Počínaje břečťanem a konče ptačím zobem rostou rychle, spolehlivě a většinou bez větších nároků na péči. Jen tak, mimochodem, při tom črtají poetické scenérie zjemňující jakékoliv prostředí. Krásné je ještě krásnější, ošklivé jakoby zmizí. Jak by asi vypadaly ploty parkovišť a skladů, kdyby je v létě nezakrývalo psí víno, opletka nebo všudypřítomný břečťan.

Stín a romantika

Lidé v Anglii mizí v mlze, domy a zdi zásadně v zeleném kabátku z břečťanu, zimolezu nebo i vinné révy. Jejich růstu samozřejmě pomáhá vlhké a poměrně teplé klima. Šanci však mají popínavé rostliny i u českých chalup, kde vytvářejí kolorit romantiky a omšelosti. Ozelenělé pergoly, besídky a altány naopak vnímáme jako příjemnou clonu proti slunci a úkryt před zvědavýma očima.

Některé opory rostlin však mohou vytvářet i zajímavé optické klamy. Například pokud jsou umístěné na konci zahrady, sugerují dojem, že její prostor pokračuje dál. V podobě oblouku (brány) nad cestou zas dávají zahradě dynamiku. Stačí jen vybrat tu správnou rostlinu a odpovídající oporu a také se rozhodnout, zda budete ozeleňovat severní či jižní stranu chalupy, tedy zda vybrané rostliny budou prosperovat v polostínu, chládku či na sluneční výhni.

Velmi dekorativně působí starý strom, opředený závojem z břečťanu.

Velmi dekorativně působí starý strom, opředený závojem z břečťanu.

FOTO: Chatař a chalupář

Kukátko do zahrad

Vydejme se nejprve na malou virtuální procházku po několika českých zahradách, které jejich majitelé zabydlili popínavkami. Středu rozlehlé zahrady, osázené směsí trvalek a letniček, dominuje kulovité loubí z kovářsky tepané tyčoviny, obrostlá několika druhy popínavých růží. V jeho vnitřním prostoru vznikl stinný kruhovitý prostor, připravený pro meditaci paní domu.

Domek sousedů o pár vesnic dál je na severní straně ukrytý v břečťanu, východní stěnu naopak pokrývá přísavník a po jižní se pne podražec s velkými srdcovitými listy. Nevšední opory využívá vistárie na příměstské zahradě: pne se po napnutém drátě nad okny domu. A jak by se vám líbila bíle omítnutá zeď se stříškou, kterou jsme objevili v Kostelci na Hané? Bude ještě krásnější, pokud před ní bude stát lavička a za ní treláž z latěk s přisazeným břečťanem, míní majitelé rekreačního domku s miniaturní zahradou v řadové zástavbě městečka.

Popínavky milují dřevo

K poezii českého venkova patří stará hruška či nepoužívaný sloup telefonního vedení porostlý obyčejným břečťanem, chmelem či opletkou. Tvarování je velmi přístupný zejména břečťan. Staří zahradníci dokázali s touhle schopností doslova čarovat. Přisazovali ho ke vzrostlejším stromům a formovali tak, aby se po kmeni plazil jako dřevěný had a vytvářel efekt stromu na stromě.

U vyšších solitér, například růží, se mohou uplatnit i obyčejné kůly či košíkářsky zhotovené konstrukce z proutí. Živé dřevo mohou samozřejmě zastoupit mřížky z laťoviny, z nichž lze zkonstruovat špalíry, treláže i drobné dřevěné zahradní stavby: besídky a altány. Pokud mají sloužit jen krátce, lze na jejich konstrukci použít i měkké dřevo, plánujete-li dlouhodobou oporu, nechte si je vyrobit z trvanlivého dřeva.

Ilustrační foto

Ilustrační foto

FOTO: Chatař a chalupář

Rády šplhají po zdi

Co se stinnou vlhkou zídkou za vaší chalupou? Možná, že právě tohle je ideální místo pro vysazení pnoucí hortenzie, která by tu mohla vyčarovat kouzelné zákoutí. Záleží jen na vás, zda jí dáte příležitost zvyknout si, i když jí nemůžete nabídnout pravou skálu, jako třeba majitelé proslulé zahrady Stivínka. Přírodní aranžmá a kamenná scenérie totiž podtrhuje divokost popínavek. Zajímavý základ je pro ně i oprýskaný vstup do domu a v nejhorším i umělá zídka. Pokud u vás „nejde“ hortenzie, můžete zkusit vysadit ke zdi stále populárnější a velmi dekorativní vinnou révou.

A plazí se i po železe...

Na mohutnost kovové opory spoléhají popínavé dřeviny: růže, zimolezy, plaménky a vistárie. Pro jejich vedení se uplatní nejrůzněji tvarované kovové konstrukce – například kulovitého nebo válcovitého tvaru, okrasné brány, oblouky a také lanka.

Růžové loubí na dřevěné konstrukci

Růžové loubí na dřevěné konstrukci

FOTO: Chatař a chalupář

Nejčastější druhy popínavek

Plaménky

Sortiment plaménků se dělí pro větší přehlednost do dvou skupin: na hybridy a původní botanické druhy. Plaménky nejsou náročné na půdu ani polohu, jejich květy však potřebují hodně slunce.

Zimolez

Zimolezů existuje kolem 200 druhů. Zimolezu obecnému se daří na polostinném stanovišti. Výborně se uplatňuje při ozeleňování besídek.

Přísavník pětilistý

Přísavník čili psí víno je v naší zemi nejznámější a nejrozšířenější popínavkou. Má jen malé nároky na půdu a polohu. Po celé léto zůstává zelený, na podzim se nádherně vybarvuje.

Vistárie

Vistárie se řadí k nejhezčím popínavkám. Je to rychle rostoucí rostlina, která je schopná dorůst do značné výšky. Její pěstování má dlouhou historii. V Číně a Japonsku se pěstovala už před více než 2000 lety.

Břečťan

Břečťan je jednou z mála domácích stálezelených popínavek. Postupem času může pokrýt obrovskou plochu. Není náročný na stanoviště, břečťanu nejlépe svědčí polostinná až stinná stanoviště.

Růžové loubí na dřevěné konstrukci

Růžové loubí na dřevěné konstrukci

FOTO: Chatař a chalupář

Víte že...

◗ Ovíjívé popínavé rostliny se spirálovitě točí kolem konstrukce (aktinidie, vistárie, zimolez). Pro tyto rostliny jsou vhodné konstrukce s vertikálními prv-ky: tyče a sloupky s průměrem 0,5 – 10 cm.

◗ Úponkaté popínavé rostliny se pnou s pomocí úponků, které vznikají přeměnou listů a výhonků (plamének, přísavník). Výhon roste rovně, ale úponky se ovíjí kolem opory a přidržují rostlinu. Jako opora jsou pro ně vhodné mřížky, sítě, treláže, špalíry.

◗ Vzpěrné popínavé rostliny putují vzhůru za pomoci ohebných výhonů. Výhon potřebuje odpovídající oporu, v růstu si vypomáhá i ostny nebo trny (růže, maliník). Pokud oporu nenajde, klesne k zemi.

◗ Samopnoucí popínavé rostliny se přichycují k podkladu přísavkami (přísavník trojhrotý) nebo kořínky (břečťan, hortenzie řapíkatá, trubač). Nepotřebují žádné konstrukce, vyhovují jim drsné povrchy se spárami, mezerami nebo prasklinami.