Právě v těchto místech lze vypěstovat pestré květinové pole nebo okrasné zátiší. Vždy jde jen o to, nalézt správný druh rostlin, které se s omezenými podmínkami, jakými jsou přílišné sucho, nedostatek světla a delší doba osychání, dokážou vypořádat.

Rostlinky, které nezklamou

K oživení míst ve stínu větví nám zaručeně pomohou nejrůznější trvalky zdobné listem nebo i květem, cibuloviny, stálezelené rostliny i nízké pokryvné dřeviny.

K nejnižším rostlinám vytvářejícím půdní kryt, který rovněž úspěšně potlačuje růst plevele, patří např. žlutě kvetoucí mochnička (Waldsteinia) či zběhovec plazivý (Ajuga reptans), jehož květy, obvykle modrofialové barvy, připomínají malé věžičky.

Mnohostranné využití má bohyška (Hosta). V létě kvete světle fialovými či bílými květy, ozdobná je převážně svým listem.

:.Mnohostranné využití má bohyška (Hosta). V létě kvete světle fialovými či bílými květy, ozdobná je převážně svým listem.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Mezi nízkými až středně vysokými trvalkami, snášejícími blízkost kořenů, vynikají něžné pomněnky (Myosotis), sasanky hajní (Anemone nemorosa), kokoříky (Polygonatum), časně kvetoucí dymnivky (Corydalis cava) a půvabné jaterníky (Hepatica).

Z větších trvalek se nabízejí obláčková květenství čechravy zahradní (Astilbe x arendsii), rychle se rozrůstá vrbina (Lysimachia punctata), dlouhověká čemeřice (Helleborus) a kakost lesní (Geranium).

Všechny kvetoucí trvalky můžeme úspěšně kombinovat s rostlinami okrasnými svým listem, mezi něž patří 30 až 60 cm vysoká metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), jejíž listy se s podzimem vybarvují do zlatožluta, až 120 cm vysoká podezřeň královská (Osmunda regalis), purpurově zbarvená dlužicha (Heuchera Palace Purple) či mnohostranné bohyšky (Hosta) s listy v modravém, žlutém i panašovaném provedení.

Zvolíme-li k podsazení korun stromů cibuloviny, brzy se dočkáme zářivého koberce, který může být utvořen z veselých šafránů (Crocus tommasinianus), nebesky modrých ladoněk (Scilla), sladce růžových bramboříků (Cyclamen), talovínů (Eranthis hyemalis) nebo křehkých sněženek (Galanthus nivalis) a bledulí (Leucojum vernum).

Až 10 cm vysoký brambořík (Cyclamen) kvete podle druhu od února do dubna (C. coum), v červenci a srpnu (C. purpurascens) nebo od srpna do října (C.hederifolium). Jeho semena pomáhají roznášet i mravenci.

:.Až 10 cm vysoký brambořík (Cyclamen) kvete podle druhu od února do dubna (C. coum), v červenci a srpnu (C. purpurascens) nebo od srpna do října (C.hederifolium). Jeho semena pomáhají roznášet i mravenci.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

V zimě oceníme některé ze stálezelených druhů. Nejlépe se pod stromy daří barvínku (Vinca), břečťanu (Hedera), hluchavce pitulníku (Lamium galeobdolon), kterou zdobí bílé skvrny a od dubna rovněž žluté květy, a bergeniím (Bergenia). Vybírat můžeme také z okrasných travin, jakými jsou např. ostřice (Carex) či polštářovité kostřavy (Festuca gautieri).

Pokryvné dřeviny

Dřín kanadský (Cornus canadensis) je ideální k zakrytí půdy kolem mělce kořenujících dřevin, tlustonitník klasnatý (Pachysandra terminalis) zpestří místo svými vykrajovanými kožovitými listy a jalovec polehlý (Juniperus horizontalis Prostrata) vytvoří neutrální pozadí barevným trvalkám.

Pravidla podsadby

Zdatným stromům a keřům podsazení nevadí, opatrní ale buďme v případě výsadby kolem mělce kořenujících rostlin, např. pěnišníku či kdoulovce. Je-li zemina pod stromy příliš jemná a kořeny vyčnívají nad povrch, takové místo před osazením pokryjeme asi 20cm vrstvou zahradní půdy s množstvím organického materiálu.

Čemeřice (Helleborus) je dlouhověká bylina, kvete už v lednu. Hodí se pro skupinovou výsadbu, a dokonce i k řezu.

:.Čemeřice (Helleborus) je dlouhověká bylina, kvete už v lednu. Hodí se pro skupinovou výsadbu, a dokonce i k řezu.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Aby nové rostlinky měly snadnější start, vysazujeme je nejlépe brzy zjara, kdy jsou stromy ještě bez listů a propouštějí více světla. Bujně rostoucí půdopokryvné druhy pečlivě sledujeme, zejména tam, kde jsme vysadili nové keříky a trvalky, které by mohly zpočátku na úkor takových rostlin strádat. Rozpínavé druhy držíme na uzdě, v případě potřeby neváháme použít nůžky nebo rýč.

Pro úspěch a zdravý růst dodržujeme správné rozestupy při výsadbě. Zpočátku místo sice vypadá hole, ale hlavně půdopokryvné rostliny a ty, jež tvoří oddenky a postranní výhonky, místo vyplní brzy.

Následná péče

Pod stromy a vzrostlými keři bývá hodně sucho. Jednak proto, že jejich kořeny vláhu rychle spotřebovávají, a také proto, že se přes jejich husté listoví dostane na zem mnohem méně dešťových kapek. K nejžíznivějším dřevinám patří např. bříza. Proto rostlinné podrosty pravidelně zavlažujeme.

Jaterník (Hepatica triloba) vykvétá brzy na jaře svými jednoduchými, modrými květy.

:.Jaterník (Hepatica triloba) vykvétá brzy na jaře svými jednoduchými, modrými květy.
FOTO: Adéla Taitlová, Právo

Půdní vlhkost udržíme delší dobu vhodným mulčem. Jestliže se rostlinkám moc nedaří, prosvětlíme stromům korunu, případně zkrátíme některé větve. Čas od času posypeme povrch půdy slabší vrstvou zahradního kompostu. Vyplatí se nechat zde ležet část na podzim spadaného listí.

Jiné varianty

Nemáte čas starat se o rostlinky? Nabízí se další řešení, jak upravit plochy pod korunami stromů. Povrch můžeme pokrýt drcenou kůrou či oblázky. Materiál uložíme na netkanou textilii, čímž zabráníme jeho mísení se zeminou a prorůstání plevele.

Máme-li to štěstí, že naši zahradu zdobí urostlý strom, můžeme postavit kolem kmene pohodlné sezení, na větve rozvěsit pár lucerniček a příjemné zákoutí k odpočinku a relaxaci bude hned na světě.