Když se rozhodneme pro živý plot, který půvabně a zároveň i účinně ochrání naše soukromí před nechtěnými pohledy sousedů a kolemjdoucích, pamatujme na to, že jde o volbu na dlouhý čas. Proto důkladně promyslíme vhodný typ rostliny.

Bereme v úvahu i velikost pozemku a jeho stanovištní podmínky. Tady hraje roli nadmořská výška, orientace pozemku ke světovým stranám, denní pohyb slunce nad pozemkem i efekt mrazové kotliny. Zároveň si musíme uvědomit i to, že se s naší volbou během let pozvolna promění i nejbližší krajina.

Město, nebo venkov?

  • Ve městě máme při volbě mnohem větší volnost. Můžeme totiž použít i exotické druhy rostlin a nedopustíme se chyby.
  • Žijeme-li na venkově nebo v místech otevřených do krajiny, měli bychom spíše volit ty druhy rostlin, které nám pomůžou vytvořit volně rostoucí ploty z místních domácích dřevin, např. z hlohu (Crataegus), lísky (Corylus) nebo trnky (Prunus spinosa). Domácím dřevinám dáme přednost i uvnitř venkovských pozemků.
  • Pro výsadbu tvarovaných živých plotů na venkově se výborně hodí pro nižší polohy především habr (Carpinus betulus), hloh obecný (Crataegus monogyma) nebo babyka (Acer campestre).
  • V podhorských oblastech budou dobře prospívat tvarované ploty ze smrku (Picea abies).

Bobkovišeň lékařská- rozložitý keř až stromek. Má temné stálezelené listy. Pozor! Má jedovaté plody-vlevo. Habr obecný- lze ho použít jako solitéru, do skupin,je skvělý i pro volně rostoucí či tvarované živé ploty,hodí se dokonce i do větrolamů-vpravo. .: Bobkovišeň lékařská- rozložitý keř až stromek. Má temné stálezelené listy. Pozor! Má jedovaté plody-vlevo. Habr obecný- lze ho použít jako solitéru, do skupin,je skvělý i pro volně rostoucí či tvarované živé ploty,hodí se dokonce i do větrolamů-vpravo. 

Důležitý parametr: velikost pozemku

V případě malých zahrádek volíme živé ploty tvořené z pnoucích dřevin. Na velkém pozemku můžeme využít přednosti volně rostoucích živých plotů, v nichž se dá zkombinovat více druhů dřevin, které postupně pokvetou. Tak docílíme toho, že náš živý plot bude dynamičtější, rozmanitější a nároky na jeho údržbu budou přitom minimální.

Tvarovaný plot chce čas

Tvarované živé ploty jsou na údržbu náročné, pravidelný řez je podmínkou, se kterou musíme počítat. Nemáme-li jistotu, že je v našich silách tvarovaný plot každoročně ošetřit, raději dáme přednost volně rostoucímu nebo zvolíme pnoucí dřeviny.

Vybíráme vhodné rostliny

Tvarovaný živý plot musí tvořit souvislou, pěkně olistěnou, tím i dobře uzavřenou a stejnoměrně hustou plochu. Pro tvarované živé ploty tudíž vybíráme hlavně takové druhy, které dobře snášejí řez, dobře obrůstají a vytvářejí hustý, odspodu zavětvený porost (habr, hloh, ptačí zob, zimostráz, tis, zlatice).

  • Husté, souvislé a hladké tvarované stěny dosáhneme nejlépe, když si zvolíme jeden typ dřeviny. U dlouhých plotů můžeme zvolit rytmické střídání dvou nebo i více druhů.
  • Volně rostoucí živý plot nás většinou nadchne svým květenstvím a olistěním. Tady je větší pestrost ve zvolených druzích rostlin žádoucí.
  • Pro výsadbu živých plotů vždy vybíráme jen takové druhy dřevin (rostlin), kterým zcela vyhovují dané klimatické a půdní podmínky.

