Lidé se zrakovým postižení v nich mohou sami, bez cizí pomoci, vnímat rostliny, přivonět si k nim, ohmatat je. Na začátku takové zahrady je umístěn plastický trojrozměrný plán, kde jsou vyznačeny záchytné body s názvy v Braillově písmu. Chodník je u vchodu a východu vydlážděný, jednotlivé křižovatky cest jsou zhotoveny z různého materiálu, například ze štěrku či kůry, aby se daly snadno rozlišit.

Rostliny jsou zasazeny na zvýšených záhonech ve výšce 0,6 - 0,8 m, ohraničených palisádami, aby k nim byl lehčí přístup. Jsou vybrány tak, aby zaměstnaly co nejvíce smyslů, a označují je jmenovky rovněž v Braillově písmu. Při výběru rostlin je třeba přihlížet k tomu, by návštěvníka neporanily, nebyly jedovaté nebo vyvolávající alergie.

Ilustrační foto

Ilustrační foto
FOTO: Flóra na zahradě

Čich a hmat

Nejvhodnější pro tento druh zahrady jsou aromatické rostliny, třeba levandule či tymián. Jejich vůně je nezaměnitelná a charakteristická pro jednotlivé druhy. Zajímavá však není jen příjemná vůně, ale i pravý opak - zapáchající rostliny, například pazvonek (Codonopsis), česnek medvědí nebo koriandr.

Levandule

Levandule
FOTO: Flóra na zahradě

Aby si na své přišel i hmat, střídají se rostliny s rozličnou strukturou, například sametová šalvěj, zpeřené listy mrkve či drsné listy kostivalu. S ohledem na hmat však nejsou vybírány jen květiny, ale i drobné architektonické prvky a stavby.

Sluch a chuť

Smyslová zahrada bývá doplněna i zvukovými podněty, dosaženými většinou vodními prvky, jako jsou prameny a zřídla, které slouží také jako orientační body. Dále se uplatní různé typy kovových nebo dřevěných zvonkoher, které vydávají zvuk pomocí větru nebo proudící vody. Mnohé zahrady mají i labužnický koutek, v němž se pěstují jedlé plody a zelenina, které mohou návštěvníci ochutnat.