Popínavé rostliny mají tak široké využití, že najdou uplatnění doslova v každé zahradě, bez ohledu na její velikost či styl. Dokáží vytvořit zelenou stěnu, na jejímž pozadí vyniknou všechny barvy květin, ale také rychle zakryjí to, čím se na zahradě rozhodně chlubit nechceme, třeba starou zeď či nepěknou kůlnu. Ve snaze získat co nejvíce slunečních paprsků a životního prostoru jsou schopny překonávat různé překážky. Vytvářejí množství dlouhých, rychle rostoucích výhonků, ale jen velmi málo silných stonků či kmínků, které by je nesly. Pro svůj růst proto potřebují oporu, některé druhy se z tohoto důvodu neobejdou bez pravidelného vyvazování. V přirozených podmínkách se v silné konkurenci ostatních rostlin snaží obstát rychlým růstem, což ale v zahradě nemusí být vždy výhoda. Správně načasovaný řez se pak stává nezbytností. Pozor, každému druhu ale vyhovuje jiný typ řezu, který zohledňuje jejich osobité nároky.

Plamének

Aby se plaménku dařilo, vysadíme ho tak, aby byl jeho vrchol na slunečném, světlém místě, ale kořeny byly v chladném stínu. Druhy, odrůdy a hybridy se dělí podle doby kvetení a typu výhonků, kde vyrůstají květní pupeny.

Plamének horský

Patří mezi nejvitálnější rostliny, dokáže vyšplhat na střechy domů nebo do korun stromů. Vzrostlá rostlina potřebuje řez jenom v případě nežádoucího přerůstání. Nejvhodnější doba k řezu je těsně po odkvětu. Staré, přehoustlé rostliny prořežeme tak, že výhonky odstřihneme až k silným, zdravým pupenům. V krajním případě můžeme provést i radikální řez – rostlinu seřízneme až ke kořenům. Tento postup ale samozřejmě nemůžeme opakovat dříve než po třech letech, protože bychom rostlinu velmi vysílili a mohla by i uhynout. Koncem zimy nebo v předjaří odřízneme všechny poškozené části.

Plamének horský

Plamének horský

 Dvakrát kvetoucí velkokvěté odrůdy

Tyto plaménky mají dvě etapy kvetení, ty se mohou při správném řezu a následné péči i překrývat, což vyvolá dojem nepřetržitého kvetení. Mladé rostliny se tvarují prořezem jako u plaménku horského. Hlavním cílem řezu je zachovat tvar keře a podpořit tvorbu nových výhonků a kvetení. Květní pupeny se tvoří nejdříve na výhoncích z loňského roku a později na těch letošních. Řežeme na přelomu zimy a jara, dříve, než začne rostlina rašit. Odstraníme odumřelé výhonky a ty silně rostoucí zkrátíme o čtvrtinu až třetinu. Řez výškově odstupňujeme, aby byly květy na keři rozloženy rovnoměrně. Druhou možností je silný řez každé dva až tři roky, potom se sice téměř ztratí první násada květů, ale druhá je o to bohatší.

Dvakrát kvetoucí velkokvěté odrůdy

Dvakrát kvetoucí velkokvěté odrůdy


Plaménky kvetoucí v létě

Tyto druhy kvetou koncem léta na letorostech, které vyrostly během sezony. Dospělé rostliny je potřeba každoročně silně seříznout, protože jinak se intenzita a kvalita kvetení výrazně sníží. Rostliny řežeme 15 až 30 cm nad povrchem půdy, těsně nad dvojicí silných zdravých pupenů. Pokud keř přes zimu namrzl, je možné výhonky zkrátit až těsně nad zemí. Když zůstaly kořeny nepoškozeny, rychle vyrostou nové výhonky.

Plaménky kvetoucí v létě

Plaménky kvetoucí v létě

Dobré rady
  • Po každém řezu rostliny vydatně přihnojíme a povrch půdy nasteleme.

  • Radikální řez a řez opadavých druhů je nejvhodnější provést v době vegetačního klidu.

  • Řežeme těsně nad zdravým očkem nebo nad výhonkem, který roste ve správném směru.

  • Stonky se střídavými pupeny řežeme vždy šikmo, u protistojně postavených vedeme řez kolmo napříč stonkem.

  • Odumřelé, nemocné a poškozené části odstraníme přednostně.

  • Každoročně zkontrolujeme, zda materiál, kterým rostlinu vyvazujeme k opoře, nezarůstá do dřeva.

Břečťan

Břečťany pokrývají stěny domů, plotů, ale i kmeny vzrostlých stromů. V dospělosti jsou těžké a jejich váha může způsobit i problémy v podobě opadané omítky, zarostlých okapů či strženého plotu, proto je třeba jejich růst usměrňovat pravidelným řezem. Břečťan velmi těsně přiléhá k opoře, čímž je podporován růst směrem vzhůru. Řez provádíme na jaře – je třeba odstranit nadbytečné výhonky. Při zmlazovacím řezu zkrátíme výhony asi na jeden metr nad povrch půdy. Ze starého dřeva rychle vyrostou výhonky nové.

