Článek
Pokud máme větší množství trávy a vařených kuchyňských zbytků, je dobré je míchat s hrubším materiálem (nadrcené větve, sláma) a prosypávat zralým kompostem nebo zeminou. Tím se do odpadů dostanou potřebné mikroorganizmy a drobní živočichové.
V podstatě je možné kompostovat všechny organické (tedy rostlinné i živočišné) látky. Ale pozor: v domácím kompostu by neměly končit chemicky ošetřený materiál. Do kompostu raději nedáváme ani rostliny napadené různými chorobami.
| Kompost můžeme založit na kterémkoliv místě zahrady. Je však nutné dodržet několik zásad: |
|---|
| - zajistit kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy, které pomáhají rozkladu organických materiálů. - kompost by neměl být vystaven přímému slunci, větru či dešti, doporučuje se polostín a malá stříška- do kompostu budeme často odnášet odpady, takže by neměl být příliš daleko a měla by k němu vést zpevněná cestička. |
Kompost jako hromada?
Dá se říci, že základem všeho kompostování je obyčejná hromada, stačí materiál vhodně navršit. Hlavní nevýhodou je ale v tomto případě značný zábor půdy, hromada totiž „pozře“ podstatně víc místa než vysoký uzavřený zásobník.
foto: Mountfield
Pokud jde o rozměry, doporučuje se šířka nejvíc 2 m. Tím se omezí výška asi na 1,5 m, délka může být podle potřeby.
Výhody kompostérů
Tam, kde s místem šetříme, což platí vlastně o většině zahrad u rodinných domů, na chatě nebo na chalupě, jsou ideálním řešením kompostéry. Při trošce fantazie a zručnosti může působit atraktivně a dotvořit tak vzhled zahrádky.
Esteticky zajímavý může být dřevěný kompostér. Dřevo však časem hnije a proto mají kompostéry z tohoto materiálu omezenou životnost.
Vlastnoručně zhotovený kompostér nemusí být ovšem nutně ze dřeva, ale také třeba z pletiva nebo z cihel a jiných stavebních materiálů. Vždy však musíme pamatovat na to, aby ve stěnách byly otvory, kterými do kompostu může přicházet velmi potřebný vzduch a že si musíme ponechat možnost, jak kompost překopávat a nakonec i odebírat.
Kompostér si také můžeme zakoupit, což je nejjednodušší a často i nejoptimálnější řešení. Prodávají se hlavně plastové kompostéry, z nichž stojí za zmínku zejména kompostéry z recyklovaného plastu. Plastový kompostér má vysokou životnost. Při jeho výběru jde v zásadě o to, aby si každý zvolil kompostér pro své potřeby dostatečně velký nebo aby si jich zakoupil víc(na trhu jsou kompostéry o objemu až 720 litrů). K dostání jsou kompostéry jednoduché (spíš se jedná o kompostovací sila), ale i sofistikované se systémem ventilačních otvorů, horním odklápěcím víkem a spodními dvířky pro odebírání hotového humusu.
Kompostovací silofoto: Mountfield
Plechové kompostéry nejsou vhodné, protože plech vede velmi dobře teplo a kompost v nich příliš rychle chladne a v zimě může i zmrznout.
Jak kompostovat?
- Do spodu kompostu hrubý a vzdušný materiál, který by neměl chybět i ve vyšších vrstvách (větvičky, sláma, suché rostliny…) k zajištění dobré aerace
- Místo ke kompostování by mělo být dobře přístupné
- Mícháme vlhké se suchým, "zelené s hnědým"(dusíkaté s dřevnatým) a porézní materiál s hutným
- Hrubší materiál je dobré nadrtit
- K rychlejšímu a kvalitnějšímu kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu (zejména když kompostujeme větší množství jednodruhového materiálu např. trávu, listí apod.)
- Nezapomínejme hmotu občas prolít kbelíkem vody
- Nic nezkazíme, když kompost překopeme častěji
- Ze špatných surovin dobrý kompost neuděláte
Kompostérfoto: Mountfield
Kdy je kompost zralý?
Kompost je hotový zhruba za šest měsíců. Během té doby je dobré hmotu jednou až dvakrát překopat nebo přehodit, aby se k provzdušnila a načechrala. Zkušení zahrádkáři ovšem říkají, že ten opravdu správný kompost by měl zrát až jeden rok.
Správné používání kompostu
Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy dostávají cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv však obsahuje navíc i velmi důležitou organický humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1-2 cm vrstva ročně.
Pokud máme méně zralý kompost, můžeme jej zjara použít jako mulč. Během sezóny dozraje a teprve na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Milují jej například dýně, patisony nebo cukety, které se běžně pěstují přímo na něm. Ocení jej i ovocné stromy a trávník.