Hloh obecný - uplatní se samostatně nebo ve skupinách, v živých plotech tvarovaných i volně rostoucích. Opadavý listnáč, naprosto nenáročná dřevina na půdu a stanoviště. .: Hloh obecný - uplatní se samostatně nebo ve skupinách, v živých plotech tvarovaných i volně rostoucích. Opadavý listnáč, naprosto nenáročná dřevina na půdu a stanoviště

Stálezelené stěny

Nejoblíbenější a především v městských zahradách nejpoužívanější jsou jehličnaté zeravy (Thuja occidentalis), na venkově se dobře uplatní i smrk (Picea abies), kterému se daří v podhůří a v horských oblastech.

  • Vyniknou ale i další jehličnany: cypřišek Lawsonův (Chamaecyparis lawsoniana), smrk ztepilý (Picea abies), tis červený (Taxus baccata).
  • Dobrou službu prokážou i stálezelené listnaté dřeviny: bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), levandule úzkolistá (Lavandula angustifolia), zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens).

Atraktivní živý plot s udržovaným tvarem se může stát hezkým předělem zahradních partií. .: Atraktivní živý plot s udržovaným tvarem se může stát hezkým předělem zahradních partií. 

Opadavé krásky jsou odolnější

Opadavé dřeviny jsou univerzální, hodí se jak pro městské, tak i pro venkovské zahrady. Dobře zapěstované a udržované tvarované ploty z opadavek jsou dost husté a málo průhledné i v zimě. Opadavé dřeviny jsou také odolnější a především v městských aglomeracích nemají problém s horším životním prostředím.

Mezi spolehlivé druhy k pěstování patří: buk lesní (Fagus sylvatica), dřín obecný (Cornus mas), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), dřišťál Thunbergův (Berberis thunbergii), habr obecný (Carpinus betulus), hloh jednosemenný a hloh obecný, javor babyka (Acer campestre), kalina obecná (Viburnum opulus), meruzalka horská (Ribes alpinum), tavola kalinolistá (Physocarpus opulifolius Maxim), zlatice prostřední (Forsythia x intermedia Zab.)

Příprava pozemku a výsadba

Začínáme vyhloubením potřebné rýhy pro výsadbu a přípravou půdy. Čím hlouběji a pečlivěji bude pruh země zpracován a zásobený živinami, tím lépe se bude rostlinám dařit.

  • Hloubení rýhy - zpravidla nehloubíme jednotlivé jamky, ale souvislou rýhu. Užitečné pravidlo: rýhu pro jarní výsadbu připravíme už na podzim, při podzimní výsadbě rýhu hloubíme alespoň dva až tři měsíce předem. Pro nižší keře hloubíme rýhu 40cm, pro vysoké stěny a jehličiny až 60cm.
  • Vyplatí se, když rýhu na každé straně vyhloubíme asi o 20 až 25 cm širší, než máme v plánu. Dno rýhy lehce nakypříme a při výsadbě přimícháme dobrý a na živiny bohatý kompost. Rostlinám, které vyžadují vysoký obsah vápna v půdě, přidáme do substrátu ještě mletý vápenec.
  • Vzdálenost výsadby - živý plot nesmíme vysadit ani příliš hustě, ani příliš řídce. V případě husté výsadby dosáhneme sice rychlejšího zapojení rostlin, pro nedostatek světla a vzduchu pak ale rostliny prosychají a předčasně stárnou. Vhodná vzdálenost (spon) závisí na velikosti plotu, velikosti sazenic a na vlastnostech použitého druhu dřeviny (rostliny).
  • Pro představu: nízké drobné kultivary zimostrázu na nízké obruby vysazujeme na 10 cm od sebe, mohutně rostoucí kultivary na ploty, vysoké až 1,5 m, sázíme v rozestupech až 30 cm a více od sebe.
foto: Právo/Archív Brázda a Slovart