Před zimou nesmíme zapomenout ani na výživu trávníku, nejlépe plným kombinovaným hnojivem. I k tomu si můžeme obstarat pomocníka, rozmetadlo, které nám pomůže hnojivo rovnoměrně aplikovat.

Vertikutátor se podobá travní sekačce, ale na rozdíl od ní má místo žacího nože řady svislých nožů, které se zařezávají do trávníku, a tak ho zbavují nepropustné travní plsti a mechu.

Na malé předzahrádky postačí vertikutační hrábě.

FOTO: Mountfield

Síla vody

Nejen trávník, ale i ostatní plochy na zahradě a v okolí domu potřebují údržbu. Větší sílu než obyčejná zahradní hadice vyvine tlaková myčka. Dokáže odstranit čerstvou i zažranou špínu ze zahradních cestiček i všech zpevněných ploch kolem domu, okolí bazénů i jeho stěn a také z fasád. Díky široké škále doplňků ji využijeme k mytí aut, jízdních kol či zahradního nářadí.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Konečná stanice, kompostujte!

I když v mnohých místech můžeme zahradní odpad ukládat do speciálních kontejnerů, mnohem prozíravější je nezbavovat se ho. Každá trocha organického materiálu je budoucí živinou naší zahrady. Biovýživou, kterou si mnozí z nás dopřávají i sami. A nemusíme se přitom obávat nepříjemného zápachu – můžeme se pořídit moderní kompostér, v němž se odpad biologickou cestou promění v humus, který již příští rok zkvalitní půdu bez drahých syntetických hnojiv.

Kompostér si poradí jak s listím, tak s trávou, drobnými větvičkami i většími větvemi, pokud jsme je rozmělnili v drtiči. Moderní kompostér bývá většinou vyroben z recyklovaného polyetylenu. V nabídce jsou jak kompostéry jednoduché, tak sofistikované se systémem ventilačních otvorů, které dovolují cirkulaci vzduchu a urychlují tak kompostovací proces.

Nádoba bývá opatřena víkem s otočným ventilem pro regulaci prostupu vzduchu a dvířky pro vyndávání hotového humusu. Nemá dno kvůli volnému kontaktu s půdou a přístupu mikroorganismů, červů a žížal. Při výběru kompostéru je důležité dobře odhadnout množství vyprodukovaného odpadu. Vyrábějí se malé, asi na 300 l kompostu, až tisícilitrové.

Ilustrační foto

FOTO: Mountfield

Pořídit si kompostér znamená získat kvalitní humus pro výživu zahrady a ušetřit si námahu s přehazováním kompostovaného odpadu. Navíc ušetříme na nákupu syntetických hnojiv i za odvoz domácího i zahradního bioodpadu.

Kromě těchto osobních zisků prospějeme i životnímu prostředí. Kompostováním se snižuje potřeba rašeliny, jejíž těžba ničí unikátní přírodní biotop označovaný za evropskou obdobu deštných pralesů. A na skládku se dostane méně bioodpadu, jehož tlením vzniká metan – skleníkový plyn dvacetkrát silnější než oxid uhličitý.

Nenechte si ublížit

Zahradní technika pomáhá, ale práce s ní není bez nebezpečí. Samozřejmostí by měly být pracovní rukavice, silnější kalhoty a pevné boty. Kromě opatrnosti na své končetiny je třeba dbát i o oči a uši. Před zvýšeným hlukem motorové zahradní techniky je vhodné chránit se sluchátky. Pokud neradi posloucháte ticho, můžete si na trhu vybrat sluchátka s vestavěným rádiem.

Snad ještě bedlivěji je třeba střežit oči. Základní ochranou by měly být alespoň brýle na brusku, bezpečnější je ochranný štít z plexiskla nebo hustých obličejových sítěk, který chrání celý obličej.