Přísavník

Druhy a jednotlivé odrůdy přísavníku, které se pěstují jako popínavé rostliny, vás určitě nezklamou ani svým podzimním vybarvením. Nepotřebují žádnou údržbu, jen slabý řez a odstranění zbytečných výhonků. Řez děláme v polovině zimy, dříve, než začne proudit míza. U přísavníku je důležité vypěstovat silnou kostru, kterou bude možné vést u opory, aby tak bylo zajištěno rovnoměrné pokrytí stěny. Po jejím vytvoření zkrátíme všechny výhonky na dvě až tři očka. V následujících letech se budou jednotlivé výhonky překrývat a získají tak strukturu, díky které bude porost zajímavý i v zimě. Při radikálním zmlazení seřízneme keř až u země, nové výhony vyrostou z kořenů.

Vistárie

Je to teplomilná rostlina, která velmi silně roste a potřebuje proto i silný pravidelný řez. Na mladé rostlině vybereme několik pěkných výhonků, které povedeme u opory, kde se budou rozvětvovat. Po dosažení požadované výšky seřízneme jejich vrcholové výhonky na jeden metr. Tak zajistíme, aby se boční výhonky tvořily po celé délce větve. Řez vistárie se provádí ve dvou fázích – v zimě se udržuje tvar a v létě se krotí její bujný růst a podporuje se i tvorba květů. Koncem července je třeba výhonky zkrátit asi o dvě třetiny. Druhý, daleko radikálnější řez provedeme ještě před začátkem vegetace. Výhonky z minulého roku zkrátíme na tři až čtyři očka. Na odstraněných částech by se tvořily jen listy.

Vistárie

Vistárie


Růže

Kvete na bočních výhoncích, nikoli na dlouhých jednoletých letorostech. Ale i ty rostlina potřebuje.

Opakovaně kvetoucí růže

Abychom je zachovali v dobré kondici, na jaře odstraníme všechny namrzlé a poškozené výhonky. Přestárlé výhony odřízneme, tím podpoříme růst ve spodní části rostliny. Pokud je keř příliš hustý, slabé výhonky také odřízneme a ostatní seřízneme na tři až pět oček.

Opakovaně kvetoucí růže

Opakovaně kvetoucí růže


Jednou kvetoucí růže

Nejvhodnější doba na jejich řez je hned po odkvětu, protože suché květy potřebujeme tak jako tak odstranit, proto si vlastně ušetříme jeden pracovní úkon. Výhodou je i to, že mladé výhonky po sestřižení dobře vyzrají a nenamrznou. Řez je prakticky stejný jako u skupiny jednou kvetoucích růží. V případě, že chceme mít na podzim keře obsypané červenými šípky, provedeme řez až na jaře. Bude to ale na úkor násady květů a bohatosti kvetení.

Jednou kvetoucí růže

Jednou kvetoucí růže


Zimolez

Tato ovíjivá rostlina má dřevnaté stonky a po celé léto kvete vonícími květy. Dobře se hodí pro zakrytí stěn, pergol, mříží a plotů.

Zimolez japonský

Mladé rostliny je třeba seříznout asi o dvě třetiny, podpoříme tak růst silných bazálních výhonů. Vybereme ty nejsilnější a připevníme je k opoře. Řez dospělých rostlin je důležitý pro udržení jejich pěkného tvaru a omezení velikosti. Začátkem jara prostříháme příliš husté výhonky a dlouhé zkrátíme. Zimolez kvete na výhoncích, které vyrostou během sezony a řez na jaře jejich růst podpoří. Když je rostlina už příliš mohutná, všechny výhony seřízneme asi půl metru nad zemí.

Zimolez

Zimolez


Zimolez ovíjivý

Díky silnému řezu patří k druhům, které můžeme tvarovat dokonce i křovinořezem. Vzrostlé rostliny zkrátíme asi o třetinu.

Trubač

Má dlouhé a bohatě olistěné výhonky, v některých partiích rostliny se tvoří i krátké kořínky, kterými se rostlina přichytává k podkladu. Trubač potřebuje oporu a pravidelné vyvazování. Květy se tvoří na jednoletých letorostech, které se objeví na konci léta a silně převisají. Aby zůstala rostlina dostatečně vzdušná, vybereme na ní jen dva hlavní výhony. Na jaře na nich necháme asi metr dlouhý přírůstek, všechny jednoleté výhonky zkrátíme na dvě očka. Pouze tento silný řez udrží tvar rostliny a zaručí bohaté kvetení. Když se na hlavním výhonu časem objeví uzliny, seřízneme ho na krátký čípek a z nejsilnějšího bočního výhonku vypěstujte jiný hlavní. Na rostlině se mohou objevit kořenové výmladky, ale nestřiháme je, je lepší je vytrhnout, protože řez by jen podpořil jejich další růst.

Trubač

Trubač